Lidé, kteří neplatí výživné na nezletilé děti, budou od 1. ledna 2026 čelit výrazně vyšším úrokům z prodlení. Prvních šest měsíců se sazba zvýší na 2,5 promile denně, poté se vrátí na běžnou zákonnou úroveň. Cílem je podle vlády posílit ochranu dětí a motivovat rodiče k včasnému placení.

Vláda v demisi dnes schválila nařízení, které výši úroků upravuje. Předpis připravilo Ministerstvo spravedlnosti. Podle ministryně v demisi Evy Decroix (ODS) jde o opatření, které má jasně dát najevo, že výživné je základní potřebou dítěte.

Vyšší úrok po prvních šest měsíců

Podle nařízení se u pohledávek výživného pro nezletilé děti uplatní po dobu prvních šesti měsíců prodlení zvýšená sazba 2,5 promile dlužné částky denně. Po uplynutí této doby se vrátí běžná zákonná sazba. Ta odpovídá repo sazbě ČNB zvýšené o osm procentních bodů; letos činí 11,5 procenta ročně.

Nová zvýšená sazba může v praxi znamenat velmi výrazné navýšení dluhu. U jednoho dítěte s výživným 4000 korun měsíčně se při půlročním prodlení dostane úrok na zhruba 11 tisíc korun, tedy téměř polovinu samotného dluhu. U dvou dětí, kde je výživné 8000 korun, může šest měsíců prodlení znamenat přes 21 tisíc korun navíc. I při ročním prodlení, kdy se po šesti měsících uplatní běžná sazba, se dluh u jednoho dítěte navýší o více než 12 tisíc korun.

U dvou dětí bude čtyřměsíční prodlení nově znamenat 6000 korun na úrocích, půlroční 12.600 korun a roční prodlení téměř 36.000 korun.

Mohlo by vás zajímat

Desetitisíce navíc

V dlouhodobých prodleních tak v praxi narůstají desetitisícové částky, které výrazně převyšují původní výši dlužného výživného.

Ministr práce Marian Jurečka uvedl, že cílem změny je „výrazně zvýšit motivaci těch, kteří mají platit výživné“. Podle něj se vláda rozhodla k úpravě po dlouhé debatě.

Modelové příklady ukazují výrazný rozdíl mezi současnou a novou úpravou. Pokud činí výživné 4000 korun měsíčně, pak při čtyřměsíčním prodlení dosahuje běžný úrok 380 korun, zatímco nově by činil zhruba 3000 korun. Při půlročním prodlení půjde o 6300 korun místo dosavadních necelých 800 korun.

Důraz na ochranu dítěte

Ministryně spravedlnosti Eva Decroix zdůraznila, že neplacení výživného nelze chápat jako spor mezi dospělými. Podle ní opatření reaguje na situace, kdy výživné tvoří klíčovou část příjmů dítěte. „Zvýšený úrok z prodlení má jasně říct, že na potřebách dítěte se šetřit nesmí,“ uvedla.

Nařízení doplňuje další legislativní změny v rodinném a trestním právu. Od ledna začne platit i novela trestního zákoníku, která upřesňuje trestnost neplacení výživného a zachovává postih tam, kde dítěti hrozí nouze.

Exekuce i náhradní výživné

Podle údajů Ministerstva spravedlnosti bylo loni zahájeno 3780 exekucí kvůli neplacení výživného. V předchozích dvou letech to bylo vždy zhruba 4200 případů. Stát dětem v tíživé situaci poskytuje náhradní výživné až do výše 3000 korun měsíčně po dobu šesti let. V roce 2023 na něj vydal o 110 milionů korun více než v roce 2022.

Ministerstvo uvedlo, že nové nařízení navazuje i na dřívější analýzu výživného schválenou vládou v roce 2017. Součástí je i závazek posílit civilní cestu vymáhání alimentů a ponechat trestní postih pro nejzávažnější případy.