Staří lidé, dementní a práce neschopní i cizinci z odlišných kultur neznalí jazyka. To je jeden z budoucích problémů českého vězeňství, varují ministerstvo zdravotnictví i Nejvyšší soud. Přichází s migrací a stárnutím populace. Ministerstvo spravedlnosti má problémy se zranitelnými skupinami ve věznicích za klíčové. Práce s nimi nese zvýšené nároky na péči a odbornost.
Budoucí zohledňování zvláštních potřeb zranitelných skupin vězňů identifikuje ministerstvo spravedlnosti v nové Koncepci vězeňství do roku 2035 jako klíčový problém. Kromě trans osob nebo žen a mladistvých jde například i o duševně nemocné, takzvaně trvale pracovně nezařaditelné nebo příslušníky etnických a národnostních menšin včetně Romů.
Jejich zvláštní potřeby podle Koncepce zatím nejsou „plošně a systémově zohledňované“.
Bez programu, v sociální izolaci
Jaké jsou důsledky? „Odsouzení, kteří nejsou schopní trvalého pracovního zařazení z důvodu zdravotních či jiných omezení, často postrádají adekvátní programy zacházení, což může vést k jejich sociální izolaci a zhoršení psychického stavu,“ vysvětluje ministerstvo v Koncepci.
Práce s touto skupinou vězňů klade kvůli specializované péči a individuálnímu přístupu zvýšené nároky na personál, upozorňuje ministerstvo spravedlnosti.
Mohlo by vás zajímat
Počet starých a dementních vězňů poroste
Doplnění starých lidí mezi vyjmenované skupiny žádalo v připomínkovém řízení ministerstvo zdravotnictví.
„Dle dostupných informací je nyní ve věznicích umístěných více než 19 500 osob. Cca 2 až 3 % z těchto osob je starší 65 let. A vzhledem ke stárnutí společnosti je pravděpodobné, že tento počet poroste. Je tedy vhodné zahrnout do Koncepce rozvoje vězeňství i specifickou skupinu vězňů v seniorském věku a také vězňů s poruchami kognitivních funkcí,“ vyzvalo ministerstvo zdravotnictví spravedlnost.
Nyní patří mezi pracovně nezařaditelné
Autoři Koncepce však tvrdí, že formulace o zranitelných skupinách obsahuje i „seniory“. Podle zákona totiž patří senioři do skupiny trvale pracovně nezařaditelných.
Trvale pracovně nezařaditelným je odsouzený starší 65 let, pokud sám nepožádá o zařazení do práce. Nebo je to odsouzený, který byl uznaný invalidním ve třetím stupni či jeho zdravotní stav neumožňuje trvalé pracovní zařazení, cituje v připomínkovém řízení ministerstvo obsah zákona o výkonu trestu.
To ovšem neřeší speciální péči o osoby s neurodegenerativními poruchami, o kterých hovoří ministerstvo zdravotnictví. Jde příkladně o Alzheimerovu chorobu.

Nynější migrační vlna přinese problémy
Na probíhající vlnu přistěhovalců i stárnutí obyvatel upozorňuje v připomínkovém řízení také Nejvyšší soud. Podle něj Koncepce málo reaguje na kategorie osob, u nichž „mohou v budoucnu nastat problémy“.
„V první řadě by se to v souvislosti s probíhající migrační vlnou mohlo týkat osob s cizí státní příslušností náchylných k páchání i závažnější trestné činnosti, vyžadujících přísné zacházení. Ale také specifický přístup k nim vyplývající z jejich neznalosti jazyka, sociální nepřizpůsobivosti, jiných náboženských a kulturních hodnot a podobně,“ popisuje Nejvyšší soud.
Totéž platí pro další kategorie osob, jako jsou například ženy, staré osoby, osoby se zmenšenou příčetností, respektive s psychickými poruchami. Těch patrně také přibyde, domnívá se Nejvyšší soud.
Řešení? Metodika, rozdílný přístup, odbornost
Ministerstvo spravedlnosti je přesvědčené, že problémy se starými lidmi i s cizinci Koncepce zohledňuje ve svém „specifickém cíli“.
Jaké je tedy řešení? „Posílit individualizované odborné zacházení s vězněnými osobami se specifickými kriminogenními riziky a potřebami. A to prostřednictvím diferenciace přístupů a zvyšování odborné kompetence zaměstnanců.“
O které vězně jde? „Jsou to například mladiství, odsouzené ženy, trvale pracovně nezařaditelní, odsouzení s poruchami duševními a s poruchami chování. Doživotně odsouzení, odsouzení cizinci, velmi nebezpeční odsouzení, odsouzení národnostních a etnických menšin, LGBT +,“ jmenuje ministerstvo zvláštní skupiny.
Cílem pak je vytvořit metodiku a uplatnění „diferenciace přístupů v odborném zacházení s těmito osobami a zajistit jejich specifické potřeby“, uvádí bez dalšího vysvětlení ministerstvo spravedlnosti.
