Řidiči bez oprávnění, nezapsaná vozidla a výklad, že okružní jízdy nejsou přepravou. To byly hlavní sporné body případu, ve kterém Ústavní soud potvrdil, že pražské vyhlídkové jízdy veterány spadají pod taxislužbu. Stížnost společnosti Leitha soud odmítl.
Nenahlášená vozidla, řidiči bez oprávnění a výklad, že okružní trasa nepředstavuje přepravu. Podle Ústavního soudu jde ale o taxislužbu se všemi souvisejícími povinnostmi. Stížnost společnosti Leitha, která provozuje vyhlídkové jízdy historizujícími vozy v centru Prahy, soud odmítl. Vyplývá to z usnesení Ústavního soudu.
Pokuta a spor o to, co je přeprava
Případ začal kontrolními jízdami v srpnu a září 2021. Pražský magistrát zjistil, že firma nabízí vyhlídkové okruhy vozidly připomínajícími veterány, aniž by splnila základní zákonné povinnosti taxislužby. V rozhodnutí se uvádí, že řidiči neměli oprávnění k taxislužbě a vozidla nebyla uvedena v evidenci, což správní orgán posoudil jako přestupek podle § 35 zákona o silniční dopravě. Firma nakonec dostala pokutu 200 tisíc korun.
Společnost Leitha od počátku tvrdila, že se o taxislužbu nejedná. Její hlavní argument byl postavený na tom, že výchozí i cílové místo okružní jízdy je totožné, a tudíž podle ní nedochází k přepravě. Cestující prý nemají potřebu přemístit se z jednoho místa na jiné.
Správní soudy: Je jedno, zda je trasa okružní
Městský soud v Praze argument neuznal. Podle něj firma zajišťovala přepravu osob, i když se jednalo o okružní trasu. Její služba proto spadá pod definici taxislužby v § 2 odst. 9 zákona o silniční dopravě. Soud uvedl, že rozhodné je, že dochází k přepravě osob za úplatu, nikoli to, zda cestující vystoupí v jiném místě.
Nejvyšší správní soud závěr potvrdil. Uvedl, že rozdíl mezi „přemístěním“ a „přemísťováním“ nemá v zákoně oporu. Ve svém rozsudku konstatoval, že „fakt, že v konečném výsledku cestující nebyli vyloženi na jiném místě, nijak nezpochybňuje to, že během poskytované služby cíleně docházelo k jejich přepravě. Jinými slovy, poskytovanou službu z regulace zákona o silniční dopravě nevyřazuje ani to, že v jejím případě platí, že cesta je cíl“.
Mohlo by vás zajímat
Ústavní soud: Jazykový výklad firmy postrádá oporu
Společnost Leitha se obrátila na Ústavní soud a tvrdila, že správní soudy zasáhly do jejího práva podnikat. Regulace taxislužby je podle ní určena pro služby, jejichž smyslem je skutečné přemístění osob, nikoli jen „přemísťování“ po městě v rámci okruhu. Stěžovatelka také tvrdila, že pokud by zákonodárce chtěl vztáhnout pravidla taxislužby i na vyhlídkové jízdy, učinil by to výslovně.
Ani tento výklad však neuspěl. Ústavní soud označil stížnost za zjevně neopodstatněnou. V usnesení stojí, že stěžovatelka „vychází z ničím nepodloženého jazykového výkladu pojmu přeprava“ a mylně vykládá rozdíl mezi dokonavým „přemístit se“ a nedokonavým „přemísťovat se“. Podle soudu je přepravou i stav, kdy cestující absolvují trasu pouze jako okruh.
ÚS akcentoval, že zákon o silniční dopravě vymezuje taxislužbu široce jako osobní dopravu pro cizí potřeby. Soud připomněl, že správní soudy dostatečně objasnily účel regulace, který spočívá mimo jiné v ochraně cestujících. To zahrnuje požadavky na technický stav vozidel i odbornou způsobilost řidičů.
Povinnosti řidičů i vozidel platí i pro vyhlídkové jízdy
Závěry správních soudů Ústavní soud plně podpořil. Uvedl, že nejde o žádné nepřípustné rozšiřování zákonných povinností. Pokud služba naplňuje znaky taxislužby, dopadají na ni její pravidla v plném rozsahu.
Znamená to zejména povinnost splnit požadavky na způsobilost a věk řidiče, způsobilost vozidel, jejich evidenci a vybavení. Právě v těchto oblastech kontrola magistrátu zjistila několik porušení.
