Vláda v demisi od nového roku dopřeje exekutorům vyšší odměny. Poté, co tři roky návrh novely exekutorského tarifu připravený ministerstvem spravedlnosti ležel bez větší aktivity v připomínkovém řízení, po volbách projednávání nabralo na obrátkách. Nepopulární opatření tak začne platit v době, kdy v čele ministerstva zasedne nové vedení.
Změna v odměnách spočívá především v navýšení základních částek exekutorského tarifu tak, aby odpovídaly dnešním nákladům na exekuční činnost. Minimální odměna u většiny peněžitých exekucí stoupne z 2 000 na 3 000 korun a paušální náhrada hotových výdajů z 3 500 na 4 500 korun.
U drobných pohledávek do 5 000 korun zůstane odměna na 2 000 korunách a nižší paušál bude zachován i u menších exekucí.
Pohled do uplatněných připomínek naznačuje, že vnímání toho, jak by měla vypadat spravedlivá odměna exekutorů, rozhodně není jednotné. Exekutorská komora hodnotí navržené zvýšení odměn jako nedostatečné a mluví o „destrukci vymahatelnosti práva v Čechách“.
Mohlo by vás zajímat
Exekutoři: Jde o snížení
Podle připomínek Exekutorské komory se mluví o valorizaci po dvaceti letech, návrh u většiny peněžitých exekucí ale reálně snižuje odměny i paušální náhrady. Komora upozorňuje, že návrh stojí na nelogickém rozlišování podle výše jistiny a zavádí prvky sociální politiky, k nimž ministerstvo nemá kompetenci. „Návrh směřuje ke snížení odměn v dominantní části agendy, a to v rozporu s vlastní argumentací předkladatele,“ uvádí Komora.
Druhá vlna kritiky míří na praktické a ekonomické dopady. Podle Komory návrh neodpovídá růstu nákladů exekutorských úřadů, personální situace se zhoršuje a u mnoha běžících řízení hrozí až nepřípustná retroaktivita.
Analýza podle ní ukazuje, že očekávaný růst příjmů exekutorů činí jen zhruba 5–6 %, což nepokryje ani inflaci posledních měsíců. Komora proto žádá úpravy návrhu – například zvýšení minimální odměny, vyšší paušální náhrady a změnu přechodných ustanovení – aby tarif plnil svůj původní účel a nevedl k dalšímu propadu vymahatelnosti práva.
Opatrně u peněžitých dluhů, odvážně u nemovitostí
Ministerstvo prosazovalo zatížení vyššími odměnami prakticky u všech druhů exekucí, kromě těch nejčastějších, tedy na peněžité plnění. Nejvíce by to pocítili lidé, kteří se odmítnou vystěhovat z bytů nebo domů.
Namísto dřívější jednotné odměny 10 tisíc korun za exekuci vyklizením by se nově výnos exekutorů počítal podle plochy vyklízené nemovitosti. Odměna začíná na 14 tisících u prostor do 80 m2, a končí na 22 tisících za byty s výměrou nad 120 m2.
Hospodářská komora jde exekutorům na ruku
Chybějící politickou odvahu předkladatele přilepšit exekutorům za nejčastější formy exekucí nahrazují došlé připomínky. Nespokojenost s předloženým zněním vyjádřilo hned 18 subjektů. Přímluvce získali exekutoři například u Hospodářské komory. Ta jde mnohem dál než ministerstvo a požaduje vyšší odměny dokonce i za bagatelní exekuce. Typicky jde o nezaplacené pokuty dopravním podnikům nebo nedoplatky pojistného. Zatímco resort spravedlnosti rozhodl u těchto exekucí ponechat minimální odměnu dva tisíce korun, Hospodářská komora ji chce plošně zvýšit rovnou o třetinu.
„Vymáhání pohledávek do 2 000 korun není a v praxi ani nemůže být jednodušší už jen proto, že jde o pohledávky na ‚balastních‘ dluzích jako jsou pokuty, pojištění, přirážky k jízdnému často za osobami, které se na doručovací adrese nevyskytují, často nemají účty a legální zaměstnání a jejich dohledání a přimění k plnění je tím ztíženo,“ zdůvodnila Komora své připomínky.
Nesouhlasí notáři ani advokáti
O vymáhání drobných pohledávek má obavy i Notářská komora. Uvádí, že většina případů, které notář předává k exekuci, se pohybuje v částkách kolem 10 tisíc korun. „Často jejich podstatnou část tvoří jen neuhrazené náhrady hotových výdajů,“ upřesňuje. Notář podle ní musí ze zákona úkon provést a pak musí mít možnost dlužnou náhradu vymoci.
Česká advokátní komora částečně rétoriku svých kolegů přejímá. „Lze očekávat zhoršení vymahatelnosti práva, a to jak z důvodů ekonomických, tak i personálních,“ napsala komora ministerstvu. „Vyhláška má odměny zvýšit, ale v hlavních pásmech je naopak snižuje,“ dodává ČAK.
Advokáti poukazují na to, že exekuce do deseti tisíc korun jsou v mnoha sektorech zastoupeny procentuálně nejčastěji. A protestují i proti tomu, že část záloh na exekuce má být zatížena daní z přidané hodnoty. „Zajímavé je, že DPH není navrhováno obecně k záloze na náklady exekuce, ale pouze pro zálohu pro sekundární exekuce a zálohu na další vedení exekuce,“ napsala ČAK s tím, že to považuje za nesystémové.
Motivace? Ale kdeže
Nejvyšší soud se postavil proti tomu, aby u dluhů dobrovolně uhrazených do 30 dnů od zahájení exekuce se o desetinu snižovala exekutorská odměna. Místo dosavadních 50 % odměny by nárok klesl na 40 %.
Ministerstvo to zdůvodnilo motivací povinného, aby tohoto dobrodiní častěji využíval. „Uvedený důvod nemůžeme hodnotit jinak, než jakou pouhou domněnku, kterou navrhovatel ničím nedokládá a ani samotná exekuční praxe tomuto nenasvědčuje,“ cupuje návrh nejvyšší instance.
