Je ještě možnost změnit výsledky voleb do Poslanecké sněmovny? Lhůta se blíží ke konci a žádná ze stížností na výsledky letošních parlamentních voleb při soudním přezkumu zatím neuspěla. Nejvyšší správní soud většinu ze 37 včas došlých podání odmítl, menší částí se pak zabýval věcně a ty zamítl. Nerozhodnutá zatím zůstává stížnost Pirátské strany uplatněná jen desítky minut před uplynutím zákonné lhůty a další čtyři stížnosti jednotlivců.
Na vyřízení volebních stížností má soud 20 dnů od doručení podání, v několika případech však tuto lhůtu nedodržel.
Podnět Pirátů mířil na nesprávné sečtení hlasů v obci Blansko. V jednom z volebních okrsků tam strana nemá přiznaný žádný hlas, ačkoliv podle svědectví členky volební komise ji v místě volilo hned několik voličů. Ze stejného důvodu Piráti napadli i 9 dalších okrsků v Jihomoravském kraji. Vyplývá to z usnesení, kterým soud stranu vyzval k odstranění vad návrhu.
Přezkum končí
Volební senát vedený Vojtěchem Šimíčkem avizoval, že přezkum voleb dokončí do čtvrtka 6. listopadu. Na stejný den soud svolal tiskovou konferenci. Pirátská stížnost patří k těm, kde soudu zákonná lhůta pro vyřízení ještě nevypršela. V dalších případech ale volební arbitři včas rozhodnout nestihli. Týká se to třeba návrhu, který poukazoval na nefunkční aplikaci eDoklady.
Objevily se i návrhy, které nebylo možné věcně projednat – například muž z Prahy napadal zvolení Andreje Babiše v Moravskoslezském kraji nebo stěžovatel z Liberce požadoval odebrání mandátů poslancům SPD, přestože v jeho kraji za hnutí nikdo zvolen nebyl. Soud takové návrhy odmítá s odkazem na nedostatek aktivní legitimace.
Mohlo by vás zajímat

Volič nemůže zpochybnit volby jako celek
Nejvyšší správní soud také opakovaně zdůraznil, že volič na rozdíl od politické strany nebo hnutí nemá možnost dosáhnout zpochybnění voleb jako celku, a to ani tehdy, bude-li namítat, že k porušení volebního zákona způsobem hrubě ovlivňujícím výsledek hlasování došlo celoplošně. „Případné prohlášení neplatnosti zvolených kandidátů pouze v hlavním městě Praze by vedlo jen k obtížně řešitelným důsledkům,“ uváděl volební senát v odůvodnění svých zamítavých usnesení s poukazem na to, že není možné vyhlásit nové volby jen v jednom volebním kraji.
Ústavní soud přitom v minulosti připustil, že v případech, kdy strany nevyužijí své procesní prostředky ke zpochybnění voleb napříč kraji, mohou na jejich místo nastoupit jednotliví voliči. V usnesení Pl. ÚS 37/17 uvedl, že jsou to kandidující politické strany jako hlavní aktéři volebního procesu, které mají k dispozici nejsilnější nástroje. Pokud však v této své funkci selhávají, není vyloučena ani iniciativa jednotlivců.
