Hnutí ANO chce zrušit trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc. Návrh novely má již připravený. Plánuje ho spolu s dalšími stranami vznikající vládní koalice prosadit ve sněmovně. Trestný čin zavedla dosluhující vláda. Má sloužit k postihu spolupráce s cizí mocí ohrožující bezpečnost České republiky.
Plán zrušit postih neoprávněné činnosti pro cizí moc oznámil místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček v pořadu ČT Otázky Václava Moravce. Příslušný paragraf trestního zákoníku do českého právního řádu podle něj nepatří.
„Tak, jak je napsaný paragraf 318a, je prostě vágní. Je to pendrekový zákon,“ prohlásil Vondráček. Dodal, že hnutí ANO se nikdy nebránilo například rozšíření skutkové podstaty trestného činu vyzvědačství. To by vedlo ke stejnému cíli.
S plány hnutí ANO v diskusi souhlasil také poslanec Libor Vondráček (Svobodní). Uvedl, že trestný čin je definován vágně a je v rozporu s principy demokratického právního státu. „Pokud o sobě chceme říkat, že jsme právní stát, musí být trestní právo co nejpřesnější,“ uvedl. Sporný paragraf by podle něj měli zákonodárci zrušit bez náhrady.
Mohlo by vás zajímat
Rakušan: Musíme chránit i neutajované informace
Naopak proti zrušení se postavil ministr vnitra v demisi Vít Rakušan (STAN). Považuje za nutné, aby Česko mělo v současné situaci v trestním řádu instrument, který umožní trestat za to, že někdo dodává neutajované informace cizí moci. Může se podle něj jednat například o poskytování fotografií politiků, jejich rodinných příslušníků či kritické infrastruktury nebo vynášení informací, které nejdou v režimu utajované.
Rakušan upozornil také na pojistky, které právní úprava obsahuje. „V tom zákoně je jasně napsané, že musí být prokázán úmysl a vazba na cizí moc,“ dodal.
Co je činnost pro cizí moc? Nikdo přesně neví
Zmíněným trestným činem se zabývá Ústavní soud, a to z popudu 24 senátorů, kteří doplnění trestního zákoníku považují za příliš obecně formulované. Jde podle nich také o ústavně nepřípustný přílepek k novele o prodlužování ochrany uprchlíků z Ukrajiny. Žádost o zrušení ustanovení podpořily také neziskové organizace – Institut H21, Remedium a Otevřená společnost.
Zákon podle nich nejasně definuje, co vlastně znamená ‚činnost pro cizí moc‘. Věta „vykonává na území České republiky činnost pro cizí moc“ je v trestním zákoníku dosud nepoužitá.
Nová formulace tak podle organizací nutně přináší i nový obsah. Nejde o „spojení s cizí mocí“. Nejde ani o sběr nebo vyzrazení informací cizí moci. Definici zákon neposkytuje.
Ustanovení navíc postrádá pozitivní vymezení, kdo nebo co činí danou činnost „neoprávněnou“, upozornily neziskové organizace. Protože neexistuje žádný mechanismus předchozí autorizace „činnosti“, může být každá činnost ex post označena za neoprávněnou.
