Miloslav Ludvík, bývalý ředitel motolské nemocnice a donedávna jeden z nejmocnějších mužů českého zdravotnictví, byl zatčen letos v únoru. Policie ho viní z přijetí úplatků za nemocniční zakázky. Deset měsíců je ve vazbě a po tu dobu nikdo neslyšel jeho verzi událostí. Až nyní server Neovlivní.cz oznámil, že se mu podařilo s Ludvíkem mluvit přímo ve vazební věznici na Pankráci. Jak se mohli novináři dostat do přísně střeženého vězení?
Není to nemožné, ale spíš výjimečné. Případů, kdy obvinění mluvili s novináři z vazby, není mnoho. V roce 2013 tak například poskytl rozhovor pro MF Dnes obviněný David Rath – tehdy ale písemnou formou. S Miloslavem Ludvíkem se nyní měli novináři Neovlivní.cz setkat osobně.
Právo na návštěvu
Podle vězeňské služby má obviněný ve vazbě nárok na návštěvu vždy jednou za 14 kalendářních dní. Návštěva může trvat maximálně 90 minut a mohou se jí zúčastnit nejvýše čtyři osoby.
„Když obviněný podá žádanku o návštěvu a není to z nějakého důvodu nebezpečné, tak mu to vězeňská služba prostě umožní,“ potvrdil České justici advokát kanceláře Sokol Novák tdpA Tomáš Sokol.
Důvodů, proč může vězeňská služba návštěvu zakázat, není mnoho. Podle Sokola k tomu dochází v případech, kdy za obviněným míří osoba, která se v minulosti pokusila do věznice propašovat například drogy či zakázaná zařízení. To však u novinářů prakticky nepřipadá v úvahu.
Mohlo by vás zajímat
Těžší to pak s návštěvami mají ti obvinění, kteří jsou ve vazbě z obavy o to, že by mohli mařit vyšetřování. „V tom případě by musel návštěvu povolit ten, kdo vede vyšetřování. V přípravném řízení státní zástupce po konzultaci s vyšetřovatelem, v řízení před soudem příslušný soudce,“ pokračuje Sokol.
To ale není Ludvíkův případ. Jak už v polovině října řekla Ludvíkova advokátka Simona Kadlecová, exředitel motolské nemocnice zůstává ve vazbě pouze kvůli obavě z útěku. Obava, že by mohl pokračovat v trestné činnosti, už podle ní při posledním prodloužení vazby nehrála roli. „Důvody vazby předstižné naopak shledány nebyly,“ uvedla dále obhájkyně. Předstižnou vazbu by uvalily orgány činné v trestním řízení na obviněného v případě, že by se obávaly jeho pokračování v trestné činnosti.
Rozhovor není bez rizika
Poskytnout rozhovor z vazby tedy není problém. Každý obviněný má právo o svém případu s novináři mluvit. Většina obviněných s nimi ale obvykle nekomunikuje. Proč?
Sokol vysvětluje, že poskytnutí rozhovoru je vždy taktickou otázkou obhajoby. „Vesměs obhájci klientům doporučují: moc o případu nekomunikujte, aby to nebylo vnímáno tak, že chcete ovlivňovat soud,“ uvedl expert na trestní právo.
Kvůli až příliš velké otevřenosti se v roce 2013 naopak málem dostala do vazby bývalá ministryně obrany Vlasta Parkanová. Policie začala o uvalení vazby uvažovat poté, co Parkanová na internetu zveřejnila záznamy výpovědí všech svědků a obviněných v kauze nákupu letounů CASA. Podle Jana Kořána, který na straně Vrchního státního zastupitelství na vyšetřování dohlížel, se policie obávala, že by Parkanová mohla mařit úkony trestního řízení, které vyšetřovatelé do té doby nestihli provést.
Advokát radí: Držte se zpátky!
Pokud se přesto obvinění rozhodnou mluvit s novináři, měl by je advokát upozornit na rizika, která jim kvůli tomu hrozí nebo navrhnout alternativy. „Já klientům většinou říkám: držte se zpátky, počkejte až na hlavní líčení. Tam budete moci říct všechno,“ říká Sokol.
Pokud se obviněný přesto rozhodne promluvit dřív, zbývá advokátovi jediné: doporučení, aby mohl advokát před vydáním rozhovor zkontrolovat. „Jde o to, aby v něm nezaznělo něco, co může, řekněme, negativně ovlivnit případ,“ uzavírá Sokol.
O co jde v kauze Motol?
V kauze jde o podezření z korupce týkající se bývalého vedení Fakultní nemocnice v Motole. Případ odstartovala 24. února policejní razie. Ve vězení poté skončilo 22 osob, 18 si jich později vyslechlo obvinění. Ústřední postavou motolské kauzy je bývalý náměstek ředitele nemocnice Pavel Budinský. Ten figuruje prakticky ve všech případech korupce, které se policii podařily ve Fakultní nemocnici v Motole zmapovat.
Budinský měl podle kriminalistů nejrůznějším podnikatelům a firmám poskytovat výhody při sjednávání nemocničních zakázek výměnou za úplatek. Tyto peníze pak podle policie směřovaly i přímo k tehdejšímu řediteli nemocnice Miloslavu Ludvíkovi. Za dotační podvod a poškozování zájmů Evropské unie jim hrozí až 12 let za mřížemi.
