Ústavní soud odmítl stížnost ruského Podniku pro správu majetku v zahraničí, který nesouhlasil se zápisem na český vnitrostátní sankční seznam. Podnik v Česku provozuje a spravuje mnoho nemovitostí, které jsou majetkem Ruska. Zápis na sankční seznam vedl k zablokování účtů a zmrazení desítek nemovitostí, které například nelze prodat. Kritéria pro zařazení na vnitrostátní sankční seznam plynou z předpisů Evropské unie.
Ústavní stížnost směřovala proti rozsudkům Nejvyššího správního soudu (NSS) a Městského soudu v Praze i proti usnesením české vlády z listopadu 2023 a ledna 2024. Ústavní soudci stížnost považovali za zjevně neopodstatněnou. Usnesení je nově zpřístupněné v databázi soudu.
„Stěžovatel z velké části opakuje argumenty, s nimiž neuspěl v předchozím řízení. Soudy tyto námitky vypořádaly ústavně souladně a na jejich rozhodnutí lze proto v podrobnostech odkázat,“ stojí ve stručném usnesení, které připravila soudkyně zpravodajka Veronika Křesťanová.
Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) o zápisu na sankční seznam rozhodla na základě návrhu ministerstva zahraničních věcí. Důvodem bylo podezření, že podnik materiálně a finančně podporuje ruskou vládu a působí v odvětvích, která jí poskytují značné příjmy.
Mohlo by vás zajímat
„Kritéria pro zařazení na vnitrostátní sankční seznam plynou z předpisů Evropské unie. Jsou sice vymezena relativně abstraktně, nelze však přisvědčit stěžovateli, že by nebyla vůbec jasně stanovena, jak tvrdí v ústavní stížnosti,“ stojí v usnesení.
Na základě sankčního zákona může vláda vydávat individuální správní akty bez klasického správního řízení. Podnik podal námitku, ale vláda ji zamítla. V následné žalobě se podnik dovolával spravedlivého procesu, nemohl se prý vyjádřit k podkladům. Dále zpochybnil tvrzení, že poskytuje významnou podporu Rusku.
Zablokované účty
Městský soud žalobu zamítl. Podnik neuspěl ani s kasační stížností k NSS, který potvrdil, že zápis na sankční seznam byl v souladu se zákonem. Důvodem pro zásah správních soudů se nestalo ani to, že postup podle sankčního zákona vykazuje odchylky od standardního správního řízení a negarantuje stejná procesní práva. Podle NSS je to dáno „specifickou povahou dané materie, jakož i orgánu, který ve věci rozhoduje“.
„Ochranu zapsaným subjektům proti možným nezákonnostem či svévoli vlády garantuje soudní přezkum rozhodnutí vlády o zamítnutí námitky proti zápisu na vnitrostátní sankční seznam,“ konstatoval NSS.
Rozhodnutím vlády byly podle dřívějšího vyjádření ministra zahraničí Jana Lipavského fakticky zablokovány bankovní účty agentury, stejně jako podnikem spravovaný majetek v katastru nemovitostí, aby jej nebylo možné prodat.
Zmrazení se týká zhruba 70 nemovitostí v Česku. V Praze je to například budova školy na Krupkově náměstí či vila v ulici Pod Kaštany, v Karlových Varech zase budova bývalého konzulátu Ruské federace. Opatření se nevztahuje na diplomatické mise, například ambasádu nebo rezidenci velvyslance.
O ústavní stížnosti rozhodovalo plénum, tedy sbor všech ústavních soudců a soudkyň. Nehlasoval však soudce Martin Smolek, který dříve působil jako ředitel právní a konzulární sekce ministerstva zahraničních věcí. Soud jej proto vyloučil z projednávání, mohla by vyvstat pochybnost o jeho nepodjatosti.
Na rozhodnutí ÚS čekal pražský městský soud, který projednává žaloby proti zmrazení konkrétních nemovitostí. Nyní může v přerušených řízeních pokračovat. O zmrazení konkrétních nemovitostí rozhodoval v prvním stupni Finanční analytický úřad, stížnosti podniku pak následně zamítlo ministerstvo financí. Právě na ministerstvo proto míří jednotlivé správní žaloby podniku.
