Od ledna vstoupí v účinnost novela občanského zákoníku, která vůbec poprvé umožní postoupení pohledávky na výživném třetí osobě. Oprávněný rodič tak může získat peníze okamžitě, například od příbuzných nebo soukromých firem. Zatímco vláda mluví o posílení vymahatelnosti práva a rychlé pomoci samoživitelkám a samoživitelům, část odborné veřejnosti varuje před vážnými sociálními riziky a možným obchodem s chudobou.
„Neplacení výživného je v Česku dlouhodobý a strukturální problém. Netýká se okrajových případů, ale desetitisíců dětí,“ upozorňuje zakladatel online služby Dostupnyadvokat.cz Ondřej Preuss. Dopady přitom nese dítě i pečující rodič, který se často ocitá na hraně finanční únosnosti a pod velkým psychickým tlakem.
Vymáhání výživného se často táhne roky. Pokud druhý rodič nespolupracuje nebo skrývá příjmy, stává se z procesu stresující maraton. Na jeho konci přitom nebývá výjimkou, že pečující rodič a dítě vymáhání dluhu vzdají. Nechtějí tím totiž už pálit čas ani zatěžovat svoji psychiku.
Když stát supluje rodiče
Stát dnes část následků mírní prostřednictvím takzvaného náhradního výživného. Dávka činí maximálně 3 tisíce korun měsíčně a stát ji samoživitelům vyplácí nejdéle po dobu šesti let. „Jde o významný sociální nástroj, jehož objem dlouhodobě roste – a to samo o sobě ilustruje rozsah problému,“ říká Preuss.
Nejde ale o systémové řešení. Právníci o něm zpravidla mluví jako o dočasné pojistce poslední záchrany. I proto stát hledá způsoby, jak vymáhá dluhů na výživném zefektivnit.
Mohlo by vás zajímat
Ochrana dětí, nebo nový byznys?
Rozvodová novela občanského zákoníku tak přišla se zcela novým nástrojem. Oprávněný rodič může postoupit již vzniklý dluh na výživném třetí osobě a získat okamžitě peníze. Podle advokátky a zakladatelky Donati Legal Gabriely Donati může jít pro část rodin o reálnou a velkou pomoc.
„V současné době lze nehrazené výživné efektivně vymáhat zpravidla pouze prostřednictvím exekučního řízení, které je pro řadu rodin ne zcela praktickým řešením. Je spojeno s dalšími náklady a výsledek je vždy nejistý,“ říká Donati. V praxi se podle ní často stává, že se vymáhané výživné k oprávněným vůbec nedostane.
Oproti tomu když dojde k postoupení pohledávky, má pečující rodič jistotu, že peníze dostane. „Zákon stanoví, že při postoupení musí být zaplacena minimálně částka odpovídající jistině pohledávky. Oprávněnému se tak vždy dostane alespoň té částky, kterou by obdržel, pokud by povinný rodič výživné řádně hradil.“ Pokud by měla být výplata nižší než výše pohledávky, musel by to odsouhlasit soud.
Jenže právě nejisté mantinely, v nichž se soudy mohou pohybovat, vzbuzují obavy neziskových organizací. „Když někdo přijde s tím, že od něj pohledávku inkasní agentura koupí za 70 % procent hodnoty, ale peníze zaplatí hned, tak si myslíme, že řada soudů to nakonec bude akceptovat. Snížení hodnoty v jejich očích ‚vykompenzuje‘ časová úspora,“ míní vedoucí dluhového poradenství Člověka v tísni Daniel Hůle. To podle něj může zhoršit situaci dětí a pečujících rodičů ještě více, než samotné dluhy na výživném.
Obchod s chudobou a dluhová spirála
Podle kritiků postoupení pohledávek neskýtá tak jistou cestu k penězům, jak se na první pohled zdá. „Jakmile začne být postupování pohledávek na výživném takto lukrativní, okamžitě se na ně vrhnou advokátní kanceláře a inkasní agentury, které si umí dobře zmapovat potenciál dlužníka. Budou skupovat i pohledávky, které se dnes vymáhají exekučně,“ poukazuje Hůle. Nevymahatelné pohledávky samozřejmě nikdo vykoupit chtít nebude.
Pojistky, které novela proti takovému „obchodu s dluhy“ obsahuje, považují za slabé i někteří zákonodárci. „Zákon sice říká, že pohledávka musí být postoupena za 100 % jistiny, ale nic nebrání tomu, aby samoživitelka obratem zaplatila postupníkovi desítky procent za ‚právní analýzu‘ nebo jiné služby,“ upozorňuje senátor Václav Láska.
Zvlášť nebezpečná je podle něj kombinace postoupení pohledávky a vysokých sankčních úroků. „Ten, kdo pohledávku koupí, může dlužníka zatížit tak, že se dostane do dluhové spirály,“ pokračuje. Výsledkem tak může být, že na výživném, které by mělo nabíhat v dalších letech, už dlužník nezaplatí vůbec nic. Jednorázová úleva může být vykoupena tím, že se dítě dlouhodobě připraví o pravidelné výživné.
„Profesionalizace vymáhání může přitvrdit vztahy mezi rodiči a odebrat možnost citlivě reagovat na změny životní situace,“ říká Daniel Hůle.
Co dál?
Podle kritiků existují jiné cesty, jak postavení dětí a pečujících rodičů zlepšit. Senátor Václav Láska doporučuje, aby stát začal rodičům, kteří neplatí alimenty, omezovat jejich koníčky. „Může jim zabavovat různé průkazy, které slouží k hobby činnostem. Typicky lovecké lísky, rybářské lísky, pilotní průkazy,“ navrhuje senátor. V úvahu podle něj připadá také omezení vstupu dlužníků na kulturní a sportovní akce.
To by si ale žádalo další úpravu zákona a ta neprojde hned. Láska o ní nicméně plánuje v parlamentu usilovat. Buď o její nezbytnosti během ledna přesvědčí vládu, což by byla rychlejší cesta, anebo novelu předloží sám. Šance získat pro změnu podporu mezi zástupci vládních stran existuje. Plán změnit rozvodovou novelu už na podzim deklarovala například poslankyně hnutí ANO Helena Válková.
