Pachatelé častých dopravních přestupků mají právo na to, aby jejich prohřešky byly projednány ve společném řízení. Podmínkou je, aby se všechny skutky staly předtím, než úřady zahájí řízení o kterémkoliv z nich. O případu řidiče z okresu Frýdek-Místek nyní rozhodoval Nejvyšší správní soud.
Není rozhodující, jestli v dané době už byly všechny skutky projednatelné. Úředníci vždy musejí aplikovat absorpční zásadu. Vyplývá to z rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 9 As 113/2024, kterým se soud zastal řidiče z Brušperka.
Příliš vysoká pokuta
Muž v roce 2021 na Ostravsku spáchal hned tři přestupky. Jednou telefonoval za jízdy a dvakrát špatně parkoval – na modré zóně a na časově omezeném parkovišti neměl parkovací kotouč. Za to mu úřady vyměřily sankce v úhrnu 3 500 korun. Podle soudu to byla chyba.
Ostravský magistrát řidiče trestal na několikrát. Napřed za telefon za volantem, kdy pokutu udělil přistiženému řidiči, a pak se jednalo o dvě sankce provozovateli vozidla. Právě proto, že ho musel napřed vyzvat a čekat, jestli neoznačí konkrétního řidiče, úřad zdůvodňoval, proč jedno řízení nevedl. Přestupek v té době nebyl projednatelný.
Krajský soud v Ostravě v tomto postupu chybu neviděl. Nejvyšší správní soud už ano. Kdyby totiž úřady vedly jedno společné řízení, hrozila by v něm pokuta maximálně 2 500 korun, tedy nejméně o tisícikorunu nižší. „Bylo povinností magistrátu při ukládání správního trestu a jeho výměry zohlednit skutečnost, že o některých přestupcích nerozhodl ve společném řízení,“ napsali soudci do odůvodnění.
Mohlo by vás zajímat

Fotografie bez data? Neprůkazné
Za vyučenou dostal úřad i kvůli parkovacímu kotouči. V dokumentaci přestupku totiž chyběla fotografie označená časovým razítkem. A pouhý úřední záznam k prokázání přestupku nestačí. „Magistrát tak nikterak nezjistil a neověřil metadata fotografií obsahující údaje o čase jejich pořízení (…) a z obsahu správního spisu není patrný okamžik jejich pořízení, který je pro závěr o spáchání přestupku rozhodující,“ uvedl soud.
Úředníci přitom mohli použít třeba svědeckou výpověď strážníků, kteří případ zdokumentovali. Nic takového ale ve spisu není. A jen oznámení o přestupku a upozornění pro nepřítomného řidiče, jakožto jednostranné právní úkony, na dostatečné zjištění skutkového stavu nestačí.
Nejvyšší správní soud tak pozrušoval jak zamítavý rozsudek ostravského krajského soudu, tak rozhodnutí krajského úřadu. Ten se tak bude muset případem zabývat znovu.
