Věznice, policejní stanice, hasičárny, finanční a sociální úřady. Stát provozuje stovky energeticky náročných budov, ve kterých se dlouhé roky neinvestovalo a výsledkem jsou zbytečně vysoké účty za elektřinu a teplo. Podle předsedy představenstva společnosti COMME GROUP Michala Židka je právě tady největší prostor, kde může stát šetřit pomocí energeticky úsporných projektů. Uvedl to na konferenci Právo, EPC a úspory energií, kterou pořádaly Ekonomický deník, Česká justice a Zdravotnický deník.
Třeba jen Vězeňská služba provozuje 39 areálů, ve kterých by se vyplatilo energeticky úsporná opatření realizovat. „To jsou všechno budovy s obrovskou spotřebou, kde do úsporných opatření dlouhodobě neinvestovali a určitě by uvítali nějakou změnu. Nehledě na to, že ve státním rozpočtu je stále účet za energie, která se spotřebovala a která se musí každý měsíc zaplatit,“ upozornil Michal Židek. Dodal, že zatím nejlépe se projekty energetických úspor se zaručeným výsledkem (EPC) rozjely v oboru zdravotnictví.
Místo pro sladění priorit
Proč právě v nemocnicích? Podle Židka zde hraje pozitivní roli pracovní skupina při Ministerstvu zdravotnictví, která se EPC projekty zabývá. Vedle „domácího“ resortu je zde zastoupeno ministerstvo financí, které schvaluje uvolnění peněz na konkrétní projekty. Dalším účastníkem je Státní fond životního prostředí, který na projekty energetických úspor poskytuje investiční dotace.
Ve zmíněné pracovní skupině je zastoupena také odborná veřejnost – prostřednictvím Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES). „Co na té skupině řešíme? Třeba metodiku. Organizace tím pádem nabudou předešlou zkušenost. Vědí, jak se má postupovat, když ten projekt chtějí přihlásit, nebo když si chtějí zažádat o jeho financování,“ vysvětluje Židek.
Havlíček: EPC projekty podporuji
Končící vláda premiéra Petra Fialy odblokovala realizaci EPC projektů v budovách ministerstev a jiných organizačních složek státu. Jak se k oboru postaví nová vláda? Konference Právo, EPC a úspory se účastnili dva ministři nastupující vlády. Jmenovitě budoucí ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a nový ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Oba přislíbili další podporu energeticky úsporným opatřením v nemocnicích i dalších budovách.
EPC projekty jsou podle Havlíčka specifickou formou partnerství soukromého a veřejného sektoru. „Pokud to privátní sektor může udělat kvalitně, za dobrou cenu a není to pro stát okamžitá finanční zátěž, měl bych toho umět využívat. Jinými slovy, každý by se měl věnovat tomu, co umí. To, co není bezprostředně v jeho gesci, je možné si outsourcovat. Je to pouze otázka ceny a splácení. EPC projekty rozhodně ano,“ uvedl v závěrečné řeči Havlíček.
Zdravotnictví jasně vede
Výsledky, kterých se v oblasti EPC služeb podařilo v Česku dosáhnout za posledních 30 let, shrnul ve svém vystoupení člen Rady APES a jednatel společnosti D-energy Eduard Paulík. Specializované firmy podle něj modernizovaly zhruba 1500 objektů v rámci přibližně 300 projektů. „Proinvestováno bylo 9,3 miliardy korun. Kumulovaná historická úspora dosáhla 6,3 miliardy korun, ale v dnešních cenách se bavíme o úspoře 10,5 miliardy korun,“ zdůraznil Paulík.
Obchodní ředitel společnosti Veolia Energie ČR Jakub Tobola upozornil, že snižování energetické náročnosti budov nepřináší v praxi jen pokles spotřeby tepla, elektřiny či plynu. Neméně důležitým přínosem je zhodnocení majetku státu či veřejné sféry obecně. Opatření se totiž provádějí na budovách, které jsou staré desítky let, někdy i více než sto roků. Zatímco investice do energetické efektivity se splácejí z dosažených úspor, stavební opatření typu zateplení a výměny oken lze financovat s využitím dotace z evropských či národních fondů.
Mezi zájemci o EPC služby drží prvenství nemocnice a další zdravotnická zařízení. Podle Paulíka na ně připadá zhruba polovina hodnoty všech energetických projektů. Jen za posledních pět let bylo uzavřeno 16 smluv o EPC službách a dotacích v objemu pěti miliard korun. Jako příklad lze uvést třeba projekty realizované v pražské Thomayerově nemocnici, ve Fakultní nemocnici v Praze-Motole nebo v Psychiatrické nemocnici v Praze-Bohnicích.
Brněnský náraz
Jenže ne vždy jde vše zcela hladce. Se svým plánem na energeticky úsporná opatření narazila třeba Fakultní nemocnice Brno. „Dva roky jsme sbírali podklady a celý rok jsme čekali na rozhodnutí ze strany Ministerstva zdravotnictví a především Ministerstva financí. Za ten rok jsme doplňovali některé potřebné informace a bohužel na konci celého toho procesu bylo zamítavé stanovisko,“ postěžoval si ředitel FN Brno Ivo Rovný.
Prezident Asociace soukromých poskytovatelů zdravotních služeb Šimon Toman dodal, že realizace energetických úspor v některých případech vázne. „Je to situace, kde jsme provozovatelem zařízení, ale nejsme majitelem budovy. Jsou to typicky pronájmy od obcí, od krajů nebo dalších institucí. V těchto případech bohužel někdy narážíme. Není tam moc velká motivace do nemovitostí investovat,“ řekl Toman.
