Výslechu poškozené Nikol Enevové v kauze herce Adama Krause vytkl odvolací soud závažná pochybení vůči zvlášť zranitelné oběti. Kraus čelí obžalobě ze znásilnění a napadení bývalé partnerky, vinu odmítá. Soudkyně Iva Fialová se po půl roce řízení vyloučila pro podjatost a po 33 letech v justici končí. Případ se tak vrací na začátek.
Enevová Krause obvinila ze znásilnění, což on sám odmítá. Trestní případ projednává senát 8T. Poškozenou zastupuje advokátka Klára Long Slámová, která si už dříve na předsedkyni senátu Fialovou stěžovala. „Celé to bylo v rozporu se zákonem na ochranu obětí,“ řekla advokátka po jednání s tím, že soudkyně je vůči ženě krajně nedůvěřivá až zaujatá.
„Jak dlouho kojila?“ Příklad nepřípustného výslechu
Námitku podjatosti původně senát zamítl a toto rozhodnutí potvrdil i odvolací Městský soud v Praze. V odůvodnění však předsedkyni senátu podrobil tvrdé kritice. Vyčetl jí způsob výslechu poškozené, který byl podle něj „v diametrálním rozporu“ se zákonem o obětech trestných činů. Zvlášť zranitelné oběti musejí být podle zákona vyslýchány obzvlášť citlivě. „Podle stížnostního soudu je nepochybné, že řada otázek na poškozenou byla jednoznačně nad rámec dokazování,“ uvádí se v usnesení.
Odvolací soud Fialové vytkl rovněž to, že nezasáhla při nevhodné otázce přísedící, která se Enevové ptala, jak dlouho kojila své dítě. Přesto Městský soud tehdy nenašel zákonný důvod ke změně v obsazení senátu. Názory soudkyně označil za „politováníhodné“, ale zároveň uvedl, že jsou „zjevně postrádající prvek osobního negativního zaujetí proti poškozené v této trestní věci“.
Odvolací rozhodnutí tak vytvořilo výrazný procesní paradox: soud konstatoval závažná pochybení při výslechu oběti i porušení zákonných pravidel, ale současně tehdy nepřistoupil k vyloučení senátu. K tomu došlo až nyní – nikoliv přímo kvůli vztahu soudkyně k poškozené, ale kvůli jejímu konfliktu se zmocněnkyní.
Mohlo by vás zajímat
Únik rozhodnutí do bulváru
Sama Fialová uvedla, že „nechápe, jak mohl odvolací soud dojít k závěru, že předsedkyně senátu a senát nejsou podjatí, když celé odůvodnění popisuje chyby, na které poukazovala zmocněnkyně“. Za poslední kapku označila článek na webu eXtra.cz, kde Slámová její postup přirovnala k „chování esenbáků za komunismu“.
„Je evidentní, že od bulváru lze čekat prakticky cokoliv, ale aby sama strana v trestním řízení zásobovala bulvár soudními rozhodnutími, tak obvyklé zase není,“ uvedla Fialová. Poukázala na to, že Slámová měla usnesení odvolacího soudu předat redaktoru webu eXtra Davidu Zápalovi. Ten to ale odmítá: „Obecně mohu uvést, že mám v soudní soustavě vícero známých a podobná usnesení často novináři získají zdaleka nejen ze strany obhájců, poškozených i obviněných. Může jít i o zdroje ze strany soudní administrativy, slyšel jsem dokonce i o příkladech spolupráce přímo se samotnými soudci. Jestliže má tedy k dokumentům přístup víc než jedna osoba, je odvážné bez důkazů a v neskrývaném citovém pohnutí obvinit jednu konkrétní z něčeho, co neudělala. Pokud si ovšem člověk nechce zničit pověst,“ uvedl Zápal pro Českou justici.
Podjatost kvůli advokátce, ne kvůli oběti
Právě vyjádření Slámové v médiích přivedlo Fialovou k závěru, že řízení už nemůže vést. „Zmocněnkyně přistupuje k soudu s takovým despektem, že by bylo možné její výrazy pokládat až za pohrdání soudem. Za této situace již nemůže ani k ní přistupovat k respektem,“ uvedla v usnesení. Vyslovila svou podjatost směrem ke zmocněnkyni poškozené a zároveň na Slámovou podala stížnost k advokátní komoře.
Stížnost však šla i opačným směrem. Podal ji redaktor Zápal k Etickému soudu Soudcovské unie. Vytýká v ní Fialové, že se nechala unést emocemi. Podle něj si usnesení „spletla s osobním deníčkem“ a uvádí v něm s případem nesouvisející věci. Podle Zápala soudkyně v usnesení překročila meze toho, co má soud hodnotit, a opírala se o tvrzení, která nebyla součástí dokazování ani samotného soudního řízení. „Očekával bych, že soudci se budou v úředních lejstrech držet prokázaných faktů, nikoli svých pocitů a neprokázaných dojmů. Už vůbec bych nepředpokládal, že v nich budou přímo lhát,“ uvedl.
Zastání u Soudcovské unie
U Soudcovské unie ale jeho podnět neuspěl. Etický soud nenašel důvod k zásahu. „I vzhledem k veřejné poměrně nevybíravé kritice, která by z objektivního hlediska mohla vyvolat pochybnost o nepodjatosti soudce, postupovala podle § 31 odst. 1 trestního řádu, co svědčí o správném postupu za dané situace,“ odpověděl Zápalovi Ladislav Hejtmánek ze Soudcovské unie. „Paní soudkyně pouze nenabyla dojmu, jak zlehčujícím způsobem naznačuje Etický soud. JUDr. Fialová vyloženě tvrdí, že se stalo něco, k čemuž opravdu nedošlo tak, jak paní soudkyně popisuje a jak jí v podstatě přitakávají. Opět bohužel bez důkazů, rozhodují jen její pocity, nikoli fakta,“ reagoval Zápal.
Po pravomocném vyloučení soudkyně Ivy Fialové se hlavní líčení s Adamem Krausem bude muset od začátku opakovat. Senát v novém složení se sejde 20. a 21. ledna.
