Podmíněné propuštění odsouzeného vraha z věznice Mírov, který podle policie po 22 dnech na svobodě znovu zabil, proběhlo podle zákona a aktuální judikatury, uvedl šumperský státní zástupce Tomáš Horák. Tvrdí, že při splnění zákonných podmínek by zamítnutím žádosti postupoval nezákonně. Případ vyvolal silnou kritiku veřejnosti.
Šestatřicetiletý muž si ve věznici odpykával 16,5 roku za vraždu spáchanou v roce 2014 ve Frýdku-Místku, kdy při útoku na ženu použil postupně deset nožů. Podmíněně byl propuštěn po odpykání dvou třetin trestu. Podle policie po 22 dnech na svobodě zavraždil ženu z obce Mírov, kam se po propuštění nastěhoval. Čin měl spáchat obdobným způsobem jako první vraždu a opět pod vlivem alkoholu.
„Je mi líto, že to skončilo zmařeným lidským životem. Při svém rozhodování se však musím zásadně řídit zákonem a judikaturou soudu. Tak tomu bylo i v tomto případě, to rozhodnutí bylo zcela podle zákona. Kdybych navrhoval žádost zamítnout, dopustil bych se fakticky nezákonnosti; odsouzený splnil všechny podmínky, které zákon požaduje,“ uvedl Horák. Žádostmi o podmíněné propuštění z mírovské věznice se zabývá 19 let, ročně posuzuje 60 až 80 takových žádostí.
Bezproblémové chování ve věznici a kladné posudky
Podle Horáka byl odsouzený z pohledu věznice i znalců kandidátem na podmíněné propuštění. „Ve věznici se choval nadstandardně, měl 25 odměn a během výkonu mu nebyly uloženy žádné kázeňské tresty. Podle vězeňské služby byl po celou dobu ve výkonu trestu naprosto bezproblémový,“ uvedl žalobce.
Klíčový byl také znalecký posudek z oboru klinické psychologie. „Podle znalce resocializace proběhla v pořádku, vězeň vykazoval znaky nápravy a neshledal u něj žádnou deviaci,“ doplnil Horák. Za muže se podle něj navíc zaručily neziskové organizace, s nimiž ve výkonu trestu spolupracoval. Po propuštění měl zajištěno ubytování i práci.
Mohlo by vás zajímat
Znalci: stav popíšeme, budoucnost zaručit nelze
Znalecké vyšetření prováděl psycholog Pavel Kolda. Podle něj byl muž vyšetřen stejně jako další vězni žádající o podmíněné propuštění. „Základním zdrojem je vlastní vyšetření posuzované osoby, které realizuji v opakovaných sezeních s dotyčným mužem ve vyšetřovací místnosti věznice Mírov,“ uvedl znalec.
Podle státního zástupce znalec doporučoval propouštěnému povinnou abstinenci. Tu soud uložil na celou sedmiletou zkušební dobu. Muž byl zároveň pod dohledem probačního úředníka.
Olomoucký klinický psycholog Adam Suchý upozornil na limity znaleckých posudků. „Do jisté míry z osobnostní struktury dokážeme predikovat například základní vzorce chování, které se opakují. Dokážeme zhodnotit intelekt, afektivitu, vyloučit či potvrdit přítomnost duševní nemoci, zhodnotit ovládací a rozhodovací schopnosti. Ale žádné vyšetření na světě nedokáže předpovědět, co ten který člověk skutečně udělá v budoucnu,“ uvedl.
Horák: Judikatura podmínky podmíněného propuštění zmírnila
Horák poukázal na to, že zákonné podmínky pro podmíněné propuštění se v posledních 15 letech fakticky zmírňují vlivem judikatury. Nejde podle něj o změnu textu zákona, ale o posun výkladu. „Dnes můžeme zamítat jen žádosti odsouzených, kteří mají tresty a důtky ve věznici, nebo když podle znalce resocializace ještě neproběhla či je nenapravitelný,“ uvedl.
Jako důkaz změny trestní politiky uvedl konkrétní čísla z mírovské věznice. „Když jsem před téměř 20 lety začínal, byli z mírovské věznice na základě zákona propouštěni z deseti vězňů dva až tři. Dnes je to v průměru šest až sedm vězňů z deseti,“ uvedl státní zástupce. Zároveň upozornil, že další zmírnění trestního zákoníku nastane novelou účinnou od roku 2026.
Ministerstvo: U vražd se text zákona od roku 2010 neměnil
Ministerstvo spravedlnosti však uvedlo, že v případě trestného činu vraždy se samotná zákonná úprava podmíněného propuštění neměnila. „Jedná se jistě o tragickou událost. Nicméně u podmíněného propuštění pro pachatele trestného činu vraždy se právní úprava za posledních patnáct let nezměnila. Podmínky stanovené trestním zákoníkem jsou dnes totožné jako v roce 2010,“ sdělil mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.
Změny právní úpravy se podle něj týkaly zejména prvopachatelů a pachatelů méně závažné trestné činnosti. Trestní zákoník v současném znění stanoví, že soud může odsouzeného podmíněně propustit, pokud ve vězení prokáže polepšení svým chováním a plněním povinností. U osoby odsouzené za vraždu je podmínkou mimo jiné výkon nejméně dvou třetin uloženého trestu a také to, že „nehrozí s ohledem na okolnosti činu a povahu jeho osobnosti opakování spáchaného nebo jiného obdobného zvlášť závažného zločinu“.
Novela: soud bude muset propustit, pokud jsou podmínky splněny
Novela trestního zákoníku účinná od ledna mění podmíněné propuštění tak, že soud bude muset za splnění stanovených podmínek vězně propustit. Nebude tedy záležet jen na diskreční úvaze soudce, zda žádosti vyhoví.
Advokát Tomáš Sokol k tomu uvedl, že předchozí právní úprava vězně demotivovala, aby se o podmíněné propuštění snažili, protože různé soudy rozhodovaly v obdobných případech rozdílně. Nová úprava má podle něj rozhodovací praxi více sjednotit.
