Zdvořilý, ale opilý seděl muž za volantem, když ho v srpnu 2019 zastavila hlídka. Jeho otisky prstů a stěr DNA chce policie uchovat až do roku 2069, kdy mu bude 100 let. Argumentuje budoucí možnou recidivou a tím, že v minulosti přejel plnou čáru. Muž opakovaně žádal o výmaz svých dat z evidence. Policejní prezidium se bránilo kasační stížností. Neúspěšně.
Řidič žádal o výmaz vzorků DNA z „bukálního stěru a otisku prstů zařazených na daktyloskopickou kartu“ z policejní databáze. Data policie získala, když v srpnu 2019 v noci řídil vozidlo v obci pod vlivem alkoholu. Hodlá je uchovávat dalších padesát let.
Chování zdvořilé, chůze nejistá
Muži se třemi tituly už dal dvakrát za pravdu Městský soud v Praze proti Policejnímu prezidiu. Policie před tím jeho žádosti o výmaz osobních údajů z databáze odmítla. Naopak nyní Policejní prezidium neuspělo s kasační stížností.
Muži dala dýchnout policejní hlídka u Sadské třináct minut po půlnoci srpnové noci roku 2019. Napodruhé mu naměřila 1,43 promile. „Chování žalobce bylo zdvořilé, nervózní, unavené a zpomalené, jeho nálada depresivní, orientace normální, pohyb nekoordinovaný, postoj a chůze nejistá,“ zaznamenala policie.
Opatrně dojel k policejní hlídce
U výslechu pak muž uvedl, že 16. 8. 2019 odpoledne přijel do obce Sadská na festival Rock for Sadská. Během dne vypil sedm nebo osm desítek. S pitím přestal po jedenácté večer. Poté odešel z areálu festivalu na parkoviště ke svému vozidlu. V něm chtěl přespat. Kvůli hluku ale sedl za volant se vydal se hledat jiné místo. Vjel na hlavní komunikaci a tam ho zastavila policie.
V záznamu dále stojí, že muž s hlídkou plně spolupracoval. Ihned uposlechl výzvu k zastavení. Pití alkoholu před jízdou přiznal. Jeho účinky na sobě nepociťoval. Jel velmi pomalu a opatrně. „Na závěr výslechu žalobce vyjádřil lítost nad svým jednáním a slíbil, že se již tohoto jednání do konce svého života nedopustí a že je ze své zkušenosti řádně poučen,“ popisují rozsudky.
Mohlo by vás zajímat
Proč má záznam až do 100 let?
Okresní soud v Nymburku rozhodl v říjnu 2019, že trestní stíhání muže podmíněně zastaví. Rok poté stejný soud rozhodl, že dotyčný se ve zkušební lhůtě osvědčil. Od té doby se muž opakovaně pokoušel o vymazání svých dat z policejní databáze. Nakonec podal žalobu.
U soudu mimo jiné zdůraznil, že není zřejmé, proč je uschovací lhůta jeho osobních údajů stanovena do 22. 5. 2069, kdy dosáhne věku 100 let. Z rozhodnutí policie nevyplývá, zda je možné zkrácení lhůty pro uchování osobních údajů a na jakém jeho jednání je toto zkrácení případně závislé, stojí v rozsudku.
Rovněž uvedl, že je bezúhonný občan, který vede řádný život a nikdy se podobného jednání nedopustil, shrnuje soud. Nic ze spisu nenasvědčuje obavě policie z budoucích tendencí k trestné činnosti.
Udělá to znovu s odstupem let
Policie to však odmítá. Data potřebuje kvůli jeho potenciální budoucí trestné činnosti. Dopustil se „úmyslného trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky, při němž může dojít ke zmaření množství lidských životů.“ Často k trvalému poškození zdraví osob a ke škodám na majetku.
Právě u tohoto druhu trestné činnosti dochází podle policie často k pokusům o „nerespektování pokynu k zastavení vozidla při silničních kontrolách a újezdům před hlídkami.“ „A také k častým dopravním nehodám pod vlivem alkoholu, kdy následné porovnání biologických a daktyloskopických stop s vedenými evidencemi je pak často jedinou možností, jak pachatele odhalit“.
Pachatelé se mnohdy dopouštějí opakované trestné činnosti až s odstupem několika let. Kromě toho podle policie muž už dříve spáchal přestupek, když přejel plnou čáru. Jenže jak zjistil Městský soud v Praze, spis k tomu žádné podklady neobsahoval.
Doba do 100 let bez přezkumu je pokyn
Už v procesu před Městským soudem v Praze upozornil Úřad pro ochranu osobních údajů na „zjevný nesoulad interních předpisů Policie“ k databázím, s povinností jednou za tři roky prověřit, zda jsou osobní údaje nadále potřebné pro plnění jejích úkolů.
„Konkrétně dle pokynu Policejního prezidenta pro vybrané kategorie údajů dochází od určitého okamžiku k nastavení maximální uschovací doby do 100 let věku osoby a zároveň se další přezkum už nekoná,“ zjistil úřad.
Jediné konkrétní tvrzení se týká plné čáry
Nejvyšší správní soud se v rozhodnutí o kasační stížnosti Policejního prezidia ztotožnil s Městským soudem v Praze. Policejní prezidium nezdůvodnilo dost a ani přezkoumatelně, proč je konkrétně u tohoto muže další zpracování jeho osobních údajů nezbytné.
„Jediným individualizovaným tvrzením k osobě žalobce v druhém rozhodnutí stěžovatele (Policejního prezidia) bylo, že v minulosti spáchal dopravní přestupek, když nerespektoval dopravní značení V1a (podélná čára souvislá), což mělo nasvědčovat žalobcově tendenci nerespektovat právní normy,“ uvedl soud.
Kromě toho policie soudu napsala, že uchování vzorku DNA pro profil pachatele je 5 let. Jenže muž se domáhal nikoli likvidace vzorku, nýbrž vymazání údajů z něj zjištěných.
Proč do roku 2069? Protože do roku 2069
S ohledem na obecnost námitek stěžujícího si Policejního prezidia nezbylo NSS než konstatovat, že odůvodnění jeho rozhodnutí nevymazat mužova data neobsahuje informace, jejichž absenci mu vytýkal už městský soud.
„Stěžovatel totiž v druhém rozhodnutí k uschovací lhůtě uvedl pouze to, že byla stanovená do roku 2069 a že se jedná o nejzazší možný termín, po kterém budou žalobcovi údaje automaticky vymazané,“ stojí v rozhodnutí, kterým NSS kasační stížnost zamítl.
Soudní dvůr zrušil povinnost určení lhůty
Učinil tak, aniž by vyčkal výsledku řízení u Soudního dvora Evropské unie o předběžné otázce, kterou Soudnímu dvoru položil v lednu 2023. „Ani případné rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie by na nedostatcích odůvodnění druhého rozhodnutí stěžovatele nemohlo nic změnit,“ rozhodl Nejvyšší správní soud.
Předmětné rozhodnutí Soudní dvůr EU zveřejnil 20. listopadu 2025. Podle něho státy nejsou povinné ke stanovování maximálních délek uchování biometrických dat podezřelých, pokud zajistí pravidelný přezkum nezbytnosti uchování. To znamená i řádné a konkrétní odůvodnění.
