Otec, který své děti nechával v zimě v domě bez topení a odvážel jim jídlo, byl podle okresního soudu trestně odpovědný jen vůči potomkům, nikoli vůči jejich matce. Té soud nejprve přiznal a poté odejmul postavení poškozené s odkazem na změnu právní kvalifikace. Ústavní soud to označil za chybu.
Vymrznout a vyhladovět chtěl letos v lednu svou rodinu otec dvou dětí z Jihlavska. Nejenže opakovaně otevíral okna a vypínal jističe, aby odpojil topení. Svému synovi také vzal teplejší peřinu, i když v domě teplota klesala k 9° Celsia. Dále mu sebral notebook, který chlapec používal do školy. Když už spolu rodiče nebydleli, muž z domu odvážel i jídlo a toaletní potřeby obstarávané matkou pro sebe a potomky.
Jihlavský okresní soud za to otce trestním příkazem potrestal šestiměsíční podmínkou s roční zkušební dobou. Matce přiznal odškodnění 20 tisíc korun. Tyrana uznal vinným z ohrožování výchovy dítěte a krádeže. Muž však proti příkazu podal odpor, soud proto na červenec nařídil hlavní líčení. V něm matku dětí stále ještě považoval za poškozenou.
Týrání se neprokázalo
Situace se změnila týden po konání hlavního líčení. Při něm soud skutek překvalifikoval. Už v něm neviděl týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 trestního zákoníku tak jako předtím policie. S odůvodněním, že ani jeden z trestných činů popsaných v návrhu na potrestání nebyl spáchán přímo vůči matce, jí postavení poškozené upřel. Ani na základě jejích námitek pak svůj názor nezměnil.
„Z logiky věci je zřejmé, že pro účely trestního řízení musí být okruh poškozených vymezen jednoznačně a určitě, aby o něm nevznikaly pochybnosti. V situaci, kdy by měl být okruh poškozených vymezen skutkem, prakticky nikdy by nebylo možné uzavřít, kdo je poškozený, poněvadž v kterékoliv fázi trestního řízení se může objevit další dosud neznámá osoba, která se z nějakého důvodu za poškozeného skutkem považuje,“ uvažoval jihlavský okresní soud.
Mohlo by vás zajímat
Podobně reagovalo i tamní státní zastupitelství. „Pochybení shledává pouze v tom, že tak měl okresní soud postupovat již po přednesení návrhu na potrestání a ani v trestním příkazu neměl stěžovatelce přiznávat právo na náhradu nemajetkové újmy,“ vyjádřila se státní zástupkyně.
Nezkoumejte kvalifikaci, řiďte se skutkem
Tyto úvahy ale Ústavní soud v nově zveřejněném nálezu sp. zn. II. ÚS 2675/25 smetl. Z hlediska postavení poškozeného v trestním řízení je podle něj lhostejné, jak jednání kvalifikuje obžaloba nebo návrh na potrestání. Soud totiž není právní kvalifikací vázán a ta se může – i k návrhu poškozeného – v průběhu řízení změnit.
„Z popisu trestných činů v návrhu na potrestání jednoznačně plyne, že jednáním obviněného byla způsobena újma nejen nezletilým dětem, ale i stěžovatelce,“ korigoval úvahy nalézacího soudu. Újmu přitom vidí jak majetkovou, když otec odvážel z domu jídlo a další potřeby, tak nemajetkovou (citovou), způsobenou tím, že otec působil újmu jejím dětem.
V pochybnostech práva přiznejte
„Soud nemůže na začátku hlavního líčení pouze s přihlédnutím k známým (avšak neprokázaným) poznatkům relevantně vyhodnocovat pravděpodobný úspěch osoby v adhezním řízení, nejde-li o věc zřejmou,“ konstatoval v nálezu druhý senát předsedy Pavla Šámala. Panují-li o postavení poškozeného a jím uplatňovaném nároku pochybnosti, pak je podle Ústavního soudu nutné osobu uplatňující práva poškozeného k hlavnímu líčení připustit.
Soud se dopředu také vypořádal s případnou námitkou, že matka má možnost řešit věc občanskoprávním řízením. „Skutečnost, že existuje alternativní způsob vymožení nároku, na protiprávnosti postupu okresního soudu nic nemění. Poškozený v trestním řízení neplní pouze roli jakéhosi vedlejšího občanskoprávního žalobce,“ uzavřel.
