Rostoucí ceny energií a strašák v podobě nových povolenek ETS2 zvyšují zájem o energeticky úsporná opatření v budovách. Někdy to funguje tak, že dodavatel projekt zafinancuje ze svého a peníze se mu vracejí po dobu zhruba deseti let. Do hry mohou vstoupit banky, odkoupit pohledávku a zákazník už dál platí bance, říká investiční specialista České spořitelny David Procházka.
Procházka byl jedním z řečníků na konferenci Právo, EPC a úspory, kterou společně pořádaly Ekonomický deník, Česká justice a Zdravotnický deník. Diskutovali zde politici, vysocí státní úředníci, experti a zástupci byznysu. Mimo jiné zde vystoupili dva ministři nové vlády – Karel Havlíček a Adam Vojtěch. Oba přislíbili další podporu energeticky úsporným opatřením v nemocnicích i jinde ve státním sektoru.
Ze stovek milionů jsou miliardy
Běžný model energetických služeb se zaručeným výsledkem (EPC) vypadá následovně. Zákazník, obvykle z veřejného sektoru, chce snížit spotřebu energií a nahradit zastaralé rozvody, zdroje energie, osvětlení a tak dále. Najde si dodavatele, který požadované práce zajistí a garantuje dosažení úspory (v praxi to bývá okolo 30 procent, někdy i více). Náklady na provedené práce se platí z dosažených úspor po dobu až dvanácti let.
Trh EPC služeb výrazně roste. Dříve se jednalo o 100 až 300 milionů korun za rok, v posledních letech jde až o dvě miliardy korun ročně. Taková tržní příležitost láká i banky. „Systematicky se tomu věnujeme zhruba dva roky. Bavíme se s dodavatelskými společnostmi, snažíme se v tom nějakým způsobem pomoct. Pro nás jako banku je důležité, že se zatím nestalo to, že by některý z těch projektů skončil neúspěchem nebo že by některý zákazník přestal platit,“ řekl David Procházka během vystoupení na konferenci.
Následně pohovořil o dvou projektech, do kterých se Česká spořitelna zapojila. Tím prvním byl odkup pohledávky, která vznikla v souvislosti s EPC projektem na 14 městských budovách v Chomutově. Jedná se právě dokončovaný projekt, dodavatelem služby byla společnost Enetiqa. Druhým příkladem je EPC projekt realizovaný Středočeským krajem ve školách, domově seniorů a dalších budovách. Česká spořitelna zde poskytne provozní úvěr s roční splatností dodavatelské firmě D-energy.
Podpora od státu a politiků
Výhodou EPC projektů je podle Procházky silná motivace obou účastníků na spolehlivém provozu zařízení a dosažených úsporách. „Jako zákazník jsem stejně motivovaný jako dodavatel, protože chci úspory a chci snížit své energetické náklady. Samozřejmě jako zákazník to mohu zkusit sám. Ale proč bych to dělal, když je tady někdo, kdo tomu rozumí a kdo navíc garantuje dosažení úspor,“ poznamenal David Procházka.
Kladné hodnocení EPC projektů zaznělo i během vystoupení dalších řečníků na konferenci. „Pokud to privátní sektor to může udělat kvalitně, za dobrou cenu a není to pro stát okamžitá finanční zátěž, měl bych toho umět využívat. Jinými slovy, každý by se měl věnovat tomu, co umí. To, co není bezprostředně v jeho gesci, je možné si outsourcovat. Je to pouze otázka ceny a splácení. EPC projekty tedy rozhodně ano,“ uvedl místopředseda ANO a staronový ministr Karel Havlíček.
Na jeho slova navázal nový ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Podle jeho slov se české nemocnice potýkají s velkým vnitřním dluhem, někdy až se zchátralostí. „Hlavně tady v Praze je ten jejich investiční dluh vysoký, včetně absolutní energetické neúspornosti. Stovky milionů korun, na které vyjde provoz velké nemocnice, stojí za to řešit,“ zmínil Adam Vojtěch.
Člen Rady Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES) a jednatel společnosti D-energy Eduard Paulík shrnul dosažené výsledky. Specializované firmy podle jeho slov za poslední tři desetiletí zmodernizovaly zhruba 1500 objektů v rámci 300 projektů. „Proinvestováno bylo 9,3 miliardy korun. Kumulovaná historická úspora dosáhla 6,3 miliardy korun, ale v dnešních cenách se bavíme o úspoře 10,5 miliardy korun,“ zmínil Paulík. Více než poloviční podíl na celkovém objemu zakázek přitom mají projekty v oboru zdravotnictví.
Raději EPC než řadu smluv o dílo
Nové zakázky a trendy v oboru energetických úspor představil obchodní ředitel společnosti Veolia Energie ČR Jakub Tobola. Snižování energetické náročnosti budov nepřináší v praxi jen pokles spotřeby tepla, elektřiny, plynu nebo vody. Neméně důležitým přínosem je podle Toboly také zhodnocení majetku státu či veřejné sféry obecně.
Ředitel odboru politiky udržitelnosti na ministerstvu financí Ota Melcher upozornil, že tři čtvrtiny veřejných budov jsou v energetické třídě D nebo horší. Ze studie, kterou nechalo ministerstvo financí zpracovat, vyplývá, že energetické úspory se zaručeným výsledkem jsou pro stát výhodnější než běžné smlouvy o dílo. „Mediánová úspora u EPC projektů je 30 procent, zatímco v případě smluv o dílo jen 3,7 procenta,“ zmínil Melcher. Upozornil také na možnost kombinovat EPC služby s dotacemi na stavební část renovace budovy či areálu.
Velký potenciál úspor je také u soukromých podniků, jak ve svém vystoupení uvedl obchodní ředitel firmy Advance Energo Filip Ovčačík. „EPC je pro podniky strategické rozhodnutí. Je to pro ně cesta, jak si na dlouhou dobu relativně velmi přesně zajistit energetické úspory. Významným argumentem pro EPC je přenesení rizik na dodavatele a rychlost realizace,“ řekl Ovčačík. Naopak postupně realizovaná opatření s různými dodavateli popsal jako „lepení vlaštovčího hnízda.“
Mohlo by vás zajímat
