Řešení střetu zájmů, které představil budoucí premiér Andrej Babiš (ANO), považují ústavní právníci za přijatelné a vyhovující. Shodují se na tom Jan Kysela, Aleš Gerloch, Ondřej Preuss i děkan brněnské právnické fakulty Martin Škop. Podstatné ale podle nich budou konkrétní detaily nastavení trustové struktury.
Způsob řešení střetu zájmů ještě před jeho jmenováním premiérem po Babišovi požadoval prezident Petr Pavel. Předseda hnutí ANO, které vyhrálo říjnové sněmovní volby, ve videu zveřejněném dnes večer na sociálních sítích uvedl, že se nevratně vzdává holdingu Agrofert. S firmou nebude mít nic společného a nevrátí se mu ani po konci v politice. Akcie holdingu bude podle Babiše spravovat prostřednictvím trustové struktury nezávislý správce, kontrolovat ho bude nezávislý protektor. Oba určí nezávislá osoba. Babišovi potomci získají Agrofert až po jeho smrti. Pavel krátce poté na síti X napsal, že Babiše jmenuje premiérem v úterý 9. prosince.
Kysela: Pokud jde o slepý trust, mělo by to stačit
„Jestli jde o slepý trust, v němž Babiš nefiguruje jako koncový vlastník, mělo to být ono,“ uvedl Kysela. „Tím samozřejmě nevylučuji, že by to někdo v případných budoucích sporech o čerpání dotací mohl rozporovat. Nejsem ovšem znalcem obchodního práva,“ dodal.
Jako převedení do slepého fondu Babišův postup pochopil také Gerloch. Upozornil však, že takový instrument v českém právu formálně neexistuje. Babiš podle něj splnil prezidentovu podmínku, aby způsob řešení střetu zájmů zveřejnil, přičemž Pavlovi nepřísluší, aby postup jakkoli hodnotil. „To základní, o čem se delší dobu diskutovalo, co řešily soudy a prezident chtěl, aby se zveřejnilo, je podle mého názoru v základu vyřešené,“ uvedl. „Z hlediska ústavního práva je toto řešení na první pohled vyhovující,“ dodal s tím, že není odborníkem na obchodní a evropské právo.
Škop: Rozhodující budou konkrétní detaily
Babišem popsané řešení působí podle děkana brněnské právnické fakulty Martina Škopa jako přijatelné. Pokud Babiš skutečně nebude mít z holdingu žádný prospěch, a to ani v budoucnosti, nebude jej ovládat ani s ním nebude v kontaktu, mohlo by to odstranit současné problémy.
„To podstatné však bude v detailech. Kdo konkrétně bude těmi osobami uvedenými v prohlášení? Jak bude vypadat konkrétní podoba ‚vzdání se‘ atd. Vše bude tedy záležet na tom, jak avizované řešení bude vypadat,“ uvedl Škop. Teprve poté bude možné říci, zda jsou splněny všechny právní podmínky. „Každopádně nelze popřít, že možný způsob odstranění střetu zájmů to je,“ uzavřel.
Preuss: Velkorysé řešení, ale vláda vždy ví, co firmě prospívá
Ústavní právník Ondřej Preuss uvedl, že z oznámení je patrná snaha věc řešit. „Pokud bude celý koncern vložený do trustu, ke kterému už se Babiš nikdy nedostane a teprve po jeho smrti získají kontrolu jeho potomci, tak mi to přijde jako poměrně velkorysé řešení,“ řekl.
Současně ale připomněl, že u takto velké společnosti působící v jasně vymezeném segmentu trhu bude předseda vlády vždy vědět, jaké rozhodnutí firmě prospívá.
Mohlo by vás zajímat
Kudrna: Střet zájmů je absolutně vyloučen
Podle ústavního právníka Jana Kudrny je Babišovo řešení z hlediska ústavního práva více než dostatečné. „Střet zájmů, z toho co jsem z vyjádření Andreje Babiše pochopil, je absolutně vyloučen,“ řekl ČT.
Důslednost Kudrna spatřuje i v tom, že Babiš odchází také z čela správní rady Nadace Agrofert. „Takže se nedá argumentovat ani tím, že by tady byla nějaká boční cestička, že by přes tuto nadaci snad mohl mít nějaký benefit. Z mého pohledu se už nedalo udělat více,“ podotkl.
Žádné problémy do budoucna neočekává. Pokud by se podle něj v navrženém řešení odehrálo něco nekalého, šlo by o politický podvod mimořádného rozsahu. „Vyvolalo by to nepochybně absolutní politickou krizi, která by smetla Andreje Babiše i jeho vládu,“ řekl Kudrna. „Ale pokud se to stane, tak se to nepochybně dozvíme. Nástrojů transparence tady máme hodně,“ dodal.
