Česko od 1. ledna zavádí nový přístup k podpoře bydlení. Avšak těsně před startem míří na zákon první novela. Ministerstvo pro místní rozvoj chce výrazně zúžit okruh lidí, kterým mají obce na kontaktních místech nově poskytovat poradenství. Radit už podle novely nemají plošně všem zájemcům, ale pouze lidem bez vyhovujícího bydlení nebo těm, kterým jeho ztráta bezprostředně hrozí. Vláda se návrhem novely má zabývat na své první lednové schůzi.
Jde o další krok, který oslabuje už tak výrazně redukovanou podobu zákona. Když bývalý ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) začal v roce 2023 mluvit o změnách, které plánuje v oblasti bydlení, vypadalo to, na komplexní řešení bytové krize. Bartoš chtěl zastavit řetězení krátkodobých nájemních smluv, zjednodušit vystěhovávání problémových nájemníků a pomoci se zajištěním nejen lidem ohroženým bytovou nouzí, ale i třeba pomáhajícím profesím, k nimž patří lékaři, sociální pracovníci, hasiči nebo učitelé.
Pro své plány ale Bartoš nenašel dostatečnou podporu ani v tehdejší koalici. Proti návrhu se stavěli zejména někteří poslanci ODS a výhrady k němu mělo i ministerstvo práce a sociálních věcí vedené tehdy Marianem Jurečkou (KDU-ČSL). Návrh zákona se tak začal citelně zužovat. Oproti původním očekáváním návrh neobsahoval opatření, která by plošně na celém nájemním trhu omezovala uzavírání krátkodobých nájemním smluv. To mělo přitom podle Bartoše představovat jeden z klíčových bodů, který měl zvýšit stabilitu nájemního bydlení.
V parlamentu pak přišly další omezení a zásahy. Zákonodárci z návrhu odstranili podporu pomáhajícím profesím a přímou asistenci při hledání bydlení a státní garance za pronajaté byty přiznaly jen zhruba 150 tisícům lidí nejohroženějším bytovou nouzí. Ve výsledku se tak má faktické podpory podle chválené verze zákona dostat méně než dvěma procentům populace. Jiné to je s poradenstvím v oblasti bydlení. Obrátit se na kontaktní centra s prosbou o radu může každý, kdo o to projeví zájem.
Mohlo by vás zajímat
Nová vláda chce seškrtat poradenství
Avšak právě posledně zmíněné rychlá novela zákona, kterou ministerstvo pro místní rozvoj předložilo před Vánoci, ještě dále osekává. Počítá s tím, že i kontaktní místa budou sloužit a výhradně lidem bezprostředně ohroženým bytovou nouzí. Jde o lidi, kteří už nemají vyhovující bydlení, anebo jim hrozí, že o ně v následujících třech měsících přijdou.
Podle nového vedení ministerstva pro místní rozvoj na návrhu zákona o podpoře bydlení v průběhu jeho projednávání v parlamentu „nepanovala široká politická shoda, která je u podobných zákonů, které kodifikují nový výkon státní správy v území s vysokým finančním dopadem na státní rozpočet, zásadní.“ Proto musí novelu upravit.
Omezení okruhu osob, kterým budou kontaktní centra radit, přitom není jedinou změnou, kterou předložená novela přináší. Odkládá také start podpůrných opatření a vytvoření seznamu lidí ohrožených bytovou nouzí. S tím měla centra začít od 1. července příštího roku. Novela ovšem posouvá ostrý start o dva měsíce – do září 2026.
„I s ohledem na to, že nás čeká na začátku roku 2026 rozpočtové provizorium, si tyto vyšší náklady nyní nemůžeme dovolit a musíme toto zohlednit. Je proto nutný postupný náběh účinnosti zákona o podpoře bydlení a musíme ten náběh rozvolnit,“ vysvětluje ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO).
V důvodové zprávě k novele resort spočítal, že díky navrženým změnám si nová právní úprava v roce 2026 vyžádá ze státního rozpočtu výdaje ve výši 605 milionů korun. Původní verze zákona přitom počítala s částkou téměř o 200 milionů vyšší.
Do konce června další novela
Navíc novela předložená před Vánoci zřejmě nebude poslední změnou v systému podpory bydlení. Vláda ministryni Mrázovou pověřila také přípravou věcné novely zákona, která má odstranit „vysokou administrativní zátěž vyplývající ze současného znění zákona.“ Předložit ji ministryně má do pololetí.
Co všechno by měla tato druhá novela zahrnovat, zatím není jisté. Mrázová ale po jednání vlády naznačila, že státní rozpočet zatěžují i podpůrná opatření v oblasti bydlení a garance řádného placení nájmu, které mají motivovat pronajímatele k tomu, aby volné byty poskytovaly potřebným.
Plán Babišova kabinetu zasáhnout do již schváleného zákona o podpoře bydlení ostře kritizuje bývalý ministr Ivan Bartoš (Piráti). „Pane Babiši, ukažte, že vám záleží také na lidech a ne na vašem byznysu a nezastavujte tento zákon důležitý pro Českou republiku,“ vyzval nového premiéra prostřednictvím sociálních sítí. Pokud by podle něj došlo například k omezení státních garancí, které zákon zavádí, zákon by se zhroutil. To by mělo pro Česko fatální následky. „Babišovi bezdomovci, tak se bude jmenovat nová generace mladých,“ varoval Bartoš.
Ztracené ambice
Už schválená verze zákona, která má vstoupit v účinnost 1. ledna, přitom zásadně slevuje z původních ambicí. Často i k nelibosti obcí, na něž řešení bytové nouze jejich obyvatel dopadá. „Zákon dle našeho názoru neřeší původně zamýšlené zlepšení dostupnosti bydlení, ale spíše otázku bydlení sociálního. Přináší sice jasnější rámec podpory a důraz na prevenci, sám o sobě však nové byty nevytvoří,“ upozornila zástupkyně Svazu měst a obcí ČR Alexandra Kocková.
Poptávka po podporovaném bydlení je podle ní velmi vysoká a dlouhodobě převyšuje nabídku. „Týká se nejen osob v akutní bytové nouzi, ale i seniorů, samoživitelů či nízkopříjmových pracujících domácností,“ pokračovala Kocková.
Pokud by tak došlo ještě k dalšímu zúžení zákona, hrozí, že mine svůj cíl. Sílících potíží Čechů s obstaráním bydlení si už navíc všimli i v zahraničí. Studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) představená letos v září uvádí, že ceny nemovitostí a výše nájemného v Česku v posledních letech výrazně vzrostly a pohybují se výrazně nad průměrem eurozóny i OECD. Mnoho tuzemských domácností tak čelí stále většímu tlaku na rozpočet.
Bez komplexního přístupu nelze bytovou krizi dlouhodobě řešit. „Obce potřebují především stabilní a předvídatelnou státní podporu – investiční dotace a zvýhodněné úvěry, zjednodušení povolovacích procesů, lepší provázání bytové a sociální politiky a dostatek finančních prostředků na oblast sociální práce,“ upozornila Kocková.
Co zavádí zákon o podpoře bydlení?
Návrh zákona ve verzi, která má vstoupit v účinnost od 1. ledna počítá mimo jiné se vznikem 115 kontaktních míst pro bydlení. Dalších 17 obcí si podle informací ministerstva požádalo o zařazení do systému nad rámec zákona. Celkem by jich tedy mělo vzniknout 132.
Smyslem kontaktních center přitom nemá být jen přidělování bytů. „Vysvětlují systém, pomáhají orientovat se na trhu, upozorňují na práva a povinnosti. Zaměstnanci kontaktního místa s klienty projdou jejich aktuální situaci a pokusí se jim poradit,“ popsal České justici vrchní ředitel sekce regionální politiky a politiky bydlení Jan Schneider. V případě nejasnosti ohledně dávek mají klienty nasměřovat na úřad práce. S praktickými otázkami je odkážou na právní poradenství nebo jinou službu. Teprve pokud se nedá situace vyřešit touto standardní cestou, má podle Schneidera přijít na řadu asistence a podporované bydlení.
„Ani člověk v bytové nouzi nemá nárok na poskytnutí bytu. Ale v případě, že se pro něj vhodný byt najde, dostane ho,“ pokračuje Schneider.
Motivovat pronajímatele k tomu, aby vkládali do systému nevyužívané byty, pak má již zmíněný systém státních garancí. Pokud by nájemník neplatil nájem a nedařilo se dluh vymoci nebo pokud by byt zničil a škody nepokryla pojistka, vyplatil by majiteli náhradu z peněz od státu poskytovatel garance.
V neposlední řadě má zákon o podpoře bydlení usnadnit vystěhovávání problémových nájemníků, kteří například neplatí nájem. To má podle tvůrců zákona i expertů snížit obavy majitelů z pronajímání volných bytů. „Zavedení rozkazu k vyklizení bytu má zrychlit a zjednodušit vystěhování problémových nájemníků. Majitelé bytů tuto novinku ocení zejména v případech hrubého porušování povinností,“ řekl České justici
ředitel oddělení nemovitostí a stavebnictví společnosti Deloitte Petr Hána.
Vysoké procento neobsazených bytů patří podle studie OECD k dalším z výrazných problémů, kterým Česko čelí. Neobydleno v Česku zůstává 16 procent bytového fondu.
