Kritizovaná pravidla pro podávání nefinančních zpráv o udržitelnosti a společenských dopadech nakonec odpadnou osmi z deseti firem v unijní sedmadvacítce. Dohodli se na tom zástupci Rady EU a Evropského parlamentu. Průlom přišel po měsících tlaku ze strany byznysu i některých členských zemí.
Povinnost podávat zprávy o udržitelnosti podle směrnice CSRD se bude týkat pouze společností, které mají víc než tisíc zaměstnanců a jejich roční obrat přesahuje 450 milionů eur (10,9 miliardy korun). Pro firmy sídlící mimo EU platí hranice pro reporting od obratu 450 milionů eur, kterého dosáhli na v zemích Unie. Směrnice původně platila pro firmy s 250 zaměstnanci.
Velké vítězství šéfky Komise
V případě podávání zpráv o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti podle směrnice CSDDD se hranice posouvá na firmy s nejméně pěti tisíci zaměstnanci a čistým obratem 1,5 miliardy eur (přes 36,6 miliardy korun). Stejná pravidla budou platit pro neevropské firmy se stejným obratem v Unii.
Dohoda, kterou musí ještě formálně schválit Evropský parlament i členské země, se interpretuje jako velké politické vítězství předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové, protože odpovídá návrhu bruselské exekutivy z letošního února. Cílem zmírnění pravidel je snížit administrativní zátěž pro evropské firmy.
Čína a USA mají náskok
Řada manažerů evropských firem viní unijní regulaci z toho, že podvazuje ekonomický růst a vede ke ztrátě pracovních míst. Tvrdí, že přísné zákony v oblasti udržitelnosti brzdí konkurenceschopnost evropských podniků ve srovnání s americkými a čínskými společnostmi.
Dohodu pochválil europoslanec Jörgen Warborn (EPP/Švédsko). „Přinášíme historické snížení nákladů pro podniky a stále přinášíme výhody evropským občanům,“ prohlásil Warborn, který je zpravodajem návrhu v europarlamentu. O dohodě má ve čtvrtek hlasovat výbor Evropského parlamentu pro právní záležitosti a příští týden také plénum Evropského parlamentu.
Porušení nepsaných pravidel
Proti zmírnění pravidel nicméně vystupovali poslanci, kteří zajistili znovuzvolení von der Leyenové do čela Komise v červenci 2024. Například z frakce socialistů a demokratů (S&D) nebo z frakce Zelených.
Kritizovali hlavně to, že nejsilnější skupina v parlamentu – Evropská lidová strana (EPP) – spojila v tomto bodě síly s poslanci pravice a krajní pravice, kam se počítají zástupci frakcí Evropští konzervativci a reformisté (ECR) a Patrioti pro Evropu (PfE). V ECR jsou čeští europoslanci zvolení za ODS, v PfE zase zástupci, kteří kandidovali za ANO.
Odpůrci tvrdí, že EPP tak porušila takzvaný sanitární kordón (cordon sanitaire). Jedná se o nepsané pravidlo, které zakazuje mainstreamovým politickým frakcím spolupracovat s krajní pravicí.
