Masokombinát Kostelecké uzeniny spadající pod holding Agrofert měl podle zjištění Státní veterinární správy šidit jeden ze svých výrobků. Konkrétně šlo o „mělněné maso vepřové a hovězí 600 g“. U něho byl na obalu uveden obsah hovězího masa 44 %.

Laboratoř ale zjistila, že ve 100 g výrobku je 28,41 gramů hovězího masa a veterináři za klamání spotřebitele podniku vyměřili pokutu 50 tisíc korun.

Kostelecké uzeniny následně přišly s teorií, že podíl hovězí složky se vztahuje k balení jako celku. Pokud ve zkoumané stogramové části je hovězího masa zjištěno méně, prý to neznamená, že zbytek balení nemůže tento nedostatek dohnat. Stěžovaly si také na nepřezkoumatelnost správního rozhodnutí, protože v něm chybělo procentuální vyjádření zjištěného množství hovězího masa.

Spočítejte si to trojčlenkou

Argumenty napadající chybějící procenta nepadly na úrodnou půdu. Jak Krajský soud v Českých Budějovicích, tak Nejvyšší správní soud na tuto hru s čísly přistoupit odmítly. V rozsudku z tohoto týdne sp. zn. 6 As 137/2025 brněnský kasační soud odpověděl poukazem na jednoduchou matematickou úvahu.

„Plyne-li z výsledku laboratorní analýzy, že ve zkoumaném vzorku se při zohlednění nejistoty měření ve prospěch stěžovatelky (± 5,88 g) nachází nejvýše 34,29 g hovězího masa ve 100 g výrobku, neznamená toto zjištění nic jiného, než že zastoupení hovězího masa v celém výrobku činí maximálně 34,29 %,“ uvedl senát předsedkyně Veroniky Juřičkové.

Mohlo by vás zajímat

To je v každém případě méně než na obalu deklarovaných 44 %. Soud přesto z jiného důvodu původní rozsudek zrušil a vrátil věc k novému projednání do Českých Budějovic.

Metoda se nehodí na směsi z více druhů mas

Nepříznivou situaci pro masokombinát zvrátil dokument ministerstva zemědělství k obsahu programu na podporu aplikovaného výzkumu. Materiál připouští, že použité metody analýzy druhové DNA umožňují relativně přesnou kvalitativní analýzu druhového zastoupení živočišných komponent v masných výrobcích. „Tato schopnost ale ve větší či menší míře selhává při analýze komplexních vzorků složených ze dvou a více druhů mas,“ uvádí dokument.

Přesně takový případ nyní nastal. Podle Nejvyššího správního soudu za situace, kdy samo ministerstvo přiznává nepřesnost a nespolehlivost metod u masných směsí, měl krajský soud povolat znalce k posouzení, jestli v tomto případě je metoda dostatečně průkazná.

Po zrušení pravomocného rozsudku teď bude muset soud doplnit dokazování, vyslechnout zaměstnance podniku navržené jako svědky a zabývat se i otázkou, jestli odebraný vzorek byl dostatečně rozmixovaný.