Ve 12 let starém případu stanovení výživného mezi manželi nestihla pražská advokátka Barbora Kubinová podat včas návrh na pokračování v přerušeném řízení. Soud spor o 20 tisíc měsíčně pro manželku přerušil. Přitom platí, že pokud do jednoho roku účastníci nenavrhnou, aby se v řízení pokračovalo, soud ho zastaví.
Žena následně vyčíslila škodu na 398 tisíc korun za necelé dva roky. Šlo o dobu od zahájení řízení o výživné do rozvodu manželství. A škodu vymáhala po chybující advokátce. I tady ale u nižších soudů narazila. I tentokrát jí vytknuly, že se na ně obrátila pozdě. Její nárok považovaly za promlčený. Začátek běhu tříleté lhůty totiž spojily s datem, kdy nejpozději advokátka měla podat podnět k pokračování řízení.
Až po právní moci
Šanci na náhradu škody zpátky do hry vrátil až Nejvyšší soud. V rozsudku 25 Cdo 758/2025-438 z letošního ledna se odkázal na své dřívější rozhodnutí, dle něhož „procesní pochybení advokáta v řízení před soudem představuje škodní událost, avšak škoda vzniká až tehdy, kdy je závazně a nezměnitelně rozhodnuto, že účastník není ve sporu z důvodu škodní události úspěšný, tedy v okamžiku, kdy je věc pravomocně rozhodnuta.“
Teprve den právní moci usnesení o zastavení řízení je nejpozdější okamžik, kdy získá poškozená jistotu, že pohledávku úspěšně nevymůže. To platí i tehdy, když už v průběhu daného řízení je evidentní, že dlužník dobrovolně plnit nehodlá.
Zastavení není automatické, připomněl Nejvyšší soud
Dovolací soud připustil, že marné uplynutí roční lhůty je spojené se zánikem práva účastníka na pokračování v řízení. Zákon nedává soudu jinou možnost, než v takovém případě řízení zastavit. „Na druhé straně řízení není zastaveno automaticky, ale je k tomu nezbytné rozhodnutí soudu,“ uvedl Nejvyšší soud a svou úvahu dál rozvedl.
Poukázal na to, že žena se rozhodnutí o zastavení řízení bránila odvoláním. V něm tvrdila, že řízení bylo přerušeno z jiného důvodu, se kterým zákon roční lhůtu nespojuje. „Nebylo tedy možné vyloučit, že odvolací soud usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení změní, případně zruší,“ konstatuje odvolání. V obecné rovině přicházelo do úvahy i prominutí zmeškání lhůty.
Mohlo by vás zajímat
Tím pádem, pokud by se vznik škody měl vztahovat už k datu, kdy advokátka návrh nepodala, není podle Nejvyššího soudu jasné, jak by se měla řešit situace, kdy by odvolací soud přikročil ke změně nebo zrušení daného usnesení. „Těžko by již vzniklá újma mohla přestat existovat,“ zdůvodnili soudci, proč nemůže promlčecí lhůta začít běžet dřív než právní moc usnesení o zastavení řízení.
