Jak se budou danit zaměstnanecké akcie? Novela sice přinesla držitelům úlevy, zároveň ale otevřela řadu neznámých. Podle Lenky Novákové z Komory daňových poradců se budou nová pravidla teprve nastavovat v kancelářích finančních úřadů a daňových poradců. Odklad zdanění až do prodeje akcií navíc znamená nejistotu, kolik zaměstnanci na daních skutečně zaplatí.

Od letošního roku se v Česku mění způsob zdanění zaměstnaneckých akcií. Novela umožňuje odložit zdanění příjmu až do okamžiku, kdy zaměstnanec akcie skutečně prodá a získá z nich peníze. Zároveň tyto příjmy vyjímá z povinnosti platit odvody na sociální a zdravotní pojištění. Stát tím reaguje na dlouhodobou kritiku startupů, že zaměstnanci museli danit podíly dřív, než z nich měli jakýkoliv příjem. Zároveň jim poskytuj i finanční výhodu. Na druhou stranu ale nová pravidla znamenají také složitější administrativu, nové povinnosti a řadu výkladových otázek, na které zatím neexistují jasné odpovědi.

„Finanční správa zatím nevydala návod. Protože právní úprava je relativně nová, teprve se začíná otevírat otázka, jak státní správa sporné věci uchopí,“ upozornila v podcastu Ekonomického deníku a České justice Perspektivy Česka vedoucí sekce daně z příjmu právnických osob Komory daňových poradců Lenka Nováková.

Odklad daně ano, ale s otazníkem

Na papíře vypadá nový režim lákavě. Daň se platí až při prodeji podílu, nebo nejpozději po 15 letech. Jenže Nováková varuje před dlouhým horizontem. „Nikdo vám dnes nedokáže říct, jak bude vypadat zákon o dani z příjmů za deset nebo patnáct let,“ uvedla.

Zaměstnanci navíc přijdou o výhody, které jim stát garantuje u jiných typů akcií. „U kvalifikovaných zaměstnaneckých opcí nejde uplatnit osvobození při prodeji cenných papírů po časovém testu. To je něco, co musí firma zaměstnancům férově říct,“ upozorňuje Nováková.

Mohlo by vás zajímat

A co vlastně znamená časový test v praxi? Pokud akcie vlastníte alespoň tři roky, neplatíte z nich žádné daně. O tuto výhodu tedy držitelé zaměstnaneckých akcií automaticky přichází.

Největší kámen úrazu: oceňování

Další praktické problémy přináší také to, že stát chce znát hodnotu podílu, který zaměstnanec získá. A to opakovaně.

„Musíte správci daně sdělit, jaká byla hodnota podílu při přidělení akcií a při realizaci,“ upozorňuje Nováková. Ke slovu tak přichází znalecké ocenění společnosti, která akcie poskytla.

Zejména pro začínající firmy, které nemají na účtech žádné velké zásoby peněz, to může být drahé. „Každý zaměstnanec má jiný okamžik přidělení, jiný okamžik realizace. A teď ke každému znalecké ocenění. To může být obrovský náklad,“ vysvětluje Nováková.

Přísné podmínky

Zákon navíc obaluje nový režim zdanění přísnými podmínkami. Výsledkem je, že po něm nebude moci sáhnout každá společnost. Zjednodušeně řečeno: není určený pro velké společnosti. Firmy, které po něm sáhnou, nesmí překročit dvě miliardy ročního obratu ani vlastnit majetek za více než 2,5 miliardy korun.

Navíc na nový režim dosáhnou jen zaměstnanci, nikoli kontraktoři nebo externisti. Zaměstnanec zároveň musí splnit minimální mzdovou podmínku. Ta je navázaná na vývoj minimální mzdy, odpovídá jejímu 1,2násobku. „Pro rok 2026 je to 26 880 korun,“ popsal další z trojice hostů Perspektiv Česka Jakub Málek, partner advokátní kanceláře Peyton Legal.

Málek dále upozorňuje, že novela zákona nepřinesla nový typ zaměstnanecké akcie, ale jen nový daňový režim. Přesná pravidla fungování svého akciového programu si tak firmy musí nastavit samy. „Doporučil bych nejprve interně vymezit základní parametry zaměstnaneckého opčního programu, tedy zejména cílovou skupinu zaměstnanců, podmínky nabytí, zacházení s podílem při odchodu zaměstnance a podobně, a následně řešit, jak je vtělit do smluv, stanov nebo vnitřních předpisů,“ popisuje Málek.

Ani zázrak, ani katastrofa

Ani podle zástupců startupové scény, kteří za nová pravidla lobbovali, není novinka dokonalá. Přesto má velký význam. „Pro nás je to první krok. Signál, že Česká republika začíná směřovat pozornost na to, jakým způsobem podporovat rychle rostoucí a technologické firmy,“ uvedla v podcastu ředitelka Czech Founders Barbora Werdmölder.

Za důležité považuje i to, že stát začíná zaměstnance startupů vnímat jako investory. „Když neplatíte sociální a zdravotní z nárůstu hodnoty podílu, je to stejné, jako kdyby si někdo koupil akcie na veřejném trhu,“ vysvětluje.

I když nový zákon přináší úlevy, po nichž startupy dlouho volaly, nejde ho podle hostů Perspektiv Česka považovat za jednoznačný zázrak. „Postupně začínáme se státní správou otevírat otázku, jak sporné věci ošetřit nebo je uchopit. Takže jsme ve fázi vytváření nebo sedání si toho nového režimu,“ míní Nováková. Firmy i zaměstnanci se tak nacházejí v experimentálním režimu, jehož výsledek teprve ukáže, jak dobře dokáže stát sladit daňové motivace s administrativní realitou.