Vyhrocení sporu mezi prezidentem republiky a ministrem zahraničí Petrem Macinkou považuje bývalý prezident Václav Klaus za politickou chybu, která podle něj nemůže mít dobré řešení. V rozhovoru pro Protiproud opakovaně zdůraznil, že jde o konflikt politické povahy, který se neměl přenášet do roviny trestního práva ani do sféry bezpečnostních složek. Řekl to v Protiproud Tv Petra Hájka.
Celé věci se podle něj dalo zabránit tím, že by nebyla schválená přímá volba prezidenta. Ta je podle něj „hrůzou hrůz. „Tohle nemůže dopadnout v žádném případě dobře. Je to neřešitelná politická situace,“ uvedl Klaus. Podle něj se spor neměl vůbec otevřít v podobě osobní konfrontace mezi ústavními aktéry. „Konfrontaci, ke které došlo, bylo možné nepřipustit. Připustit ji byla chyba,“ dodal.
Klaus kritizoval také způsob komunikace, který ministr zahraničí zvolil. „Nemá se po nocích posílat maily. Sám to přece kritizoval, když to bylo v případě jiných politiků,“ poznamenal s tím, že forma i načasování komunikace přispěly k eskalaci konfliktu.
Ústava jako zástěrka politického konfliktu
Klaus se v rozhovoru vymezil proti tomu, aby byl spor vykládán především prostřednictvím ústavních a právních argumentů. Podle něj tím dochází k zastření skutečné podstaty problému. „Ty silné výroky, že v ústavě je napsáno tohle nebo ono, že prezident musí nebo nemůže, to nikam nevede,“ uvedl.
Připomněl vlastní zkušenosti z výkonu prezidentské funkce, zejména spory o jmenování rektorů vysokých škol. „Zápolil jsem s tím xkrát. Musí prezident jmenovat? Je pošťákem, nebo není? Právnicky je to sporné, politicky nikoli,“ řekl.
Mohlo by vás zajímat
Podle Klause je právě útěk k právnictví v podobných situacích chybou. „Od útěku k právnictví nás nic dobrého nečeká. To je politický spor a ten měli odehrát prezident Pavel s premiérem,“ uvedl.
„Výstřel z Aurory“ a svět bezpečnostních složek
Za zlomový moment označil Klaus veřejné vyjádření prezidenta Petr Pavel, že hodlá komunikaci předat bezpečnostním složkám a právníkům k posouzení možného naplnění skutkové podstaty trestného činu vydírání.S Petrem Hájkem se v pořadu protiproud Tv shodli, že jde o „výstřel z Aurory“.
Zásadní problém vidí Klaus v samotném obracení se na bezpečnostní aparát. „Tím prezident prozradil, že žije ve světě bezpečnostních složek. To je svět, který jsme chtěli po roce 1989 opustit a nikdy se do něj nevrátit,“ uvedl Klaus.
Podle něj nemají materiály bezpečnostních služeb v politickém rozhodování žádnou relevanci. „Já jsem jako premiér, předseda parlamentu i prezident nikdy takové materiály nečet. To jsou většinou bezcenné cáry papíru,“ řekl.
Nejde o kampaň, ale o směřování státu
Klaus odmítl interpretaci, že by současné kroky prezidenta souvisely s jeho případnou další kandidaturou. „To, že prezident Pavel bude znovu kandidovat, o tom nebylo od začátku pochyb,“ uvedl. Podstatné podle něj není načasování, ale dlouhodobý posun fungování státu.
„Mně na tom vadí něco jiného – posouvání naší země a našeho státu k něčemu úplně jinému,“ řekl Klaus. V této souvislosti připomněl i zrušení plánované schůzky o zahraničněpolitické orientaci státu, kterou Hrad odvolal kvůli zpoždění premiéra a ministra zahraničí.
Zeman: Trestní zákoník je jednoznačný, o vydírání nejde
Do právní roviny sporu se zapojil také bývalý prezident Miloš Zeman. Komunikaci ministra zahraničí Petra Macinky s Hradem označil za politicky nešťastnou, nikoli však trestněprávně relevantní.
„Trestní zákoník jednoznačně definuje vydírání jako vyhrožování za použití násilí, pohrůžky násilí nebo pohrůžky jiné těžké újmy. V tomto případě o nic takového nejde,“ uvedl Zeman. Zdůraznil, že politický tlak či ostrá komunikace mezi ústavními činiteli nelze zaměňovat s trestným činem.
Zeman se přihlásil k názoru trestních právníků, podle nichž z obsahu zpráv nelze dovodit znaky vydírání. Advokát Tomáš Sokol v této souvislosti upozornil, že chybí jakýkoli prvek násilí nebo pohrůžky jiné těžké újmy. Podle něj nelze za „jinou těžkou újmu“ považovat politický střet, byť by měl závažné politické důsledky.
