Ústavní soud se zastal ženy, která byla bez svého souhlasu šest dní hospitalizována v Psychiatrické nemocnici Bohnice. V době hospitalizace kojila čtyřměsíční dítě. Ústavní soud zrušil rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 8, Městského soudu v Praze i Nejvyššího soudu pro porušení práva na soudní ochranu, spravedlivý proces a osobní svobodu.
Ženu přijali do nemocnice 9. listopadu 2022 a propustili 14. listopadu. Trvala ale na soudním přezkumu zákonnosti zásahu. Obecné soudy hospitalizaci zpětně schválily. Ústavní soud jejich rozhodnutí zrušil.
Soudy přenesly odpovědnost na znalce
Obecné soudy podle Ústavního soudu pojaly případ jako odbornou medicínskou otázku. Opřely se hlavně o lékařská vyjádření, znalecký posudek a zdravotnickou dokumentaci. Vlastní právní hodnocení ustoupilo do pozadí. „Bez bližšího vysvětlení upřednostnily důkazy odborné povahy před jinými a provedené důkazy nehodnotily ve vzájemných souvislostech,“ stojí v nálezu. Tím soudy nedostály své roli nestranného soudního orgánu.
Ústavní soud zdůraznil, že o přípustnosti nedobrovolné hospitalizace musí rozhodovat soud, nikoli znalec. Znalecký posudek je jen jedním z důkazů.
Kojení soudy odbyly
Žena byla v době hospitalizace matkou plně kojeného čtyřměsíčního dítěte. Šestidenní odloučení považovala za zásadní zásah do rodinného života. Obecné soudy tuto skutečnost zmínily jen okrajově.
Ústavní soud k tomu uvedl, že oddělení matky od kojence představuje významný zásah do práva na rodinný život. Soudy měly konkrétně posoudit, zda byl zásah nezbytný a zda nešlo postupovat mírněji. To ale neudělaly.
Mohlo by vás zajímat
„Je to další rozhodnutí, které kritizuje obecné soudy a jejich rozhodování, pokud jde o tak důležitou věc, jako je zákonnost zbavení osobní svobody v kontextu péče o duševní zdraví,“ řekl ženin advokát Maroš Matiaško. Nález interpretuje tak, že soudy musí být při rozhodování velmi obezřetné, protože osobní svoboda je jedna z nejdůležitějších hodnot v demokratické společnosti.
Nahrávky pacientky zůstaly bez významu
Případ byl výjimečný i tím, že si žena systematicky nahrávala komunikaci se záchranáři a lékaři na mobil. Obvodní soud přepisy nahrávek provedl jako důkaz. Jejich obsah ale nevyhodnotil. Zdravotníci paradoxně její chování vnímali jako možný projev paranoidní poruchy, což ÚS odmítl. „Toto nemůže být automaticky bráno jako projev nějakého duševního onemocnění nebo ataky, protože to mohou být svébytné projevy jakéhokoliv člověka, který se zkrátka brání tomu, aby byl nedobrovolně hospitalizován,“ řekla Řepková.
Ústavní soud k tomu uvedl, že skutečnostem zachyceným v nahrávkách soudy nevěnovaly odpovídající pozornost. Výpověď samotné pacientky tak zůstala fakticky stranou. „Posuzovaná věc je přitom specifická tím, že stěžovatelka, vědoma si svých práv, si kontakt se záchranáři a později lékaři v psychiatrické nemocnici po značnou část celého průběhu nahrávala,“ konstatovali ústavní soudci.
Preventivní hospitalizace má limity
Obecné soudy zdůvodnily zásah medicínskou opatrností a obavou z poporodní poruchy. Ústavní soud připomněl, že nedobrovolná hospitalizace je krajním řešením.
Podle nálezu platí, že výjimky z práva na osobní svobodu je nutné vykládat restriktivně. To platí zvlášť tehdy, když zásah dopadne i na dítě.
Úkol pro novou vládu?
Případ se nyní vrací k Obvodnímu soudu pro Prahu 8. Ten musí znovu posoudit, zda byly splněny zákonné podmínky nedobrovolné hospitalizace. Soud je vázán právním názorem Ústavního soudu. Ženě jde podle Matiaška primárně o spravedlnost a uznání, že pro nedobrovolnou hospitalizaci chyběly zákonné důvody. Takové rozhodnutí by pak otevíralo i prostor pro odškodnění, vzhledem k délce hospitalizace by se však pohybovalo jen v několika tisících korun.
Soudní rozhodování o nedobrovolných hospitalizacích představuje obecnější problém. „Soudy v drtivé většině případů rozhodují, že zákonné důvody byly naplněny, rozhodování bývá formální, souvisí to i se strukturálními problémy, soudců je málo, nemají adekvátní podporu. Systém by si zasloužil zásadní reformu,“ řekl Matiaško. Téma by si podle právníka mohla vzít za své nová vláda, která deklarovala péči o duševní zdraví jako jednu ze svých priorit.
Ústavní soud zároveň upozornil, že procesní chyby v detenčních řízeních mohou vést k nezákonnému omezení osobní svobody.
