Poslanci po téměř osmi hodinách jednání v úvodním čtení podpořili nahrazení dosavadního služebního zákona novým zákonem o státních zaměstnancích. Vládní koalice chce novou úpravou usnadnit personální změny ve státní správě, opozice naopak varuje před její politizací. Zamítnutí předlohy ani její vrácení k přepracování se opozici prosadit nepodařilo. Pro tyto návrhy hlasovalo zhruba pět desítek ze 161 přítomných poslanců.

Návrhem zákona se nyní bude zabývat sněmovní ústavně-právní výbor, který má na projednání obvyklou lhůtu 60 dnů. Opozice neuspěla ani s návrhem lhůtu prodloužit, ani s požadavkem, aby se zákonem zabýval výbor pro veřejnou správu.

Konec „bazénu“ a rychlejší odchody úředníků

Nový zákon má podle předkladatelů přiblížit postavení státních zaměstnanců běžnému pracovnímu poměru. Zaměstnávání úředníků by se mělo v zásadě řídit zákoníkem práce.

Zásadní změnou je zrušení tzv. bazénu, tedy tříměsíční doby, po kterou úředníci po odchodu pobírají až 80 procent platu. Nově mají odejít rovnou s odchodným.
Výpověď by bylo možné dát na základě dvou nevyhovujících pracovních hodnocení. Pokud by bylo pracovní místo zrušeno při systemizaci, stát by se mohl úředníka zbavit okamžitě.

Kritika opozice: politizace a chybějící analýzy

Opoziční poslanci upozorňovali, že zákon nebyl připraven vládou a neprovází jej důsledné analýzy dopadů. Kritizovali zejména to, že státní tajemníky mají nově jmenovat a odvolávat ministři a že se má po roce zrušit ochranná role služebních komisí.

Podle opozice má norma otevřít prostor pro politické zásahy do státní správy.

Mohlo by vás zajímat

Se změnami nesouhlasí ani odborové organizace. Poukazují na to, že se změny s dopadem na desetitisíce státních úředníků s nimi neprojednávaly. Varují před oslabením profesionality státní správy a její politizací a chtějí se obrátit na Evropskou komisi. Premiér Andrej Babiš uvedl, že se případných stížností neobává.

Služební zákon platí od roku 2015

Dosavadní služební zákon platí od roku 2015 a jeho cílem bylo odpolitizování státní správy, k němuž Česko zavázala pravidla Evropské unie. Předkladatelé nové normy tvrdí, že současná úprava je příliš strnulá a administrativně náročná.

Tvůrci návrhu chtějí zrušit správní řízení při zaměstnávání úředníků. Výpověď nebo odvolání vedoucího státního zaměstnance by bylo možné pouze ze zákonem taxativně vymezených důvodů, například při zrušení systemizovaného místa, nevyhovujícím hodnocení nebo porušení povinností.

Ochrana zaměstnanců má být zajištěna fixací druhu práce v pracovní smlouvě. Úředník se má moci bránit nezákonnému postupu úřadu žalobou k obecnému soudu. Kariérní postup má být posílen možností obsazovat místa bez výběrového řízení.