Vláda ANO, SPD a Motoristů souhlasí se záměrem koaličních poslanců nahradit služební zákon normou, která má umožnit zeštíhlování státní správy. Na svém zasedání podpořila, že se má zaměstnávání státních úředníků víc podobat běžnému pracovnímu poměru a řídit se v zásadě zákoníkem práce. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že zákon z roku 2014 se nepovedl.
Podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) změna reaguje na měnící se svět, a má urychlit přijímání a odchody ze státní správy, což přinese i úspory. Mimo jiné má nový zákon zrušit tříměsíční dobu, po kterou berou úředníci na odchodu až 80 procent platu. Nově by mělo platit, že rovnou odejdou s odchodným, zdůraznil. Podle Tejce cílem změny není nový zákon, ale zlepšení kvality služby pro občany.
Služební zákon platí jedenáctý rok. Jeho cílem bylo odpolitizovat státní správu. Česko se k jeho přijetí zavázalo ještě před svým vstupem do Evropské unie a jeho nepřijetí unie dlouho kritizovala. Nový zákon o státních zaměstnancích je podle jeho předkladatelů nutný kvůli posílení flexibility státní služby a snížení administrativní náročnosti, strnulosti a přetrvávajících byrokratických postupů. Tvůrci normy chtějí zrušit správní řízení při zaměstnávání úředníků a nahradit jej pracovní smlouvou. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) před zasedáním kabinetu řekl, že mu v návrhu chybí opatření, která by ve státní službě udržela ty nejlepší.
Výpověď na základě dvou hodnocení
Podle návrhu by zaměstnanci nově mohli dostat výpověď na základě dvou nevyhovujících pracovních hodnocení. Minimální odstup mezi nimi je v návrhu zkrácen z 60 na 20 dní. Pokud by pracovní místo bylo zrušené v rámci systemizace, stát by se mohl zbavit daného úředníka okamžitě. Vyhodit státního zaměstnance, stejně jako odvolat vedoucího státního zaměstnance, bude možné podle předkladatelů ze zákonem taxativně vymezených důvodů. Kromě zrušení systemizovaného místa a nevyhovujícího pracovního hodnocení k nim má patřit jeho přemístění mimo místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě, dlouhodobá zdravotní nezpůsobilost, závažné porušení nebo soustavně méně závažné porušování povinností zaměstnance.
Naopak ochrana postavení státního zaměstnance a stabilita jeho zaměstnání má být zajištěna fixací druhu práce v pracovní smlouvě na systemizované pracovní místo v rámci správního úřadu a na činnosti vykonávané na tomto místě. Státnímu zaměstnanci bude umožněno domáhat se právní ochrany před nezákonným postupem úřadu žalobou k obecnému soudu. Kariérní růst má posílit možnost obsadit místo zaměstnancem zařazeným v témž úřadu nebo v jiném správním úřadu bez výběrového řízení. Návrh také ruší některé výjimky z požadavků na vzdělání.
Mohlo by vás zajímat
Odbory jsou proti
Odbory vyzvaly vládu, aby předlohu odmítla. Poukazují na to, že zamýšlené změny s dopadem na desetitisíce zaměstnanců s odboráři nikdo neprojednal, neprošly řádným legislativním procesem, jsou nekoncepční a mohly by ohrozit fungování úřadů. Podle předsedy Odborového svazu státních orgánů a organizací (OSSOO) Pavla Bednáře by vedly k destabilizaci státní služby. Odbourání administrativy, větší transparentnost či zrychlení a zjednodušení procesů by podle nich nová legislativa nepřinesla. Omezily by se naopak bariéry pro účelové či diskriminační propouštění, mohlo by tak přibýt soudních sporů, je přesvědčen Bednář.
Odboráři chtějí o podobě změn služebního zákona a jeho nastavení jednat. Zmiňují úpravu takzvané systemizace, výběrových řízení, odvolávání vedoucích, zvláštního odstupného, služebních cest, osobních příplatků či pracovního hodnocení.
