Navzdory přesvědčivosti argumentů prezidenta Petr Pavel, kterými dnes odůvodnil své rozhodnutí nejmenovat poslance Motoristů Filip Turek ministrem, se nelze zbavit obav, zda rozšiřování prostoru pro rozhodování hlavy státu nemůže do budoucna způsobit poruchy v ústavním systému. Uvedl to ústavní právník Jan Kysela z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
Podle Kysely je však tato obava částečně zmírněna tím, že se v odborné i politické rovině stala obecně přijímanou možnost kompetenčního sporu, který by v krajním případě mohl zabránit svévoli prezidenta.
Prezident se podle Kysely neopřel o politické důvody
Prezident dnes v dopise premiérovi Andrej Babiš uvedl, že Turek podle něj opakovaně prokazoval nedostatek respektu vůči českému právnímu řádu. Zdůraznil, že prezident republiky má být garantem ústavního řádu a chránit základní ústavní hodnoty, včetně odmítnutí totalitních a autoritářských ideologií.
Možnost odmítnout navrženého člena vlády podle Pavla existuje pouze ve výjimečných, odůvodněných případech. Turka považuje za jeden z nich a jeho situaci označil za bezprecedentní a nesrovnatelnou s dřívějšími případy, kdy prezidenti odmítali jmenovat ministry.
Dopis jako „krajní pojistka ústavního řádu“
Kysela vyzdvihl už samotný fakt, že prezident své rozhodnutí detailně a strukturovaně odůvodnil. Podle něj nejde o svévolné rozhodnutí ani o politický vzkaz.
„Jde o odůvodnění korektní v tom smyslu, že se pokouší snášet argumenty právní, nikoliv politické či osobní povahy. Nevyplývá z něj snaha o neomezené uvážení prezidenta, koho jmenuje a koho ne, ale spíše úsilí vymezit prezidentovu roli jako krajní pojistku, jakousi poslední záchranu ústavního řádu,“ uvedl.
Mohlo by vás zajímat
Riziko do budoucna: rozšiřování prezidentského uvážení
Kysela zároveň připustil, že různí lidé mohou rozdílně hodnotit, zda Turek skutečně představuje hrozbu pro demokratický právní stát. „Nicméně ne všichni lidé jsou prezidentem republiky,“ podotkl.
I přes přesvědčivost argumentace se podle něj nelze zbavit obavy, zda rozšiřování prezidentova uvážení do budoucna nepovede k systémovým poruchám. „Tato obava je nicméně alespoň částečně zmírněna tím, že se zjevně stala obecně přijímanou možnost kompetenčního sporu, který by mohl prezidentskou svévoli korigovat,“ dodal Kysela, který donedávna působil jako poradce prezidenta.
Preuss: Prezident se pohybuje na hraně
Podobně se vyjádřil také ústavní právník Ondřej Preuss z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Argumentům prezidenta podle něj lze rozumět.
„Prezident se zde pohybuje na hraně, ale neopírá své stanovisko o politické důvody. Opírá je o hodnotový systém ústavního pořádku a obecné závěry judikatury Ústavního soudu,“ uvedl Preuss.
