Ústavní soud loni obdržel 3883 podnětů, což je nejvyšší počet za posledních šest let. Vyplývá to ze statistik soudu za rok 2025. Většinu agendy tvořily individuální ústavní stížnosti, o nichž rozhodují tříčlenné senáty. Plénum, tedy sbor všech patnácti soudců a soudkyň, projednávalo výrazně menší část návrhů – celkem 49, především návrhy na zrušení zákonů nebo vyhlášek.

Počet podání se v posledních letech pohyboval zhruba kolem 3600 ročně. Výrazně vybočoval pouze rok 2012, kdy Ústavní soud zaznamenal 4943 návrhů, což je dosud nejvyšší počet v historii. Po roce 2019 nápad klesl, v roce 2025 se ale znovu zvýšil a dostal se na nejvyšší úroveň za posledních šest let.

Jednotlivci i právnické osoby

Individuální ústavní stížnost je návrh, kterým se jednotlivec nebo právnická osoba obrací na Ústavní soud s tvrzením, že pravomocným rozhodnutím soudu, správního orgánu nebo jiným zásahem veřejné moci bylo porušeno jeho základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem.

Ústavní soud v těchto případech neposuzuje běžnou zákonnost, ale výhradně ústavnost napadeného zásahu. Většinu těchto stížností projednávají tříčlenné senáty, které mohou návrh odmítnout, nebo mu vyhovět a zrušit napadené rozhodnutí.

Délka řízení a nevyřízené věci

Průměrná délka řízení v roce 2025 činila 97 dní. Oproti roku 2024, který byl spojen s výraznou personální obměnou soudu, se řízení zkrátilo přibližně o deset dní a přiblížilo se hodnotám obvyklým v předchozích letech.

Nejvíce neukončených věcí měl ke konci roku soudce Jan Svatoň, a to 95. Více než 80 nerozhodnutých stížností a návrhů vykazovali také Daniela Zemanová, Jan Wintr, Josef Baxa a Milan Hulmák. Naopak Veronika Křesťanová měla pouze 14 neukončených věcí. Jako místopředsedkyně soudu však nedostává takový objem spisů jako řadoví soudci.

Mohlo by vás zajímat

Smlouva s Vatikánem zůstává bez rozhodnutí

Patrně nejsledovanější plenární řízení se i nadále týká smlouvy mezi Českou republikou a Vatikánem. Ústavní soud se takzvaným konkordátem zabývá od loňského března na návrh skupiny senátorů, kteří tvrdí, že smlouva je nevyvážená a ukládá Česku široké závazky vůči katolické církvi. Soud si vyžádal řadu stanovisek, mimo jiné od prezidenta republiky, vlády nebo České biskupské konference.

Soudcem zpravodajem je Milan Hulmák. Předseda Ústavního soudu Josef Baxa loni v létě uvedl, že doufá v rozhodnutí do konce roku 2025. To se však nestalo a termín vyhlášení rozhodnutí soud zatím neoznámil.