Člověk podezřelý z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu je prvním stíhaným podle paragrafu o neoprávněné činnosti pro cizí moc. Uvedl to mluvčí policejního prezidia Jakub Vinčálek. Za neoprávněnou činnost pro cizí moc hrozí v základní sazbě až pětileté vězení, v případě válečného stavu až patnáctileté.
Policie člověka zadržela v sobotu. Na síti X to ve čtvrtek uvedla Bezpečnostní informační služba (BIS) a policie. Zda jde o muže, nebo ženu, neupřesnily.
„V sobotu 17. ledna v ranních hodinách byla Policií ČR zadržena osoba podezřelá z příslušnosti k čínské zpravodajské službě. Tato osoba byla následně obviněna z neoprávněné činnosti pro cizí moc,“ uvedla BIS.
Policie dodává, že na případu spolupracuje také Vrchní státní zastupitelství v Praze, které k případu bude poskytovat informace. Podle Deníku N je nyní obviněný ve vazbě.
Mohlo by vás zajímat
Tejc chce vyzvědačství pro cizí moc zrušit
Vláda ANO, SPD a Motoristů počítá, že trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc do budoucna zruší. Vedou ji k tomu odborné výhrady. Uvedl to ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Působení ve prospěch cizí moci pak bude trestné jako dříve, například jako vyzvědačství či ohrožení utajované informace, dodal k tomu ministr. Opoziční politici před zrušením paragrafu varují.
Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc ve čtvrtek řekl, že k zavedení a konkrétní formulaci tohoto trestného činu měl řadu odborných výhrad Nejvyšší soud (NS). „Ty směřují především k tomu, že nabízí vícero výkladů a je lehce zneužitelný. NS jistě není možné podezírat z toho, že by byl hnízdem čínského nebo ruského vlivu,“ dodal ministr.
Exministr vnitra Vít Rakušan naopak řekl, že ze své zkušenosti věří policii, že pro použití příslušného paragrafu měla důvody. Připomněl, že nynější koalice při jeho zavádění varovala před zavíráním a cenzurování lidí. „Od té doby se neuplatnil ani jednou. Je to jasný důkaz toho, že to nikdo nepoužívá proto, aby někoho šikanoval za názor a zavíral,“ dodal.
Ustanovení je podle Rakušana potřebné, každý stát musí mít nástroje, aby chránil svou svobodu a právní instrumenty. „Nevím, jak se to bude vyvíjet, ale rušení tohoto paragrafu z pohledu celé bezpečnostní komunity by problémem bylo,“ řekl.
Pendrekový zákon?
Ustanovení trestního zákoníku začalo platit loni v únoru. Česká justice už dříve psala, že ANO chce trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc zrušit. Návrh novely má hnutí už připravený a plánuje ho prosadit i ve Sněmovně.
„Tak, jak je napsaný paragraf 318a, je prostě vágní. Je to pendrekový zákon,“ prohlásil loni v listopadu místopředseda ANO Radek Vondráček. Dodal, že hnutí se nikdy nebránilo například rozšíření skutkové podstaty trestného činu vyzvědačství. To by vedlo ke stejnému cíli.
S plány ANO souhlasil třeba také poslanec Libor Vondráček (Svobodní). Uvedl, že trestný čin je definován vágně a je v rozporu s principy demokratického právního státu. „Pokud o sobě chceme říkat, že jsme právní stát, musí být trestní právo co nejpřesnější,“ uvedl. Sporný paragraf by podle něj měli zákonodárci zrušit bez náhrady.
Senátoři poslali novelu Ústavnímu soudu
Podnět na zrušení trestnosti neoprávněné činnosti pro cizí moc, který loni inicioval senátor Michael Canov (SLK), podepsalo 24 členů horní parlamentní komory. Návrhem se stále zabývá Ústavní soud. Nedostatky zákona popsal společník advokátní kanceláře Portos Jaromír Císař, který senátory právně zastupuje.
„Největší problém spočívá v tom, že klíčovým prvkem této skutkové podstaty má být úmysl. Jinými slovy, samotný skutek je formulován tak vágně, že primárním kritériem pro trestnost je záměr pachatele, což je mimořádně problematické prokazovat,“ popsal pro Českou justici advokát.
Jaromír Císař k tomu ještě dodal: „Historicky víme, jak se takové zákony zneužívaly. Vzpomeňme například zákon č. 231/1948 Sb. na ochranu republiky, který byl zneužíván proti politickým oponentům. Další problém je, že i samotná příprava je trestná. To znamená, že se může kriminalizovat už samotné shromažďování informací, aniž by dotyčný skutečně něco provedl,“ uvedl mimo jiné v rozhovoru.
Zrušení u Ústavního soudu podpořily také neziskové organizace Institut H21, Remedium a Otevřená společnost. Jejich argumenty jsme také popsali na České justici.
