Bývalý rektor Českého vysokého učení technického Václav Petráček se obává, že kroky nového vedení školy mohou poškodit jeho profesní pověst. Soudci mu ale připomněli, že odpovědnost za případné škody se vztahuje jen k období, kdy byl ještě ve funkci.

Kasační stížností u Nejvyššího správního soudu pokračuje bývalý rektor Českého vysokého učení technického Václav Petráček v tažení proti svému odvolání z funkce. V květnu o jeho konci v čele technické univerzity rozhodl prezident Petr Pavel na návrh akademického senátu.

Ten Petráčkovo odvolání zdůvodnil ztrátou důvěry a špatným ekonomickým řízením školy. Podle podkladů rektor nevysvětlil vysoké výdaje na právní a poradenské služby. Mezi jeho další výtky patřila více než rok neuzavřená kolektivní smlouva nebo chaos v pracovněprávních vztazích na škole.

Prezidentova role má limity

Odvolaný rektor se proti svému konci nejprve bránil správní žalobou. Postavil ji především na argumentu, že rozhodnutí prezidenta republiky je nepřezkoumatelné.

Městský soud však takovou vadu neshledal. Připustil, že prezidentova role při ustavování orgánů vysoké školy je omezená a jeho přístup musí být zdrženlivý. „Rozhodnutí prezidenta republiky má specifický charakter daný jeho omezeným uvážením plynoucím z jeho vnějšího postavení vůči akademické samosprávě,“ uvedl soud v rozsudku.

Mohlo by vás zajímat

V sázce je moje reputace, tvrdí Petráček

Petráček proti rozhodnutí podal kasační stížnost spojenou s návrhem na přiznání odkladného účinku a žádostí o přednostní projednání věci. Prioritu jeho případu měla podle něj odůvodnit hrozba odebrání dotace a odklad rekonstrukce budovy v havarijním stavu.

Vznik této škody je přímým důsledkem mého odvolání,“ uvedl Petráček s tím, že ČVUT nemá jednotné a koordinované vedení. Vyjádřil také obavu z reputačního rizika, že případné škody budou přičítány jeho funkčnímu období. Kritizoval rovněž změnu kurzu ve vedení vysoké školy. Podle něj ČVUT opustilo strategii, kterou nastavil, a „nepokračovalo v postupu, který doporučoval“.

Rozhoduje okamžik vzniku škody

Třetí senát vedený Lenkou Krupičkovou tyto obavy nesdílel. „Stěžovatel od svého odvolání již funkci nevykonává, a nemůže proto odpovídat za škody, které mu nejsou přičitatelné,“ uvedl soud v zamítavém usnesení.

Soud zároveň zdůraznil, že pokud by Petráček škodu způsobil ještě před svým odvoláním, ani případný odkladný účinek by otázku jeho odpovědnosti neovlivnil.

Pro přiznání odkladného účinku je nutné prokázat, že újma žalobci by byla nepoměrně větší než případná újma jiných osob a že postup není v rozporu s důležitým veřejným zájmem. „Stěžovatel nesplnil už první podmínku,“ konstatoval soud. Podle něj ani netvrdil vznik konkrétní a závažné újmy, která by bez odkladného účinku hrozila.