Poslanec Motoristů Filip Turek opakovaně prokazoval podle prezidenta Petra Pavla nedostatek respektu vůči českému právnímu řádu. Počet, intenzita a dlouhodobý charakter svědčí o tom, že v jeho případě nejde o jednorázové excesy kupříkladu z mladické nerozvážnosti. Prezident tak odůvodnil v dopise premiérovi Andreji Babišovi (ANO), proč odmítl Turka jmenovat členem vlády. Dopis zveřejnil na webových stránkách Hrad.
„Považuji celou situaci týkající se členství Filipa Turka ve vládě za ojedinělou, od přijetí ústavy zcela bezprecedentní, naprosto nesrovnatelnou s jakýmkoliv předcházejícím případem uplatňování výhrad či odmítnutí jmenování ve vztahu k navrhovaným členům vlády ze strany minulých prezidentů republiky,“ napsal prezident Babišovi.
Premiér dopis přijal a bude o něm mluvit s partnery na pondělní schůzce koaliční rady. Uvedl to bez dalších podrobností ve vyjádření, které poskytla mluvčí kabinetu Karla Mráčková.
Prezident chrání ústavní hodnoty
Pavel dodal, že prezident jako garant ústavního řádu musí chránit základní ústavní hodnoty včetně odmítnutí totalitních a autoritářských ideologií a světonázorů. „K plnění této role je ostatně prezident republiky povinován svým ústavním slibem,“ uvedl. Odepření jmenování je podle Pavla preventivním nástrojem obranyschopné demokratické republiky
Prezident je podle ústavní nauky ve výjimečných odůvodněných případech ústavně zmocněný nevyhovět návrhu na jmenování ministra, napsal prezident. „Jedním z těchto důvodů je ochrana ústavního hodnotového řádu republiky, pokud proti němu navržená osoba vystupuje, respektive pokud existují důvodné pochybnosti o jeho loajalitě k němu,“ uvedl.
Mohlo by vás zajímat
Co říká judikatura Ústavního soudu
Při argumentaci odkázal i na judikaturu Ústavního soudu. Demokratický právní stát je podle ní oprávněný požadovat po veřejných funkcionářích splnění požadavku politické loajality. „Za relevantní v této skutečnosti pak označil nejen, zda jsou osoby ve veřejných službách skutečně loajální, ale i zda se jako loajální jeví veřejnosti,“ dodal.
U Turka je podle Pavla řada okolností, které často jednotlivě, ale hlavně ve svém souhrnu důvodně zpochybňují jeho loajalitu vůči základním hodnotám ústavního řádu. „Ve svých různých vyjádřeních a jednáních opakovaně adoroval, či přinejmenším bagatelizoval jeden z nejhorších totalitních režimů 20. století, nacistické Německo,“ uvedl.
Dalšími výroky pak Turek vážně zpochybňoval důstojnost a rovnost žen a příslušníků různých menšin. Minimálně zlehčoval násilné činy z nenávisti, a to i spáchané vůči malým dětem. Turek čelí dlouhodobě kritice mimo jiné kvůli rasistickým a homofobním příspěvkům na sociálních sítích. Za některé výroky se omluvil, u některých autorství popírá.
Turek podle hlavy státu navíc opakovaně prokazoval nedostatek respektu k předpisům, nešlo přitom o jednorázové excesy. „Nemám též pochybností, že lze tato jednání Filipu Turkovi přičíst natolik, aby u veřejnosti důvodně vyvolala pochybnosti o jeho loajalitě vůči ústavnímu řádu,“ dodal Pavel.
Odmítnutí Turka musí mít právní důvod
Ústavní právník Ondřej Preuss v rozhovoru pro Českou justici dříve upozornil, že prezident se v této situaci pohybuje „na hraně“ své role. Pro odmítnutí ministra musí mít Hrad podle Preusse právní, nikoli jen politický důvod.
„Nicméně právním důvodem patrně může být i ,nebezpečí‘ ztělesňované daným kandidátem pro demokratický právní řád a bezpečnost republiky. Například pokud by šlo o agenta cizí státní moci či organizovaného zločinu,“ řekl k tomu Preuss.
Pavel nabízí Babišovi součinnost
Pavel v dopise Babišovi také napsal, že je připravený se s ním v duchu vzájemné loajální spolupráce ústavních orgánů sejít. Chce mu poskytnout součinnost k doplnění vlády.
„Dopis pana prezidenta jsem přijal a budeme o něm mluvit s koaličními partnery na pondělní koaliční radě,“ napsal v pátek premiér ve svém vyjádření.
Řízením ministerstva životního prostředí je dočasně pověřený šéf diplomacie a Motoristů Petr Macinka. Motoristé trvají na tom, že to nemůže být dlouhodobé řešení a že nemají jiného kandidáta než Turka.
