Šetřit se musí všude, upozorňují členové vlády Andreje Babiše. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) připustil, že v rámci připravované analýzy může přijít na řadu i struktura okresních státních zastupitelství. Prezident Unie státních zástupců Tomáš Foldyna v této souvislosti upozorňuje, že jakékoli slučování či rušení okresních článků soustavy musí vycházet z jasné koncepce a návaznosti na soudy a policii, jinak hrozí další rozpad územních vazeb.
Ve středu Česká justice upozornila, že ministryně financí Alena Schillerová (ANO) požaduje úspory i po Ústavním soudu. Podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce se musí uskromnit celá justice i samotné ministerstvo. „Všichni se musíme uskromnit a hledat cesty, jak zabránit tomu, aby rozpočet končil v červených číslech,“ uvedl Tejc. Nelze tak vyloučit, že šetřit na provozních nákladech budou muset i státní zástupci.
Možnost, že by se připravované změny mohly dotknout také okresních státních zastupitelství, označuje prezident Unie státních zástupců Tomáš Foldyna za velmi obtížně představitelnou bez předchozí široké odborné debaty. Podle něj nejde jen o technické rozhodnutí, ale o zásah, který by měl zásadní dopad na každodenní výkon dozoru.
Nelze jen tak rušit
„Není to jen otázka toho, že se něco zruší nebo sloučí. Klíčové je, jak by takový proces vypadal v praxi – kdo by se s kým slučoval, jak by se nastavily nové územní obvody a jaký by to mělo dopad na fungování státního zastupitelství,“ reagoval pro Českou justici.
Podle Foldyny sice existuje více teoretických variant – od slučování menších státních zastupitelství až po úplný zánik některých z nich –, bez detailních dat a jasné koncepce ale nelze říct, která z nich by byla dlouhodobě funkční.
Varování z praxe: policie a rozpad územních vazeb
Jako odstrašující příklad uvádí Foldyna zkušenost z jižní Moravy, kde se podle něj negativně projevil nesoulad mezi územním uspořádáním policie a státního zastupitelství.
„Územní odbor Policie České republiky Brno-venkov dnes spolupracuje se šesti okresními státními zastupitelstvími,“ popisuje. Důvodem je skutečnost, že policie obhospodařuje obce spadající do různých soudních okresů, například Znojma, Břeclavi, Brna-venkova nebo Žďáru nad Sázavou.
Mohlo by vás zajímat
Výsledkem je podle něj stav, kdy jedno územní ředitelství policie komunikuje paralelně s několika okresními státními zastupitelstvími, což komplikuje koordinaci a prodlužuje procesy.
„To je příklad územní reformy, která se systémově nepovedla,“ konstatuje.
Riziko nekoordinovaných zásahů
Foldyna upozorňuje, že státní zastupitelství nelze reformovat izolovaně. Jakýkoli zásah do jeho struktury musí podle něj zohledňovat návaznost na soudy i policii. „Pokud se zasáhne jen do jednoho článku systému, aniž by se řešily vazby na ostatní, může to vést ke zhoršení fungování justice místo jejího zefektivnění,“ říká.
Podobné problémy podle něj vyplývají i z fungování některých okresních soudů, například Okresního soudu Brno-venkov. Územní nesoulad mezi soudy, policií a státními zástupci se pak promítá do každodenní praxe, a to na úkor efektivity i předvídatelnosti.
Tejc: rozhodnutí padne až po analýze
Tejc opakovaně zdůrazňuje, že změny nechce provádět formou plošných škrtů. Podle něj má nejprve vzniknout detailní analýza nápadu a personálního obsazení jednotlivých článků justice.
„Státní rozpočet není nafukovací,“ uvedl ministr s tím, že pokud se prokáže dlouhodobá neudržitelnost některých institucí a jejich nepřiměřená finanční zátěž, předloží návrh na snížení jejich počtu. Účinnost případných změn by si představoval od 1. ledna 2027.
Zároveň připustil, že debata se může dotknout i okresních státních zastupitelství, zatímco rušení vrchních státních zastupitelství podle něj v plánu není.
Bradáčová chtěla zrušit vrchní státní zastupitelství
Odlišný pohled na strukturu soustavy prezentovala při svém nástupu do funkce nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Ta se vyslovila pro zrušení vrchních státních zastupitelství a zjednodušení soustavy.
Takový postup ale současné vedení ministerstva spravedlnosti nepovažuje za aktuální variantu. Tejc opakovaně uvádí, že rušení vrchních státních zastupitelství nyní neplánuje, přestože debata o úpravě celé soustavy státního zastupitelství podle něj může přijít.
Státní zástupci chtějí být u rozhodování
Podle Foldyny je zásadní, aby případné změny nevznikaly „od stolu“ a bez zapojení těch, kterých se dotknou nejvíce.
„Jakákoli změna v soustavě státního zastupitelství by měla obrovský dopad na každodenní práci konkrétních státních zástupců,“ upozorňuje. Unie státních zástupců proto podle něj očekává, že bude do dalšího rozhodování aktivně zapojena.
