Stát nedovolil chlapci ze sedmé třídy podat žalobu kvůli zavřeným školám a nošení roušek za epidemie Covid-19. Podání žaloby jako finančně riskantní a bez šance na úspěch zamítly opatrovnické soudy i kvůli nezaměstnané matce. Po stížnosti do Štrasburku uzavřela vláda s hochem smír. Zaplatí mu 6000 euro a náklady řízení. Evropský soud pro lidská práva stížnost vyškrtl ze seznamu stížností.
Vyplývá to z rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva v případu L.T. v. ČR. Soud ho vyhlásil ve čtvrtek 8. ledna 2026. Ve Štrasburku si hoch stěžoval na porušení práva na spravedlivý proces a na diskriminaci.
Soudy odmítly žalobu kvůli matce bez práce
U Evropského soudu pro lidská práva si stěžoval chlapec narozený v roce 2007. V zastoupení matkou podal v České republice žalobu na diskriminaci kvůli uzavření škol na podzim roku 2020. Tehdy mu bylo třináct let a chodil do sedmé třídy.
Soud však řízení o žalobě přerušil, dokud hoch „nepředloží rozhodnutí opatrovnického soudu potvrzující jeho právo podat žalobu, jak to vyžaduje zákon.“ Proces v Česku popsal ESLP v komunikaci s českou vládou.
Přestože ustanovený opatrovník žalobu doporučil, opatrovnické soudy dvou stupňů ji neumožnily v nejlepším zájmu dítěte. „Domnívaly, že podání žaloby by nebylo v jeho nejlepším zájmu, protože finanční situace matky je nestabilní z důvodu její nezaměstnanosti, a on tak riskuje zadlužení,“ shrnul případ Štrasburk.
Mohlo by vás zajímat
Povinné roušky i desinfekce mu zhoršily zdraví
Chlapec v zastoupení matkou v žalobě žádal o předběžné opatření podle §10 antidiskriminačního zákona a navrhoval zrušení části školského zákona. Návrh na schválení právního jednání dítěte opatrovnické soudy zamítly. Rovněž zamítly udělení plné moci advokátovi.
Podle zamýšlené žaloby mělo dojít k upření práva chlapce na základní vzdělání. A to uzavřením základních škol krizovým opatřením vlády České republiky na podzim 2020. Hoch také odmítal povinné nošení roušek a desinfekci při výuce. Zhoršovalo to jeho zdraví.
Je mu 16, spor je bez poplatků, soudy ho ponižují
Před českým Ústavním soudem si mladík stěžoval na nemožnost svoje práva hájit u soudu, čímž došlo k porušení práva na spravedlivý proces a přístup k soudu. Stížnost podal v prosinci 2023.
Zdůraznil, že jeho právní zástupce si nenárokuje odměnu. V případě neúspěchu by nešlo o nijak vysoké náklady, když žaloba směřuje proti státu. Je vysoká šance, že by byl jako nezletilý osvobozený od soudních poplatků.
Ve stížnosti upozornil, že je mu aktuálně 16 let. Soudy přesto nezohlednily jeho osobní přání, aby se „jeho věc“ dostala k soudu. Za ponižující označil argumentaci vůči matce, kterou soudy označily de facto za „sociální případ“ a žalobu jménem dítěte za zneužití práva.
Ve škole nebyl rok stejně jako děti s rouškami
Ústavní soud v dubnu 2024 stížnost tehdy šestnáctiletého LT odmítl. Podle Ústavního soudu se obecné soudy neopomněly zabývat „nejlepším zájmem dítěte“. Soudy jeho vyslechnutím zjistily, že v době uzávěry škol byl v sedmé nebo osmé třídě. Ztratil motivaci k učení kvůli zákazu docházky. Vadilo mu, že neviděl spolužáky. Vyučování probíhalo přes internet jen tři nebo čtyři hodiny denně. Chlapec nebyl rok ve škole, protože odmítal nošení roušek.
Obecné soudy z toho vyvodily, že zamýšlená žaloba je zbytečná. Příslušné mimořádné opatření vlády, na které směřovala, totiž nošení roušek nijak neupravovalo a stěžovatel do školy nechodil déle než ostatní děti, které zakrytí dýchacích cest rouškami neodmítaly.
ÚS: Soudy postupovaly správně
Podle Ústavního soudu obecné soudy postupovaly správně. Kromě toho je povinností obecných soudů zabývat se možnými negativními majetkovými důsledky pro nezletilého v případě, kdy by bylo soudem schváleno právní jednání spočívající v podání předmětné žaloby.
Navíc by podle Ústavního soudu byl výsledek sporu pro chlapce spíše nepříznivý. Výjimka ze zákazu osobní přítomnosti žáků na vzdělávání byla vázaná na mentální vyspělost žáka nebo studenta, nikoliv na věk. Jenže právě diskriminací z důvodu věku ve vztahu k opatření uvedl stěžovatel jako jeden z hlavních důvodů žaloby.
Úvahy soudů nevybočily z ústavnosti
Ústavní soud proto uzavřel, že obecné soudy se návrhem řádně zabývaly. V odůvodnění napadených rozhodnutí objasnily, jak dospěly k závěru. Jejich úvahy nijak nevybočují z ústavnosti. Ústavní soud stížnost odmítl pro zjevnou neopodstatněnost.
V srpnu 2024 pak stěžovatel podal stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva.
Vláda s hochem uzavřela smírné ujednání
Nyní Evropský soud pro lidská práva (ESLP) obdržel prohlášení o smírném urovnání sporu. Mezi českou vládu a chlapcem. Podle něho se stěžovatel ve Štrasburku zřekl „veškerých dalších nároků vůči České republice“ ve vztahu ke skutečnostem, které vedly ke stížnosti u ESLP. Za to mu česká vláda zaplatí 6000 euro jako mimosoudní vyrovnání a 600 euro za náklady řízení.
„Soud je přesvědčen, že urovnání je založeno na respektování lidských práv, jak jsou definována v Úmluvě a jejích protokolech, a neshledává žádné důvody, které by odůvodňovaly pokračování v posuzování stížnosti,“ uvedl ESLP a vyškrtl věc ze seznamu stížností na Českou republiku.
