Desítky miliard korun. Tolik vloni do evropského rozpočtu přistálo od technologických firem, které platily pokuty za nedodržování evropských technologických zákonů.
Brusel uložil v roce 2025 velkým technologickým společnostem pokuty ve výši 3,77 miliardy eur (91,6 miliardy korun). Jedná se o první kalendářní rok, kdy Komise začala nová unijní digitální pravidla uplatňovat s významnými finančními sankcemi.
Finanční postihy se zaměřují na chování omezující konkurenci, nakládání s osobními údaji a nedostatky v oblasti transparentnosti. Představují také první skutečnou zkoušku vymáhání pravidel, které obsahuje nařízení o digitálních trzích (DMA) a nařízení o digitálních službách (DSA). Tedy dvojice legislativ, které si daly za cíl vytvořit spravedlivější digitální prostředí — a jejichž přijetí tzv. Big Tech firmy nesly jen těžko.
Ačkoli jsou tyto částky v absolutní finanční výši značné, stále zůstávají hluboko pod maximálními pokutami, které dovoluje právní rámec regulující digitální sektor. Vyvolává to debatu o tom, zda pokuty samy o sobě stačí k omezení digitální moci velkých amerických platforem, nebo zda bude muset bruselská exekutiva přitvrdit.
Mohlo by vás zajímat
Google: 2,95 miliardy eur
Nejvyšší pokutu uložila Komise v loňském roce společnosti Google. Brusel dospěl k závěru, že společnost zneužila své dominantní postavení v oblasti reklamních technologií. V září unijní exekutiva rozhodla o pokutě ve výši 2,95 miliardy eur (71,7 miliardy korun).
Zjistila, že americký internetový vyhledávač upřednostňoval vlastní reklamní burzu a nástroje v rámci reklamních technologií, čímž narušoval hospodářskou soutěž na úkor inzerentů a vydavatelů. Jednalo se o čtvrtou významnou pokutu společnosti Google v EU za porušení antimonopolních pravidel.
Ještě důležitější je, že se rozhodnutí neomezilo jen na finanční postih. Komise nařídila společnosti Google, aby navrhla opatření k řešení střetu zájmů v jejím systému zadávání reklamy. Otevřela tím otázku, zda nebude muset americký gigant některé části svého byznysu odprodat.
Celkově už pokuty uložené společnosti Google v rámci antimonopolního řízení EU za posledních deset let přesáhly 8 miliard eur (194,4 miliardy korun).
X: 120 milionů eur
Pokutu dostala také síť Elona Muska. V prosinci Brusel uložil společnosti X pokutu ve výši 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Vydal vůbec první rozhodnutí o nesouladu podle zákona o digitálních službách (DSA).
Komise argumentovala, že X klamavě používala modrou značku s označením „ověřeno“, pak také šlo o nedostatky v transparentnosti reklamy a odmítnutí společnosti X poskytnout výzkumníkům přístup k údajům, jež slouží veřejnému zájmu. Případ vyvolal ostrou kritiku ze strany Elona Muska a zesílil obvinění ze strany Spojených států z evropské cenzury.
Apple: 500 milionů eur
Společnost Apple dostala loni v dubnu pokutu ve výši 500 milionů eur (12,2 miliardy korun) za porušení pravidel DMA kvůli ovlivňování chování spotřebitelů. Komise zjistila, že firma Apple bránila vývojářům aplikací informovat uživatele o levnějších nabídkách mimo App Store. Tím omezovala výběr spotřebitelů a porušovala pravidla pro hospodářskou soutěž. Společnost rozhodnutí kritizovala jako nepřiměřené a varovala, že by mohlo ohrozit bezpečnost a kvalitu jejích služeb.
Meta: 200 milionů eur
Také společnost Meta Platforms dostala pokutu ve výši 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) za svůj kontroverzní model „zaplať nebo souhlas“. Nutil uživatele přijmout personalizované reklamy. V opačném případě museli zákazníci zaplatit předplatné.
Komise dospěla k závěru, že takový přístup neposkytuje uživatelům skutečnou možnost volby, což je v rozporu s DMA. V reakci na to se společnost Meta zavázala změnit svůj reklamní model pro uživatele v EU. Znamená to první konkrétní změnu chování vyvolanou pokutou podle DMA. Od začátku roku 2026 musí společnost Meta uživatelům Facebooku a Instagramu nabídnout třetí možnost.
Změna přístupu
Pokuty uložené v roce 2025 dokládají, jakým způsobem Evropská unie reguluje velké technologické společnosti. Nařízení o digitálních trzích, které platí od května 2023, se zaměřuje na ekonomickou sílu největších platforem. Označuje společnosti jako Google, Apple, Meta, Amazon a ByteDance za „strážce“ a ukládá jim zvláštní povinnosti. Patří mezi ně zákaz upřednostňování vlastních služeb nebo zajištění spravedlivého přístupu pro firemní uživatele a konkurenty.
Souběžně s tím nařízení o digitálních službách, které platí od roku 2023, se zaměřuje na to, jak platformy fungují a moderují svůj obsah. Dává Bruselu nové pravomoci k dohledu nad designem platforem, transparentností reklamy a systémovými online riziky, včetně boje proti dezinformacím. Velké online platformy poprvé čelí závazným povinnostem v oblasti posuzování rizik, přístupu k údajům pro výzkumné pracovníky a transparentnosti algoritmů a reklam.
Malý dopad na velké hráče
V rámci obou režimů může Komise ukládat pokuty až do výše 10 % globálního obratu firem, které se v případě opakovaných porušení zvyšují na 20 %. Současné pokuty v řádu miliard eur tvoří pouze zlomek příjmů velkých technologických společností. Tento přístup vyvolal kritiku, že vymáhání evropského práva je stále příliš opatrné.
Společnost Google by v roce 2024 vydělala na pokutu ve výši téměř tří miliard eur za méně než tři týdny. Společnosti Apple a Meta by na to ve většině případů potřebovaly jen něco málo přes týden.
