Některé okresní soudy už příští rok nemusí fungovat. Podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) současná síť soudů neodpovídá demografickému vývoji ani reálné vytíženosti části justice a stát si její zachování v nynější podobě dlouhodobě nemůže dovolit. „Státní rozpočet není nafukovací. S ohledem na zadlužení České republiky bych byl rád, aby případné změny nabyly účinnosti ideálně od 1. ledna 2027,“ řekl Tejc České justici.
V České republice je celkem 86 okresních soudů plus 10 obvodních soudů v Praze, které spadají pod 8 krajských soudů. Některé z nich mají nízký nápad (počet případů) v části agend a jen omezený počet soudců, což komplikuje specializaci i efektivní organizaci práce. Jako příklady se v tomto kontextu objevují zejména Okresní soud v Jeseníku, ale také soudy v Rokycanech nebo třeba v Rakovníku. Pro představu – na Okresním soudu v Jeseníku působí do deseti soudců. U okresních soudů působí přibližně 1 800 soudců.
Debata se vede 20 let
Tejc upozorňuje, že změny nebudou formou „tupých a plochých škrtů“, ale na základě důkladné analýzy a debaty s představiteli justice. „Nejprve stanovíme minimální počty nápadů a soudců v jednotlivých agendách, které by měl soud prvního stupně splňovat. Následně na základě konkrétních dat ověříme, zda dosavadní vnímání situace odpovídá skutečným faktům. Pokud se prokáže, že některé soudy jsou již dlouhodobě neudržitelné a zatěžují daňové poplatníky nepřiměřeným způsobem, předložím návrh na snížení počtu okresních soudů,“ reagoval na dotazy České justice. Záměr ve středu oznámil zaměstnancům Ministerstva spravedlnosti.
Prezident Soudcovské unie Libor Vávra upozorňuje, že debata o zúžení soudní soustavy se vede už 20 let. Změny prosazovala například exministryně spravedlnosti Marie Benešová – jejím náměstkem byl tehdy právě Jeroným Tejc. „Původně začala úvahami o zrušení vrchních soudů a vrchních státních zastupitelství. Osobně ale už zhruba dvacet let spíše preferuji otevřít otázku redukce některých okresních soudů, zejména těch úplně nejmenších. Je však třeba říci, že jde především o politické rozhodnutí, zda a v jaké podobě se má soudní soustava redukovat,“ uvedl s tím, že s ministrem už zástupci soudů tento týden jednali. Debata bude pokračovat na setkání Kolegia předsedů krajských soudů v polovině ledna.
Debata se soudci i zástupci měst
„Řada evropských zemí počet soudů postupně snižuje s tím, jak se zlepšuje dostupnost v rámci území státu pro běžné občany. Klíčovou roli v tom musí hrát fungující hromadná doprava, aby se lidé ke svému soudu reálně dostali,“ říká Vávra. Zároveň připomněl, že stále větší roli hrají úzké specializace, které se v posledních letech dostávají do centra pozornosti. Jde například o agendy domácího násilí nebo sexualizovaného násilí na ženách. „Nepůjde o rozhodnutí učiněné od ministerského stolu. Do celého procesu zapojím justici, profesní komory i samosprávy měst. V polovině ledna podrobněji seznámím předsedy krajských a vrchních soudů s plánem a harmonogramem dalšího postupu,“ nastínil ministr své plány.
O zúžení soustavy mluvila loni při svém nástupu do funkce také nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Ta by ale byla pro zrušení vrchních státních zastupitelství. Takový plán ale ministr nemá. „Můžeme se bavit i o okresních státních zastupitelstvích, tam určitě debata přijde. Rušení vrchních státních zastupitelství zatím neplánuji,“ říká Tejc.
Nový ministr spravedlnosti úspory v resortu odstartoval změnou struktury úřadu, kdy zrušil 26 míst. Nyní upozornil, že je potřeba počítat s tím, že digitalizace v této fázi úspory nepřináší. „Dlouhodobě zanedbávaná digitalizace justice v tuto chvíli úspory nepřináší; naopak generuje dodatečné náklady spojené s budováním nových systémů a modernizací těch stávajících,“ uvedl.
