Ministerstvo spravedlnosti se podle ministra Jeronýma Tejce (za ANO) nenachází „v nejlepší kondici“ a vyžaduje zásadní „úklid“ – od auditu po bitcoinové kauze až po změny ve fungování soudů. Řekl to v Poslanecké sněmovně při projevu v rámci hlasování o důvěře vládě Andreje Babiše. Poslanec TOP 09 a bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil kritizuje, že vládní program v oblasti justice postrádá konkrétní plán a dlouhodobou vizi.
Zatímco úterní odpoledne vyplnili svými projevy členové vlády při představování priorit kabinetu a kritice předchozího týmu Petra Fialy (ODS), dnešek zatím patřil vystoupení představitelů opozice. Podle nich koaliční kabinet vznikl kvůli tomu, aby umožnil nevydat premiéra a předsedu ANO Andreje Babiše a případně další koaliční politiky k trestnímu stíhání. Vytýkali vládě mimo jiné to, že její program je plný slibů, jejichž realizace bude znamenat hluboké zadlužování země.
Tejc v úterý v Poslanecké sněmovně uvedl, že ministerstvo spravedlnosti přebírá ve špatném stavu, a to jak reputačně, tak finančně. „Pachuť bitcoinové kauzy stále ještě zatěžuje pověst Ministerstva spravedlnosti. Pokud chceme tuto důvěru obnovit, musíme udělat pořádek nejdříve tam, kde ta situace nastala, tedy právě na ministerstvu,“ uvedl.
Na bitcoinech nemáme nic
Proto podle něj přichází na řadu interní audit. „Provedeme audit, který jasně pojmenuje, co se stalo, kdo za to nese odpovědnost a jaká opatření musíme přijmout, aby se nic podobného neopakovalo,“ řekl s tím, že audit má být čistě interní, bez dalších nákladů.
Ministr zároveň otevřeně mluvil o finanční bilanci celé kauzy. „Ministerstvo spravedlnosti na bitcoinech doposud nic nezískalo. Naopak na právní, konzultační a auditorské služby vyčerpalo 7,5 milionu korun a dalších 45 milionů korun zaplatilo na vyrovnání,“ konstatoval.
Mohlo by vás zajímat
Pospíšil: důvěru nelze posilovat vágními prohlášeními
Jiří Pospíšil na úvod ocenil, že vláda vůbec spojuje oblast justice s tématem důvěry. Současně ale varoval, že samotná prohlášení důvěru nezajistí. „Vládní prohlášení nemá být slohové cvičení. Má to být itinerář konkrétních závazků, podle kterého může opozice i veřejnost vládu kontrolovat,“ řekl.
Právě v kapitole Právo a spravedlnost mu konkrétnost chybí. „Mnoho věcí je formulováno natolik obecně, že není zřejmé, jakými prostředky a s jakými cíli jich chce vláda dosahovat. To vytváří prostor, aby se později dalo tvrdit, že bylo splněno, aniž by se cokoli stalo,“ upozornil.
Soudní mapa: Pospíšil mluví o chybějícím mandátu
Jedním z nejvýraznějších Tejcových témat byla změna soudní mapy. Ministr poukazoval na to, že struktura soudů odpovídá spíše šedesátým létům než dnešku. „Máme 86 okresních a obvodních soudů. Více než 60 procent z nich nemá ani 25 soudců, což je minimum pro smysluplnou specializaci,“ uvedl. O záměru Tejce již Česká justice dříve informovala.
Slučování soudů podle něj nemá vést ke snižování počtu soudců, ale k úsporám ve správě a provozu. „Každý soud má bez ohledu na velikost předsedu, místopředsedu, správu budovy. To jsou náklady, které dnes stát nese, aniž by to zvyšovalo kvalitu rozhodování,“ řekl.
Pospíšil s logikou specializace souhlasí, problém ale vidí jinde. „Je to fatální téma, ale ve vládním prohlášení vůbec není. Pan ministr o něm mluví, ale já nevím, jakou závaznost jeho slova mají, když to vláda sama do svého programu nenapsala,“ namítl.
Délka řízení a „soudní ping-pong“
Zatímco Tejc se soustředil hlavně na strukturu a finance, Pospíšil otevřel otázku délky soudních řízení. „Pro občany je klíčové, zda justice rozhoduje rychle a kvalitně. O délce soudního řízení ale v programovém prohlášení není napsáno vůbec nic,“ uvedl.
Podle něj je stále prostor omezit takzvaný soudní ping-pong. „Jsme svědky případů, kdy soudy raději alibisticky ruší rozhodnutí a vracejí věc první instanci, než aby rozhodly konečně. Spravedlnost, na kterou se čeká deset nebo patnáct let, už spravedlností není,“ řekl.
Klíčová digitalizace
Elektronický spis označil Tejc za klíčový projekt. Připustil ale, že je v hlubokém zpoždění. „Projekt měl být hotový v září 2023. Bylo proinvestováno přes sto milionů korun a dnes ani nevíme, zda je vůbec dokončitelný,“ řekl. Upozornil také na riziko ztráty evropských peněz a oznámil „krizové řízení“ projektu.
Pospíšil v reakci připomněl, že digitalizace justice se řeší desítky let. „E-spis se diskutuje už dvacet let. To není selhání jednoho ministra, to je systémový problém. O to víc bych čekal, že vláda přijde s jasným plánem, ne jen s obecnou tezí o modernizaci,“ uvedl.
Nové kodexy
Největší výhradu měl Pospíšil k absenci ambice přijmout nové procesní kodexy. „Máme hmotné právo zreformované, ale trestní řád a občanský soudní řád jsou pořád ze šedesátých let, jen mnohokrát záplatované. Je škoda, že vláda rezignuje na jejich kompletní reformu,“ řekl.
Tejc naproti tomu mluví o „zmodernizování“ procesních předpisů tak, aby odpovídaly 21. století. Konkrétní podobu ale zatím nepředstavil.
Tvrdší tresty a výživné
U návratu trestnosti neplacení výživného se oba shodují v hodnotovém cíli, ale rozcházejí se v pohledu na legislativní stabilitu. Tejc zdůraznil jasný vzkaz rodičům: „Starejte se o své děti. Pokud nebudete plnit vyživovací povinnost, budete postiženi i trestním právem.“
Pospíšil však varoval před rychlými obraty. „Novela začala platit 1. ledna a už po několika dnech slibujeme zásah do ní. To nepřispívá ke stabilitě a předvídatelnosti trestního práva,“ upozornil, přestože sám podporuje trestnost neplacení výživného.
Navzdory opoziční kritice se dá předpokládat, že trojice vládních stran ANO, SPD a Motoristů vzhledem ke své většině 108 hlasů důvěru Sněmovny získá. Hlasovat se mělo podle původních představ dnes večer, pravděpodobnější je ale čtvrtek.
