Otec dvou nezletilých chlapců ve střídavé péči syny bil, kopal a krmil je zbytky pro slepice. Při jednom z předání dítě vytáhl z auta a hodil s ním na zem se slovy „tady máš toho parchanta“. Soudy mu prokázaly dlouhodobé týrání, které trvalo déle než rok. Nejvyšší soud nyní odmítl jeho dovolání a potvrdil, že i neprokázaná hrozba smrti mohla být součástí jednoho zastřešujícího skutku týrání.
Otec dvou synů častěji týral svého postiženého potomka. Ve střídavé péči ho několikrát týdně fackoval, „bosou nohou kopal do oblasti zad a zadečku,“ stojí v rozsudku. Sprostě mu nadával. Druhého syna přivázal popruhy k židli a nutil ho sníst polévku, kterou mu vylil na talíř se zbytky pro slepice. Za příliš roztopená kamna oba syny zkopal.
Případ týrání v souběhu s dalším činem projednalo trestní kolegium Nejvyššího soudu na svém posledním zasedáním a schválilo z něho právní větu.
Jel jako šílený, dítě vytáhl a hodil s ním
Podle soudu jel na předání matce dětí v rozčílení rychlostí 195 kilometrů za hodinu. Syna vytáhl za šaty z auta a hodil jím na podlahu na pumpě se slovy „tady máš toho parchanta“. Muž, kterého soud v Praze-východ odsoudil na tři roky podmíněně, se týrání svých dvou synů dopouštěl déle než rok.
V dovolání k Nejvyššímu soudu si stěžoval, že už před podáním obžaloby se prokázalo, že jeden ze skutků v obžalobě si syn vymyslel. Šlo o nebezpečné vyhrožování. Soud skutek vypustil z obžaloby. Muž je přesvědčen, že soud měl naopak vynést zprošťující výrok. O skutku, ke kterému nedošlo, nijak nerozhodnout, je podle muže nesprávný postup.
Mohlo by vás zajímat
Syn tvrdil, že ho otec zastřelí
K vyhrožování mělo dojít v listopadu 2021. Otec měl říci postiženému synovi, že ho i s matkou zastřelí. „V případě, že nebude mít syny ve střídavé péči, ,si je najde, i kdyby ho to mělo stát kriminál´,“ cituje soud údajné prohlášení muže.
S ohledem na to, že je držitelem revolveru ALFA 2, zn. Bohemia Bren Brno, ráže 9 mm, vzbudilo to v nezletilém chlapci důvodnou obavu o jeho zdraví a život, dodává k tomu soud.
Jenže hoch lhal. Kde je jistota, že jen jednou?
Jenže hoch si to vymyslel a přiznal se matce. Ta o lži řekla orgánu sociálně právní ochrany dětí. Muž se proto v dovolání tázal: „Kde je daná jistota, že lhal jen a pouze v této jedné věci a vše ostatní je pravdou?“
Pokud je podle něho skutek složen ze samostatných činů, kdy o některých z nich je nutno rozhodnout jinak než odsouzením, nestačí je vypustit z odsuzujícího výroku. „Je nutno o nich rozhodnout samostatným výrokem,“ domáhá se v dovolání před Nejvyšším soudem.
Týrání je ale zastřešující trestný čin
Podle státního zástupce se ale mýlí. Platí, že v jednočinném souběhu s trvajícím trestným činem týrání svěřené osoby mohou být spáchány i některé další trestné činy. Příkladně právě trestný čin nebezpečného vyhrožování. Trestný čin týrání svěřené osoby podle § 198 trestního zákoníku je tzv. zastřešujícím. Další činy „překrývá“ a spojuje v jeden skutek.
Soud podle státního zástupce nepochybil, když neprokázané jednání muže z obžaloby jen vypustil. Pokud by ho totiž soud rozsudkem zprostil, nemohl byl rozhodnout o skutcích, kde byl muž uznaný vinným.
Týrání i hrozba smrtí se týkala prvního syna
Obžaloba byla podaná pro dva samostatné skutky. Už z ní bylo ale zřejmé, že obou skutků se měl muž dopouštět jen vůči prvnímu synovi. Soud jeden skutek vypustil a odvolací soud tento postup osvědčil, shrnul Nejvyšší soud.
Aby se jednalo o jeden skutek, je třeba, aby jednání pachatele bylo příčinou následku, který je znakem skutkové podstaty daného trestného činu. „Nelze pokládat za samostatné skutky takové jednotlivé činy, které všechny směřují k témuž relevantnímu následku,“ uvedl Nejvyšší soud. Způsobený následek všechny činy spojuje.
Je to trvající zlé nakládání s útrapami
Současně jsou trestné činy týrání svěřené osoby i osoby žijící ve společném obydlí trestnými činy „trvajícími“. Jednotlivé skutky proto nelze od sebe oddělovat.
Týráním se rozumí jednání, které se vyznačuje zlým nakládáním, určitou mírou trvalosti a dosahuje takové intenzity, aby vyvolalo u oběti těžké příkoří nebo psychické i fyzické útrapy, vysvětlil Nejvyšší soud.
V souběhu s týráním mohou být spáchané další činy včetně právě „přečinu nebezpečné vyhrožování“. Týrání se obviněný dopouštěl déle než rok od dubna 2020 do listopadu 2021.
Hrozba by byla podřazená, kdyby k ní došlo
V té době vyhrůžka, že zastřelí jeho, ale i jeho matku, ke které měl silný citový vztah, by v dítěti musela vyvolat pocit obavy a strach z otce, ale zároveň strach o matku, ale i jeho samotného. „Byla by nepochybně součástí zlého nakládání s nezletilým, pokud by toto jednání bylo v průběhu prokázáno,“ uvedl v rozhodnutí doslova Nejvyšší soud.
I toto jednání by představovalo zlé nakládání s nezletilým, které by u něho vyvolalo psychické útrapy a naplňovalo znak týrání, uvedl soud. Podle soudu by hoch vzhledem „ke svému věku a určitému mentálnímu postižení nebyl schopný posoudit, nakolik je tato vyhrůžka reálná.“ Zejména za situace, kdy věděl, že obviněný má zbraň.
Soudy se chyby nedopustily
Soud se vytýkaného pochybení nedopustil, když tuto část jednání muže z obžaloby pouze vypustil, rozhodl Nejvyšší soud. „Naopak, pokud by soud prvního stupně o jednání vymezeném pod bodem 2) obžaloby rozhodl samostatným zprošťujícím výrokem, založil by tak právě překážku věci rozhodnuté i ve vztahu ke skutku vymezenému pod bodem 1),“ potvrdil Nejvyšší soud. Nejvyšší soud tím odpověděl i na námitku muže ohledně zprošťujícího výroku.
