Čtyři roky trvaly tahanice mezi kroměřížskou Justiční akademií a justiční čekatelkou z Hrušovan nad Jevišovkou. Spor se týkal zadání testových otázek ve výběrovém řízení na funkci soudce. Žena o zadání z dvou už proběhlých termínů požádala podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
Spustila tím rozhodovací ping-pong mezi akademií a nadřízeným ministerstvem spravedlnosti. Justiční akademie opakovaně žádost odmítala a ministerstvo její rozhodnutí rušilo. Ani pak, když se případ přenesl ke správním soudům, nebyl jejich postup jednotný.
Důvodů pro odmítnutí žádosti našla kroměřížská vzdělávací instituce celou řadu. Od nechuti vytvářet stále nové testové otázky, přes nerovnost účastníků z dřívějška, kteří takovou výhodu neměli, až po námitku zneužití práva.
Co není vhodné, není zároveň nemožné
Krajský soud v Brně žalobu proti rozhodnutí Justiční akademie napřed rovnou odmítl jako nepřípustnou kvůli nevyčerpání řádného opravného prostředku. Nejvyšší správní soud však dospěl k závěru, že žadatelka mohla žalovat akademii napřímo.
Krajský soud uznal námitku akademie, že není vhodné, aby se testové otázky poskytly budoucím uchazečům. „Nevhodnost ale sama o sobě není zákonným důvodem pro odmítnutí žádosti,“ konstatoval. Současně souhlasil s argumentací, že tvorba testových otázek vyžaduje vysokou erudici autora, může být časově náročná, a tím pro akademii nákladnější.
Mohlo by vás zajímat
Přesto dospěl k závěru, že i přes negativní důsledky poskytnutí informací nebyl účel testování zcela zmařen. „Důsledkem je spíše jisté zatížení žalované, která bude muset zřejmě za účelem zachování smyslu testování vynaložit zvýšené náklady na tvorbu nových testových otázek,“ uvedl správní soud. Připomenul však, že aby se tyto negativní důsledky mohly stát legitimním důvodem pro omezení práva na informace, musel by to tak stanovit zákon.
Budoucí testy nezveřejnit, minulé ale ano
Justiční akademie se bránila kasační stížností. V ní tvrdila, že institutem práva na informace se obchází pravidla písemné části výběrového řízení. Poukázala i na na vznik nerovnosti mezi účastníky dřívějších výběrových řízení, kteří před jejich konáním neměli testové otázky k dispozici. Jako důvod pro odmítnutí tak nově uplatnila i institut zákazu zneužití práva. Ten do zákona o svobodném přístupu k informacím přibyl s účinností až od roku 2023.
Nejvyšší správní soud v obsáhlém rozsudku sp. zn. 8 As 72/2025 důvod pro odmítnutí žádosti nenašel. Výkladem zákona o soudech a soudcích a prováděcích vyhlášek dospěl k závěru, že omezit právo na informace je možné pouze u testů na termín výběrového řízení, které se dosud nekonalo. „Pro to, aby vyhláška mohla případně omezit i rozsah informací o proběhlých výběrových řízeních, by bylo nezbytné, aby zákon o soudech a soudcích například výslovně připouštěl, že ministerstvo může vyhláškou omezit rozsah poskytování testových otázek použitých pro výběrové řízení,“ konstatoval osmý senát předsedy Petra Mikeše.
Vyvrátil také námitky akademie, že jde v tomto případě o obcházení zákona a zneužití práva. Podle Nejvyššího správního soudu může mít na poskytnutí už použitých testových otázek zcela legitimní zájem i širší veřejnost. „Přístupnost konkrétních testových otázek může naopak přispět k zajištění větší transparentnosti výběru justičních kanditátů a soudců, což je také součástí smyslu a účelu zákona o soudech a soudcích,“ píše se v odůvodnění.
