Trestní právo vyžaduje maximální míru transparentnosti, předvídatelnosti a odborné diskuse. Podle advokáta Jaromíra Císaře z kanceláře Portos však tyto požadavky při přijetí nové skutkové podstaty trestného činu „neoprávněná činnost pro cizí moc“ naplněny nebyly. Ústavní soud přesto návrh skupiny 24 senátorů na zrušení této části zákona Lex Ukrajina VII zamítl.
Skupinu senátorů u Ústavního soudu zastupoval právě společník Portos Jaromír Císař. Návrh inicioval senátor Michael Canov, ke kterému se připojili další zákonodárci napříč politickým spektrem. Senátoři namítali, že nová trestněprávní úprava byla do zákona vložena jako nepřípustný legislativní přílepek.
Přílepek bez řádné debaty
Novela trestních předpisů podle navrhovatelů nebyla součástí původního vládního návrhu, jehož cílem bylo prodloužení dočasné ochrany osob prchajících před válkou na Ukrajině. Trestněprávní úprava tak nebyla obsažena ani v důvodové zprávě a neprošla standardním připomínkovým řízením ani širší odbornou debatou. Součástí zákona se stala až na základě pozměňovacího návrhu ve druhém čtení v Poslanecké sněmovně.
Proti neurčité definici „neoprávněné činnosti pro cizí moc“ se v připomínkách výslovně ohradily Nejvyšší soud i Nejvyšší státní zastupitelství. Podle senátorů byl jejich nesouhlas obejit tím, že byla úprava přijata prostřednictvím poslaneckého pozměňovacího návrhu, nikoli řádným legislativním procesem. Tehdejší ministr vnitra jako předkladatel vládního návrhu tentokrát vystoupil v roli poslance a předložil ke „svému“ návrhu vlastní pozměňovací návrh.
Ústavní soud návrhu nevyhověl
Ústavní soud návrh na zrušení části zákona zamítl. Senátoři přesto považují za důležité, že byla otázka legislativních přílepků otevřena před nejvyšší ústavní instancí.
„Ačkoli Ústavní soud návrhu nevyhověl, považuje za zásadní, že byla otázka legislativních přílepků a obcházení zákonodárné iniciativy otevřena před nejvyšší ústavní instancí a podrobně projednána,“ uvedl Michael Canov.
Rozhodnutí Ústavního soudu pochválil expremiér Petr Fiala (ODS).
Mohlo by vás zajímat
Podle Jaromíra Císaře přitom Ústavní soud v minulosti opakovaně deklaroval nepřípustnost legislativních přílepků. „Zdá se, že Ústavní soud v tomto složení zaujímá k legislativním přílepkům tolerantnější přístup,“ uvedl.
Je podle něj důležité, aby se z mimořádných legislativních postupů nestala běžná praxe. „Trestní právo je natolik citlivou oblastí, že vyžaduje maximální míru transparentnosti, předvídatelnosti a odborné diskuse. Podle našeho přesvědčení tyto požadavky tentokrát naplněny nebyly,“ doplnil Jaromír Císař.
