Tisícům škol rozeslal varování, že porušují práva dětí a rodičů a mohou se dopouštět trestných činů. Za texty zveřejněné v době pandemie dostal advokát Tomáš Nielsen pokutu 12.000 korun. Nejvyšší správní soud nyní jeho kasační stížnost zamítl a kárné opatření potvrdil.
Nielsen 4. října 2021 zveřejnil na webu spolku Institut práva a občanských svobod text s titulkem „TISÍCE ŠKOL DNES OBDRŽELO NAŠE VAROVÁNÍ PŘED PORUŠOVÁNÍM PRÁV DĚTÍ A RODIČŮ. NÁSLEDOVAT MUSÍ TRESTNÍ OZNÁMENÍ“. Součástí byl odkaz na dokument „Důrazné upozornění zástupcům škol a školských zařízení“.
V textech uváděl, že při uplatňování protiepidemických opatření se školy a jejich pracovníci mohou dopouštět trestných činů, například ublížení na zdraví, přisvojení pravomoci úřadu či apartheidu. Zároveň nabádal rodiče, aby podávali trestní oznámení, a avizoval i možnost řízení před Mezinárodním trestním soudem v Haagu.
Kárná komise České advokátní komory dospěla k závěru, že advokát porušil § 17 zákona o advokacii a pravidla profesionální etiky. Uložila mu pokutu 12.000 korun a povinnost uhradit náklady řízení. Městský soud v Praze žalobu zamítl, nyní stejný závěr potvrdil i Nejvyšší správní soud.
Mohlo by vás zajímat
Nešlo o „pravdu“, ale o formu
„Stěžovatel tak nebyl postihován za to, zda měl či neměl ‚pravdu‘, či zda se přinejmenším některé z jeho tehdy vyjadřovaných obav a výtek vůči činnosti orgánů veřejné moci ukázaly nebo neukázaly správnými či důvodnými. Kárné provinění totiž spočívalo v tom, jakou formu a vyznění stěžovatel pro předmětné texty zvolil,“ uvedl soud.
Podle NSS byly texty „agresivní, zjednodušující a velmi nepřesné v otázce právních souvislostí“. Působily jako kvalifikovaná právní stanoviska a mohly na adresáty, zejména ředitele škol, vyvolat zastrašující dojem.
Odpovědnost i mimo přímý výkon advokacie
Nielsen namítal, že texty zveřejnil jako předseda spolku, nikoli jako advokát, a že na jejich tvorbě se podílelo více osob. Soudy však konstatovaly, že texty byly podepsány jeho jménem a titulem JUDr. a že se k jejich autorství hlásil.
Nejvyšší správní soud připomněl, že novela zákona o advokacii rozšířila povinnost etického chování i mimo přímý výkon advokacie. Pokud advokát veřejně publikuje právní hodnocení a otevřeně se hlásí ke své profesi, nelze takový projev považovat za čistě osobní bez vazby na výkon advokacie.
Soud také upozornil, že pokud by jednání advokáta jako statutárního zástupce spolku nebylo z hlediska stavovských povinností přičitatelné, otevřel by se prostor k obcházení kárné odpovědnosti.
Námitky o podjatosti ani procesních vadách neuspěly
Advokát v kasační stížnosti namítal mimo jiné podjatost předsedy odvolacího kárného senátu i porušení práva na ústní projednání věci. Nejvyšší správní soud však tyto námitky označil za obecné a nedůvodné.
Kasační stížnost proto zamítl. Proti rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
