Sláma stočená do balíku se po senoseči v srpnu 2020 na Jablonecku skutálela z mírně svažité louky. Balík narazil do auta projíždějícího po silnici pod ní. V něm cestoval muž s těhotnou partnerkou. Jednalo se o drobnou nehodu se škodou přibližně 25 tisíc korun.

V následujícím sporu soudy rozdílně zodpověděly otázku, jestli se jednalo o škodu z provozní činnosti. Jak jablonecký okresní soud, tak krajský ústecký se totiž shodly na tom, že balík se v den nehody nedal do pohybu sám a musel mu v tom někdo pomoct. Znalec přitom vyloučil, že na tom mohla mít podíl zvěř.

Okresní soud: riziko měl předvídat

Okresní soud i tak přičetl vinu zemědělci. Vytkl mu, že si nepočínal dostatečně obezřetně, aby škodě zabránil. Přihlédl přitom k tomu, že pod loukou, kde byl balík slámy uložen, vede velmi frekventovaná silnice, a optikou případného vzniku újmy proto louku vyhodnotil jako velmi rizikovou.

„Škoda působením rozpohybovaného balíku sena by mohla být ještě vážnější. Mohlo se například srazit více aut, v letním období se na přilehlých komunikacích pohybuje také zvýšený počet motorkářů, cyklistů a chodců,“ vyjmenoval rizika nalézací soud.

K odvolání zemědělce ale krajský soud otočil. Vyšel z toho, že pokud se smotaná sláma nedala do pohybu sama, nejde o důsledek provozní činnosti. Proto žalobu zamítl a poškozeným uložil nahradit náklady řízení trojnásobně převyšující žalovanou částku. Opřel se přitom o judikaturu Nejvyššího soudu (rozsudek sp. zn. 25 Cdo 2429/2007), která se však vztahovala k dnes už neplatnému občanskému zákoníku (40/1964 Sb.). Pravidla pro vymezení škody způsobené provozní činností tehdy byla přísnější.

Mohlo by vás zajímat

Výjimečný nález k bagatelnímu nároku

Ústavní soud se případem věcně zabýval i přesto, že nároky poškozených nedosahují výše 50 tisíc korun, což jeho vlastní judikatura považuje za hranici přípustnosti a z těchto bagatelních částek zásadně dovozuje zjevnou neopodstatněnost stížnosti. „Okolnosti a širší souvislosti posuzované věci však Ústavní soud považuje za výjimečné, otázka výkladu aplikace § 2924 občanského zákoníku v podobných situacích přesahuje zájem stěžovatelů,“ zdůvodnil III. senát, proč k přezkumu nakonec přistoupil.

Krajskému soudu v dnes vyhlášeném nálezu č.j. III. ÚS 3531/25 vytkl, že se nechal ovlivnit judikaturou vztahující se k dřívější právní úpravě (§ 420a starého občanského zákoníku). Stávající úprava v § 2924 občanského zákoníku však odpovědnost koncipuje odlišně, a dřívější judikatorní závěry proto nejsou zcela přenositelné.

Příčin může být více najednou

„V případech, které soudy odmítly (pro přísnost tehdejší úpravy) posoudit jako provozní odpovědnost, není vyloučeno, že se s ohledem na odlišné pojetí nové úpravy o provozní činnost jednat bude,“ uvedla do odůvodnění soudkyně zpravodajka Veronika Křesťanová. Ústecký odvolací soud se podle nálezu příliš upřel k zjištění, že balík rozpohybovala třetí osoba.

„Krajský soud užití § 2924 občanského zákoníku tak nepřípustně omezil tím, že vyloučil jeho použití již jen na základě existence další příčiny, namísto toho, aby jeho použití připustil i při kumulaci příčin,“ uvedla do odůvodnění soudkyně zpravodajka Veronika Křesťanová.

Liberecké pobočce ústeckého krajského soudu se tak spis vrací na stůl znovu. Měla by zvážit, zda si zemědělec při uložení balíků sena na svahu počínal dostatečně opatrně a jestli udělal vše, co od něj šlo rozumně očekávat, aby škodě předešel.