Nedávný verdikt Nejvyššího soudu (NS), podle kterého má i dočasně přidělený pracovník nárok na benefity kmenových zaměstnanců, vyvolal mezi zaměstnavateli nejistotu. Podle vyjádření Hospodářské komory jde o nebezpečný precedens, který může destabilizovat trh. Spornou otázkou zůstává hlavně to, jestli rozsudek dopadne i na stovky tisíc lidí lidí zaměstnaných přes agentury práce.
Rozsudek je podle komory ukázkovým příkladem toho, jak se dá dobrý úmysl proměnit v nelogický paradox. „Agentury se dostávají do role univerzálního přenašeče všech benefitních systémů svých klientů, které samy nijak netvoří ani neřídí a často o nich nemají ani kompletní informace. Přenáší se tak odpovědnost za cizí personální politiku na subjekt, který k jejímu ovlivnění nemá žádné nástroje,“ uvedla v tiskové zprávě předsedkyně sekce zaměstnanosti a trhu práce Hospodářské komory Jaroslava Rezlerová.
Stejná pozice, jiná mzda i benefity
NS konkrétně zkoumal případ elektromechanika z Ostravy, dočasně přiděleného do jiné firmy v rámci skupiny Škoda Transportation. Kmenoví zaměstnanci na stejné pozici tam měli nejen vyšší mzdu, ale také lepší benefity, hlavně příspěvek na penzijní připojištění.
Soudy sice elektromechanikovi přiznaly doplatek mzdy, ale nikoliv dorovnání benefitu. Argumentovaly, že příspěvek není pracovní či mzdovou podmínkou, protože jej neupravuje zákoník práce. Neuplatňuje se tak na něj ani zákaz diskriminace, ani zásada rovného zacházení.
Nejvyšší soud v průlomovém rozsudku, na který v lednu upozornily Hospodářské noviny, ale konstatoval, že zásadu rovného zacházení nelze vykládat izolovaně. Musí se vztahovat i na „jiná peněžitá plnění a plnění peněžité hodnoty“, bez ohledu na to, zda mají základ přímo v pracovněprávních předpisech.
Mohlo by vás zajímat
„Rozhodujícím faktorem je pouze to, zda by zaměstnanci nárok na dané plnění vznikl, pokud by byl standardním kmenovým pracovníkem daného podniku,“ uvedl advokát Michael Mráček z právní společnosti Dentons.
Dopad na tisíce agenturních pracovníků
„Judikát potenciálně může ovlivnit až 200 000 lidí zaměstnávaných skrze agentury práce i dočasně půjčované mezi společnostmi téže skupiny,“ doplnil Mráček. Zaměstnavatelé by si podle něj měli do budoucna dávat větší pozor na férovost odměňování, aby předešli zbytečným sporům. Společnost Dentons ale rozsudek nepokládá za překvapení, spíše za vyjasnění doposud sporné praxe. Existují i zaměstnavatelé, kteří tento přístup respektovali už dříve.
Naopak podle komory jde rozhodnutí soudu přímo proti dosavadnímu metodickému pokynu Státního úřadu inspekce práce. Rozchází se i s výkladem ministerstva práce a sociálních věcí. Nadstandardní příspěvky nad zákonný rámec dosud nebyly považovány za srovnatelnou mzdovou podmínku.
Šancí je evropská směrnice
„Nastalou situaci je třeba legislativně ošetřit. Navrhujeme proto využít probíhající transpozici směrnice o transparentním odměňování jako příležitost k vyjasnění všech nejistot, které NS svým rozsudkem do problematiky vnesl. Není možné, aby zaměstnavatelé dopláceli na zpětnou změnu výkladu pravidel, která léta dodržovali. Je nezbytné zajistit stabilní a předvídatelné právní prostředí,“ uvedl prezident komory Zdeněk Zajíček.
Agenturní zaměstnávání je podle komory klíčovým nástrojem flexibility v ekonomice, která se potýká s chronickým nedostatkem pracovníků. V ČR tento model využívají statisíce lidí. Jeho případné omezování prý omezí schopnost firem reagovat na výkyvy poptávky.
