Vláda chce, aby už za dva roky platil zákon o obecném referendu. Celostátní referendum znamená, že o vybrané otázce nerozhodují jen poslanci a senátoři, ale přímo občané v hlasování. Výsledek je pro stát závazný, pokud splní stanovené podmínky – například minimální účast nebo potřebný počet hlasů.
Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chce, aby nový ústavní zákon začal platit nejpozději od 1. ledna 2028. Návrh plánuje předložit Sněmovně do konce září. Bez části opozice ho ale vláda neprosadí. Bude proto úpotřebovat hlasy ODS, STAN, TOP 09 nebo Pirátů.
V některých evropských zemích je referendum běžnou součástí politického systému. Často se uvádí Švýcarsko, kde občané pravidelně hlasují o zákonech či ústavních změnách. Referenda fungují i v Itálii nebo Irsku, kde se jimi měnila ústava.
Česká republika dnes obecný zákon o celostátním referendu nemá. Jediné celostátní referendum proběhlo v roce 2003 o vstupu do Evropské unie, a to na základě zvláštního ústavního zákona. Někteří odborníci před tímto institutem varují: „Když se politické spory přenesou do referend, může to vypadat jako naplnění ideálu demokracie – lid rozhoduje přímo, bez prostředníků. Ve skutečnosti je to ale často dvojsečný nástroj, který dokáže demokracii stejně tak posílit, jako oslabit,“ řekl už dříve České justici ústavní právník Ondřej Preuss.
Mohlo by vás zajímat
Účinnost nejpozději od roku 2028
Ministr spravedlnosti chce, aby nový zákon začal platit už od začátku roku 2028. Původní harmonogram počítal s rokem 2029, vláda ale plán přepracuje. „Předložení zákona bude určitě do letošního podzimu. Netroufám si odhadovat, jak dlouho bude trvat legislativní proces. Je reálné, že tři čtvrtě roku, maximálně rok. Cílím určitě nejpozději na 1. leden 2028,“ uvedl Tejc.
Podle něj byl rok 2029 jen rezervou pro případ složitějšího projednávání v Senátu. U ústavního zákona totiž poslanci nemohou senátory přehlasovat. Vláda už předem vymezila, že referendum se nebude moci týkat členství Česka v Evropské unii ani v NATO. Občané by podle kabinetu měli rozhodovat o „klíčových otázkách veřejného zájmu“, jejich přesné vymezení ale teprve vznikne.
Sporné body: kolik hlasů a kdo referendum vyvolá
Koalice se ještě musí dohodnout na konkrétních parametrech. Klíčové je kvórum – tedy kolik lidí se musí zúčastnit a kolik hlasů musí být pro, aby byl výsledek platný a závazný. Otevřená zůstává i otázka, kdo bude moci referendum iniciovat. Zda jen občané prostřednictvím petice, nebo také prezident, vláda či Poslanecká sněmovna.
Debata se vede i o sběru podpisů. Zvažuje se kombinace klasického sběru na veřejných místech a elektronických cest, například přes datovou schránku, Portál občana nebo CzechPoint.
Bez opozice to nepůjde
Protože jde o ústavní zákon, potřebuje vláda třípětinovou většinu všech poslanců a třípětinovou většinu přítomných senátorů. Ve Sněmovně to znamená minimálně 120 hlasů. ANO, SPD a Motoristé jich mají dohromady 108.
Kabinet tak bude muset získat podporu i u části opozice. Bez ní se celostátní referendum v Česku nezavede. „Zkušenost z minulých let ukazuje, že právě obsahové mantinely a podpisové prahy jsou hlavními spornými body, na kterých se návrhy lámou. Dnes si však myslím, že se nenajde politická vůle v opozici pro žádnou variantu,“ míní Preuss.
