Matka s dětmi byla v roce 2015 neoprávněně vyklizena z rodinného domu v Praze 4 v rámci exekuce vedené proti jiné osobě. Soudy už dříve uznaly, že šlo o nesprávný úřední postup soudní exekutorky a přiznaly ženě odškodnění přes 650 tisíc korun. Nejvyšší soud nyní rozhodl, že při stanovení výše náhrady nelze pominout ani úmyslné a zlovolné jednání exekutorky, a případ vrátil Městskému soudu v Praze k novému projednání.
Teď Nejvyšší soud řekl jasně: takový zásah nelze hodnotit jen podle následků na zdraví, ale i podle toho, jak a proč k němu došlo. Ženě tak otevřel cestu k vyššímu odškodnění za nesprávný úřední postup soudní exekutorky.
Dosud vysoudila zhruba 656 tisíc korun, podle dovolacího soudu by ale částka měla zohlednit i úmyslné a zlovolné jednání škůdkyně. Případ se vrací k Městskému soudu v Praze.
Exekuce proti jinému, vystěhovaná matka s dětmi
Vyklizení proběhlo v rámci exekuce vedené proti zcela jiné osobě. Žena neměla žádnou vazbu na povinného a v domě bydlela oprávněně. Exekuční řízení podle žaloby účelově zinscenoval její tehdejší manžel, aby ji z domu dostal.
Soudní exekutorka přesto vyklizení provedla. Podle pozdějších závěrů soudů jednala v rozporu se zákonem a dopustila se nesprávného úředního postupu. Odpovědnost za něj nese stát, žalovaným je Ministerstvo spravedlnosti.
Mohlo by vás zajímat
Žena u soudů popsala, že musela náhle opustit domov, osobní věci i zázemí pro děti, a to bez možnosti návratu. Zásah měl podle znaleckých posudků závažné dopady na její psychické zdraví, přičemž došlo k obnovení dřívějších psychických potíží.
Soudy přiznaly odškodnění
Žádala proto odškodnění především za ztížení společenského uplatnění, duševní útrapy a zásah do práva na soukromí. Pražské soudy jí po letech sporů přiznaly celkem 655 939 korun.
Městský soud v Praze ale odmítl částku dále navyšovat. Vyšel z názoru, že při stanovení bolestného a náhrady za ztížení společenského uplatnění jsou rozhodující pouze následky na zdraví, nikoli motivace nebo chování škůdce. Jinými slovy: zda exekutorka jednala úmyslně, svévolně nebo zlovolně, podle odvolacího soudu nehrálo roli.
Okolnosti hodné zvláštního zřetele
Nejvyšší soud takový výklad odmítl. Zdůraznil, že zákon výslovně ukládá přihlížet k takzvaným okolnostem hodným zvláštního zřetele, mezi něž patří i úmyslné jednání, zneužití autority nebo následná manipulace.
„Uzavřel-li odvolací soud, že skutečnosti jako úmyslný nesprávný postup soudní exekutorky, neprojevení lítosti či snaha o zahlazení nesprávného postupu vytvářením falešných důkazů nejsou okolnostmi hodnými zvláštního zřetele, je jeho právní názor v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu,“ uvedl Nejvyšší soud v rozsudku.
Škůdce a úmyslné jednání
Podle dovolací instance je zásah do práv poškozeného výrazně intenzivnější, jedná-li škůdce úmyslně, a tato zvýšená intenzita se musí promítnout i do výše odškodnění.
Nejvyšší soud proto zrušil rozsudek Městského soudu v Praze v části týkající se výše náhrady i nákladů řízení a věc mu vrátil k novému projednání. Odvolací soud bude nyní vázán právním názorem Nejvyššího soudu a bude muset znovu posoudit, zda úmyslné a zlovolné jednání exekutorky neodůvodňuje vyšší odškodnění.
