České trestní právo chce pojem obchodování s lidmi pojmout výrazně šířeji. Nově má výslovně postihovat také zneužívání náhradního mateřství, nucené sňatky, nezákonné osvojení nebo nátlak na oběti k páchání trestné činnosti. Trestní odpovědnost se už nemá týkat jen organizátorů a prostředníků. Dopadnout má i na ty, kteří vědomě využívají služeb obětí moderního otroctví. Počítá s tím novela trestního zákoníku z dílny ministerstva spravedlnosti.
Podle předkladatelů dosavadní právní úprava nestíhala reagovat na proměny forem vykořisťování. „Navrhovaná změna reaguje na nové způsoby zneužívání osob, které se v praxi objevují a které současná skutková podstata trestného činu obchodování s lidmi nepostihuje dostatečně explicitně,“ stojí v důvodové zprávě.
Zvrhlo se v obchod
Zpřísnění přístupu k náhradnímu mateřství se v české politice objevuje už delší dobu. Na rizika jeho komercializace v minulosti upozorňovala i bývalá ministryně spravedlnosti a poslankyně Helena Válková (ANO). Podle ní se původní představa výjimečné pomoci v rámci rodiny v praxi nenaplnila. „Náhradní mateřství se zvrhlo ve výnosný obchod s těly žen a jejich dětmi,“ uvedla. Spolu s dalšími poslankyněmi poukazovala na to, že současná právní úprava dopadá hlavně na náhradní matky, které často samy patří mezi oběti. Objednatelé dětí a zprostředkovatelé podle ní zůstávají mimo trestní odpovědnost.
Opačný pohled zastává část odborné veřejnosti i organizace hájící reprodukční práva. Ty odmítají zákaz nebo kriminalizaci. Volají po jasné regulaci náhradního mateřství. Argumentují tím, že bez právního rámce se praxe přesouvá do šedé zóny nebo do zahraničí. Český stát tam má jen omezenou možnost chránit ženy i děti.
Náhradní mateřství, osvojení i nucené sňatky
Novela chce výslovně zahrnout i situace, kdy pachatel zneužije oběť k otěhotnění s následným odebráním nebo přenecháním dítěte, k osvojení nebo k uzavření manželství či partnerství za účelem vykořisťování. Právě tyto formy jednání podle ministerstva dosud unikaly jasné trestněprávní kvalifikaci.
Základní trestní sazba za obchodování s lidmi zůstane na dvou až deseti letech vězení. Novela ale zpřísňuje postih v případech, kdy pachatel použije donucující prostředky vůči dítěti. Pokud pachatel použije násilí, lest, únos nebo zneužije závislost či postavení, sazba se zvýší na pět až dvanáct let.
Mohlo by vás zajímat
„Zvláštní ochrana dětí jako nejzranitelnější skupiny odpovídá mezinárodním závazkům České republiky,“ uvádí důvodová zpráva.
Postih poptávky po vykořisťování
Jednou z klíčových novinek je zavedení samostatného trestného činu využití služby obchodované osoby. Trestní právo se tím poprvé výslovně zaměřuje i na poptávku po službách, které vznikají vykořisťováním.
Základní trestní sazba má činit až tři roky vězení. Pokud čin míří proti dítěti, sazba vzroste na dva až osm let. Při získání prospěchu velkého rozsahu může pachatel dostat tři až deset let.
Součástí návrhu je i zvláštní forma účinné lítosti. Trestní odpovědnost zanikne, pokud pachatel včas informuje státního zástupce nebo policii tak, aby mohli zabránit dalšímu vykořisťování oběti. „Cílem je motivovat osoby stojící na straně poptávky k aktivní spolupráci s orgány činnými v trestním řízení,“ vysvětluje důvodová zpráva.
Netrastání obětí moderního otroctví
Novela výslovně zakotvuje princip non-punishment, tedy netrestání obětí obchodování s lidmi za jednání, k němuž je pachatelé donutili. Státní zástupce bude moci zastavit trestní stíhání v rozsahu, který přímo souvisí s vykořisťováním oběti.
Ministerstvo si od změny slibuje omezení sekundární viktimizace a větší ochotu obětí spolupracovat. „Navrhovaná úprava má odstranit riziko, že oběti budou v trestním řízení vystupovat současně jako pachatelé,“ stojí v důvodové zprávě.
Obecně prospěšné práce a pojištění
Druhá část novely míří na praktické problémy výkonu trestu obecně prospěšných prací. Protože nejde o pracovněprávní vztah, neuplatní se při úrazu nebo vzniku škody pracovní právo. Odpovědnost se dnes posuzuje podle občanského zákoníku, což podle ministerstva vytváří nejistotu a odrazuje obce i další poskytovatele.
„Současný stav snižuje ochotu subjektů zapojovat se do výkonu trestu obecně prospěšných prací,“ uvádí důvodová zpráva. Novela proto zavádí povinnost uzavřít pojistnou smlouvu, která pokryje újmu na zdraví nebo škodu vzniklou při výkonu trestu. Pojištění budou moci uzavírat poskytovatelé prací nebo Probační a mediační služba. Náklady má za splnění zákonných podmínek nést stát.
