Sociální sítě i veřejný prostor zaplavují urážky a tvrdá kritika politiků. Pokud nepřesáhnou hranici vyhrožování násilím, mohou zůstat bez trestu. Kde přesně tato hranice leží, už ale nemusí být jasné. „Kardinální význam svobody projevu v demokratickém právním státě musí vést k upřednostnění její ochrany i za cenu ponechání některých potenciálně škodlivých projevů bez trestu,“ upozorňuje advokát Tomáš Sokol.
V opačném případě se podle advokáta riskuje mnohem více. „Jde o to, aby se s vaničkou nevylilo dítě a abychom si kvůli tomu, že se nám něco nelíbí, neomezovali právo, které má mnohokrát větší hodnotu,“ poznamenal. Vychází přitom i z rozhodnutí Ústavního soudu.
Sociální sítě a anonymy
Aktuálně poslankyně a předsedkyně pirátského klubu Olga Richterová upozornila, že obdržela anonymní dopis plný vulgarit a výhrůžek. „Dopisy to začíná, pokračuje rozmlácenou kanceláří. A nechci si vlastně představovat, co přijde dál,“ reagovala na svém facebookovém profilu na dopis, ve kterém se objevovaly výrazy jako z*urvená a zaje*aná.
Anonymní nenávistný vzkaz dostala také poslankyně a bývalá ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS). Politička už v loňském roce řešila vulgární vzkazy na sociálních sítích. Autorem byl zastupitel města Studená a bývalý člen ODS Jaromír Vacek, který jí psal pod falešným profilem i hrubě sexuální a dehonestující zprávy. „Ukaž k*zy a ku*du. Je mi z tebe na zvracení, št*tko,“ četla Decroix.
Po osobním setkání se Vacek omluvil. Sama ministryně případ vyhodnotila jako zásah do ochrany osobnosti podle občanského zákoníku, nikoli jako trestný čin. Vacek urážel také exministryni obrany Janu Černochovou (ODS).
Mohlo by vás zajímat
Politik musí snést víc než občan
V lednu policie obvinila muže z Prostějovska kvůli výhrůžnému komentáři na adresu prezidenta. „Muselo to být něco hodně reálného, aby se tím vážně zabývala,“ uvedl Sokol. Obecně podle něj musí v případě urážlivých výroků politik snést víc než běžný občan. „Také se snadněji může bránit,“ dodal. Pokud by ale mělo jít o vyhrůžky, tak mezi nimi velký rozdíl nebude.
Hranici trestného činu nepřekročily podle Sokola například textové zprávy ministra zahraničí a pověřeného ministra životního prostředí Petra Macinky (Motoristé).
Macinka ve zprávách, které poslal poradci prezidenta Petru Kolářovi, na Petra Pavla tlačil, aby jmenoval poslance Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí. Petr Pavel zprávy označil za vydírání a prezidentská kancelář se obrátila na policii.
„Tohoto trestného činu se dopustí ten, kdo jiného násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy nutí, aby něco konal, opominul nebo trpěl. Myslím, že je zcela evidentní, že v daném případě o trestný čin jít nemohlo, byť do korektní komunikace mezi dvěma politiky měl obsah zmíněných zpráv též hodně daleko,“ sdělil Sokol.
Ohledy na status
Podle mluvčí ministerstva spravedlnosti Lucie Rozsypalové míru ochrany projevu ovlivňuje například to, zda je politický, civilní, umělecký, akademický nebo komerční. I ona cituje Ústavní soud. „Deklaroval, že při vyvažování svobody projevu a osobnostních práv osoby, která je projevem dotčena, je třeba brát v potaz status této dotčené osoby,“ uvedla.
Obecně podle Rozsypalové platí, že limity přijatelné kritiky jsou širší u politiků než u soukromých osob. Ochrana nicméně podle ní nesvědčí projevům obsahujícím například osobní samoúčelné urážky, jejichž intenzita není adekvátní ve vztahu ke kritizované skutečnosti. „I podle Evropského soudu pro lidská práva politik požívá ochrany před výroky, které mají za cíl stigmatizovat jeho osobu a které mohou vyvolat násilí a nenávist,“ dodala.
Sociální sítě jako kolbiště
Vulgární a útočné komentáře se objevují zejména na sociálních sítích. Advokát Sokol přirovnal agresivní projevy posílané po internetu k „rvačce fotbalových fans“. „Zhusta jde o intelektuálně obdobnou aktivitu pouze s tím rozdílem, že ten, kdo se takto vyjadřuje, nemlátí adresáta pěstí do hlavy, ale mlátí do klávesnice počítače nebo mobilu. Se zhruba stejným sukcesem,“ podotkl. Obecně je podle něj komunikace na sociálních sítích realizací ústavního práva na svobodu projevu.
Specifické je na sociálních sítích vyhrožování. Podle mluvčí ministerstva spravedlnosti Lucie Rozsypalové není možné objektivně a paušálně stanovit hranici, při jejímž překročení už je vyhrožování na sociálních sítích trestné.
„Každé jednání musí být posuzováno individuálně s přihlédnutím ke všem relevantním okolnostem případu. Toto posouzení přitom náleží orgánům činným v trestním řízení,“ sdělila. U verbálních trestných činů je potřeba podle mluvčí ve zvýšené míře dbát na to, že trestní odpovědnost je možné uplatňovat až ve chvíli, kdy není možné na jednání adekvátně reagovat prostřednictvím jiných právních odvětví. Zejména prostřednictvím správního a občanského práva. „U verbálních trestných činů je současně nutno zohlednit právo na svobodu projevu, jež ale chrání i informace a myšlenky, které pohoršují, šokují nebo ruší,“ upozornila.
Situace se zhoršuje
Trestní postih některých projevů je přitom podle Rozsypalové nezbytný zejména tehdy, pokud budou tyto projevy obsahovat výzvy k násilí, popírání, zpochybňování, schvalování nebo ospravedlňování zločinů proti lidskosti spáchaných v minulosti.
Politik i podle Evropského soudu pro lidská práva požívá ochrany před výroky, které mají za cíl stigmatizovat jeho osobu a které mohou vyvolat násilí a nenávist.
Ekonomický deník nedávno upozornil na to, že stále agresivnějším útokům v podobě vulgarismů, kyberšikany i otevřených výhrůžek čelí například poslankyně. Na svých sociálních sítích na zhoršující se situaci upozornila například Jana Černochová. „Čelíme ve veřejném prostoru obrovské vlně nenávisti, hulvátství, vulgarismům a útokům hraničícím s kyberšikanou,“ uvedla.
Výhrůžky na denním pořádku
Výhrůžky a nadávky jsou bohužel na denním pořádku i podle senátorky Miroslavy Němcové (ODS). „Nikdy by mě nenapadlo, čeho jsou lidé schopni. Sadistické výhrůžky, podrobné popisy mučení, vyvolávání strachu o blízké. U mě se přidaly i otevřené výhrůžky ze strany nejvyšších představitelů Ruska,“ sdělila Ekonomickému deníku.
Podle mluvčího policejního prezidia Jakuba Vinčálka Policie České republiky v loňském roce evidovala 195 trestných činů, které byly kvalifikovány jako nebezpečné vyhrožování v on-line prostředí. V roce 2024 jich bylo 196.
