Ekonomická situace části advokacie se zhoršuje a představa, že advokát automaticky vydělává nadstandardní peníze, neodpovídá realitě. V rozhovoru pro Českou justici to říká nová předsedkyně České advokátní komory (ČAK) Monika Novotná. Podle ní ubývá samostatných advokátů s vyššími obraty a zejména v regionech pracují mnozí z nich s výrazně skromnějšími čistými příjmy.
Ministerstvo zvažuje zrušení 20 až 30 okresních soudů. Nepochybně se to nedotkne jen soudců, ale i ostatních právních profesí. Co na to advokáti?
Česká advokátní komora má zatím jen informace z médií a stručné sdělení pana ministra Tejce, že v rámci hospodárnosti může dojít ke zrušení některých soudů, které nejsou personálně dostatečně vybavené. Pokud je více malých soudů, celý systém je samozřejmě nákladnější.
Ekonomickou logiku té úvahy chápu, stejně jako obavy na druhé straně, že se sníží dostupnost soudů. Proto by justičnímu systému extrémně prospěla výrazná elektronizace justice. Pokud bychom měli elektronické spisy a rozšířené videokonferenční jednání i v civilních věcech, zejména u bagatelních sporů, nebylo by nutné s každou věcí fyzicky jezdit k soudu. Pak by možná nebylo tak zásadní, aby soudy kopírovaly původní mapu soudních okresů.
Na digitalizaci justice a elektronickém spisu ministerstvo spravedlnosti pracuje, ale jde to pomalu. Bez elektronizace to tedy bude v praxi znamenat co?
Znamenalo by to spíše delší dojezdové vzdálenosti a složitější dostupnost pro účastníky řízení než problém pro advokáty. To by podle mě mělo ministerstvo při plánování vzít v úvahu.
Advokáti jsou dnes zvyklí jezdit po celé republice, protože místní příslušnost se odvíjí od sídla žalovaného. Pokud má klient spor s někým z druhého konce republiky, soudí se tam. Co by nám velmi pomohlo, je alespoň důsledné přeposílání listinných příloh podání datovou schránkou. Některé soudy to dělají, jiné nám řeknou, že soud není pošťák a máme si přijet do spisu nahlédnout.
Velmi záleží na konkrétní podobě reformy. Pokud by soudy byly zcela zrušeny, dopad by byl jiný, než pokud by se z nich staly pobočky větších soudů, jak je tomu například u některých poboček dnes.
Pokud by šlo o pobočky, část ekonomiky by se centralizovala, ale budovy i část agendy by zůstaly zachovány. Typicky by tam mohly dál probíhat opatrovnické nebo rodinné věci.
Mohlo by vás zajímat
Elektronický spis je dlouhodobý požadavek advokacie. Je v tom činná i ČAK nebo čekáte na ministerstvo?
Pan ministr je ve funkci krátce, ale víme, že sestavil pracovní skupinu k elektronizaci a e-spisu a požádal nás o nominaci zástupců. To jsme udělali a čekáme na první jednání.
Advokáti volají také po možnosti prokazovat se digitálním průkazem. Plánuje Komora elektronickou identitu advokátů?
Původně jsme chtěli, aby advokátní průkaz byl součástí evropské peněženky digitální identity. Čekali jsme na její podobu, aby aplikací nebylo příliš. Česká republika nyní musí do konce roku vyvinout a nabídnout občanům i právnickým osobám Digitální identitu občana, zahájení jejího provozu je plánováno na první čtvrtletí roku 2027.
Za dané situace nemá smysl hledat jiné technické řešení. Je třeba si uvědomit, že nestačí mít průkaz v mobilu. Na druhé straně musí existovat zařízení a aplikace, která umožní ověření identity. Podobně jako u e-občanky. To by znamenalo spolupráci se všemi soudy a převzetí technického řešení i z jejich strany.
Bílina, Bruntál, Světlá nad Sázavou, Rokycany. Nejen v těchto městech chybí advokáti. Jejich nedostatek podle místopředsedy ČAK Ondřeje Trubače přímo ohrožuje fungování Česka jako právního státu. Může reforma soudní mapy situaci ještě zhoršit?
Nemyslím si, že samotné zrušení soudu by to nutně zhoršilo. Advokáti stejně jezdí po celé republice. Důležité je, aby lidé v regionech měli dostupného advokáta, aby za právní pomocí nemuseli jezdit desítky kilometrů.
Advokátů sice dramaticky neubývá, ale stárnou. V některých okresech není žádný koncipient. Není tedy, kdo by praxi převzal. Proto jsme zahájili přípravu projektu Advokáti do obcí, který má přiblížit právní služby lidem v regionech a zároveň ukázat advokátům, že i tam je klientela a smysluplná práce.
Jak se mění generace mladých advokátů? Chtějí ještě samostatnou praxi?
Mnozí po složení slibu zůstávají v kanceláři, kde působili jako koncipienti, jako spolupracující advokáti. Samostatnou praxi si zakládají spíše s odstupem a často ve sdružení s dalšími kolegy.
Zároveň sledujeme pokračující úbytek advokátů, kteří jsou samostatní plátci DPH. To může signalizovat zhoršující se ekonomickou situaci části advokacie.
Veřejnost má často představu, že advokát je automaticky velmi dobře vydělávající profese. Platí to pořád?
Ekonomická situace advokátů je velmi rozdílná a představa, že jde automaticky o nadstandardně příjmovou profesi, rozhodně neplatí plošně. Vedle velkých kanceláří ve velkých městech existuje řada samostatných advokátů, zejména v regionech, jejichž příjmy jsou výrazně skromnější.
Je také nutné rozlišovat mezi obratem a skutečným čistým příjmem. I když se může zdát, že roční tržby například kolem dvou milionů korun jsou vysoké, advokát z nich hradí nájem kanceláře, technologie, zaměstnance či koncipienty, pojištění a další provozní náklady. To, co mu zůstane jako čistý příjem, je podstatně nižší.
Z dlouhodobých trendů navíc vyplývá, že ubývá samostatných advokátů s vyššími obraty a část profese čelí zhoršujícím se ekonomickým podmínkám, zejména mimo velká města.
Příspěvky advokátů České advokátní komoře se řadu let nezvyšovaly, zároveň ale rostou náklady na její činnost – je na stole jejich navýšení, a pokud ano, z jakých důvodů a v jakém horizontu by k němu mohlo dojít? Nyní je poplatek 10 600 Kč.
Diskuse o zvýšení příspěvků skutečně probíhá, ale zatím jsme nepřijali žádné finální rozhodnutí. Faktem je, že poslední navýšení proběhlo v roce 2018 a od té doby se náklady na činnost Komory výrazně proměnily. Inflace mezitím dosáhla souhrnně zhruba padesáti procent, což samo o sobě znamená zásadní tlak na rozpočet.
Současně nám narůstají konkrétní výdajové položky. Museli jsme navýšit odměny členům zkušebních komisí u advokátních zkoušek, protože původní částky byly dlouhodobě neudržitelné a neodpovídaly odpovědnosti ani časové náročnosti této práce. Pokud chceme zachovat vysokou úroveň zkoušek a zájem kvalitních odborníků o tuto činnost, musíme jejich práci adekvátně ocenit.
Další významnou oblastí jsou povinnosti vyplývající z předpisů proti praní špinavých peněz (AML). Ty po Komoře vyžadují intenzivnější kontrolní činnost, což znamená personální posílení kontrolního aparátu i vyšší náklady na samotné kontroly. Přibyla také agenda spojená s elektronickou knihou úschov a garančním fondem, které zvyšují administrativní i technické nároky na chod Komory.
Představenstvo si nyní nechalo zpracovat detailní analýzu budoucího vývoje nákladů, aby případné rozhodnutí bylo podloženo konkrétními čísly. Teprve na základě těchto dat budeme moci odpovědně říci, zda a v jakém rozsahu je úprava příspěvků nutná. Naší snahou je zachovat stabilní a vyrovnané hospodaření Komory, aniž bychom advokáty zatěžovali víc, než je skutečně nezbytné.
Dlouhodobým problémem tuzemské advokacie je krácení odměn, zejména u advokátů ex offo nebo zmocněnců poškozených a zvlášť zranitelných obětí. Posunula se situace?
Budu mít schůzku se zástupci Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu i Ústavního soudu a krácení odměn je jedním z témat, která chci otevřít.
Nejde ani tak o obhájce ex offo, jako spíše o zmocněnce poškozených, zejména zvlášť zranitelných obětí. Stát jim náklady hradí, ale některé úkony jsou označovány za neúčelné a nejsou zaplaceny. Navíc se odměna počítá z vyšší sazby, pokud jde o úkon směřující k vymáhání náhrady újmy, a z nižší sazby, pokud jde o jiný úkon. Setkali jsme se i s případy, kdy u jednoho hlavního líčení soud rozlišil minuty účasti advokáta podle různých sazeb. To považujeme za problematické.
V minulém období ČAK prosadila zvýšení advokátního tarifu. Teď žádnou takovou velkou prioritu ve vašich plánech nevidím. Co máte v plánu zlepšit?
Chceme dále posílit důvěrnost vztahu advokáta a klienta. Loni se podařilo rozšířit ochranu komunikace v trestním řízení i na fázi podezření. Dříve byla chráněna jen komunikace obviněného s obhájcem.
Stále ale není dostatečně chráněna například komunikace poškozeného s jeho advokátem. V zákoně o advokacii je důvěrnost zakotvena, ale v procesních předpisech není vždy respektována, zejména v trestním a daňovém řízení. Chceme tuto ochranu výslovně promítnout do procesních předpisů.
Ke kontroverznímu návrhu zákona o odčerpávání majetku jste podali zásadní připomínky. Tzv. konfiskační zákon o odčerpávání majetku umožňuje státu zabavit výnosy z trestné činnosti, aby pachatelé nemohli profitovat ze zločinu ani tehdy, když se nepodaří prokázat konkrétní trestný čin u každé jednotlivé věci. V čem vidíte problém?
Návrh zákona o odčerpávání majetku má umožnit státu účinněji zabavovat majetek pocházející z trestné činnosti, zejména v případech, kdy pachatel převede výnosy na příbuzné nebo jiné osoby, aby se vyhnul jejich postihu. Tento cíl je pochopitelný a reaguje na praxi, kdy se výnosy ze zločinu „rozpouštějí“ mimo dosah orgánů činných v trestním řízení.
Problém ale vidíme v tom, že návrh pracuje s obráceným důkazním břemenem. I osoba, která byla v trestním řízení zproštěna viny, by totiž mohla přijít o majetek, pokud sama neprokáže jeho legální původ. Tím se podle nás oslabuje princip, že nelegální jednání má prokazovat stát, nikoli jednotlivec svou nevinu či „čistotu“ majetku.
Obáváme se proto, že v této podobě může zákon narážet na ústavní limity, zejména pokud jde o presumpci neviny a ochranu vlastnického práva. Boj proti výnosům z trestné činnosti je legitimní cíl, ale prostředky k jeho dosažení musí zůstat v mezích právního státu. Pokud by bylo možné zasáhnout do majetku bez jasně prokázané trestné činnosti a bez dostatečně přísných procesních záruk, může to vyvolávat pochybnosti o ústavní konformitě takové úpravy.
Vypadá to, že nového trestního řádu se ani v tomto volebním období nedočkáme. Angažujete se nějak v přípravě změn?
Nový trestní řád nebude. Ministerstvo dospělo k závěru, že rekodifikace je běh na dlouhou trať. Místo toho dojde k zásadní novelizaci stávajícího předpisu a resort vyzval justiční složky, aby předložily konkrétní návrhy řešení problémů z praxe.
Od letošního ledna začal fungovat garanční fond advokátních úschov, tedy nový mechanismus, který má klientům zajistit náhradu v případě selhání advokáta při nakládání s úschovou a posílit důvěru v tento institut – jak fond konkrétně funguje, kdo do něj přispívá a v jakých situacích mohou klienti očekávat jeho využití?
Zatím je spuštěn v provizorním režimu. Elektronická kniha úschov i fond běží, ale technické nastavení vyúčtování je složité, protože úschovu hlásí konkrétní advokát, zatímco vyúčtování může směřovat na advokátní společnost. Advokáti obdrží první vyúčtování za první čtvrtletí a následně by mělo probíhat měsíčně.
Jak hodnotíte první měsíce ve funkci předsedkyně? Jste vůbec aktivní jako advokátka?
Je to časově i odborně náročné, protože Komora řeší široké spektrum agend. Velmi mi pomáhá fungování odborných sekcí, které sdružují specialisty a poskytují představenstvu odborné zázemí. Advokacii jsem neopustila, vykonávám ji souběžně, i když samozřejmě v omezenějším rozsahu.
Jste první ženou v čele České advokátní komory. Vnímáte to jako symbolický moment?
Reagují na to spíše ženy a může to být určitá inspirace. Sama to ale nevnímám jako osobní téma. Přede mnou působila řada výjimečných advokátek, například paní doktorka Burešová. Pokud to někoho povzbudí, budu ráda, ale sama to beru s pokorou.
