Jde o patnáct let starý případ, kdy svědek promluvil až poté, co se oženil s bývalou přítelkyní pachatele vraždy. Petr P. si ale u Evropského soudu pro lidská práva stěžoval, že jeho odsouzení stálo jen na důkazu z doslechu. Za vraždu a spálení těla dostal 17 let vězení. Svědek proti němu vypovídal až po deseti letech od činu, když dostal strach. Soud ve Štrasburku stížnost v případu Pávek v. ČR nyní zamítl. Svědek při konfrontaci totiž obstál a proces jako celek nebyl nespravedlivý.
O případu nájemného vraha, který na objednávku zastřelil karlovarského vyhazovače, média svého času informovala. Vrah měl vylákat svoji oběť do autoservisu a cestou do dílny ji střelil do zad a do hlavy. S dvěma dalšími muži pak tělo odvezli do Slavkovského lesa. Tam ho pohodili do příkopu, narovnali na něj dříví, polili benzínem a zapálili. Doutnající zbytky našel následující den lesník.
Svědek přebral obviněnému nevěstu
Případ vraždy z roku 2011 policie původně po roce odložila. Nepodařilo se jí identifikovat pachatele. Jenže deset let poté v roce 2021 se na scéně objevil svědek PH. Muž ze stejného kriminálního prostředí se začal Petra P. bát. Mimo jiné proto, že PH se oženil s jeho někdejší přítelkyní. Začal proto mluvit.
Svědek PH policii sdělil že muži v roce 2011 prodal zbraň a ten se mu přiznal, že s ní spáchal vraždu. Dostal za ni 200 tisíc korun. Krajský soud v Plzni ho v červenci 2023 odsoudil k 17 letům vězení. Zbylým dvěma mužům policie účast na zločinu neprokázala.
Ve vězení je jen Petr P.
Nyní 45letý Petr P. si jako jediný z trojice odpykává trest ve věznici Valdice. V říjnu 2024 odmítl jeho stížnost český Ústavní soud (ÚS).
Někdy na podzim roku 2011 zakoupil Petr P. od svědka „speciálně upravenou pistoli vybavenou tlumičem zvuku domácí výroby.“ Za odměnu 200 000 Kč vylákal Romana S. z jeho bydliště a následně jej zastřelil. „Společně s ještě jinou neznámou osobou tělo oběti odvezli do lesa, kde ho zapálili,“ shrnul Ústavní soud obsah spisu.
Mohlo by vás zajímat
Byl svědek připravovaný?
Muž před ÚS žádal přezkoumání „nevěrohodné výpovědi“. Svědectví měl jen za nepřímé a svědka za „zpracovaného“. „Svědek byl vyslechnutý až po pěti, resp. šesti měsících vazebního řízení, a vyslovuje podezření, že byl v této době ,připravovaný´ na potenciální otázky narušující jeho věrohodnost,“ citoval jeho stížnost soud.
Tomu ovšem Ústavní soud nepřisvědčil. Podle ÚS je rozsáhlá výpověď svědka PH přímý důkaz, když mu prodal zbraň a poté podrobně vylíčil, jak usmrtili Romana S., dále obhlídku místa činu a zahlazování stop. Není podle soudu pravda, že nebyly provedeny žádné důkazy.
Obecné soudy rovněž porovnávaly výpověď s obhajobou a krajský soud nechal vyhotovit znalecký posudek věrohodnosti. Rovněž přistoupil k provedení konfrontace mezi svědkem PH a Petrem P. Námitku, že PH byl na svědectví dlouhodobě připravovaný, označil Ústavní soud za nepodloženou spekulaci.
Díra ve dveřích a projektil v hlavě
K tomu Evropský soud pro lidská práva dodal, že výpověď PH byla potvrzena dalšími důkazy. „Konkrétně informacemi o výměně dveří, které byly prostřelené v opravně vozů stěžovatele, o prodeji munice a balistickou zprávou o projektilu nalezeném v hlavě oběti, což poskytlo kompletní řetězec důkazů proti žalobci,“ stojí v rozhodnutí.
Soud si podle ESLP byl vědomý, že PH obecně nebyl nestranným a spolehlivým svědkem. Stěžovatele obvinil pouze proto, že měl o sebe strach. Mimo jiné když, že se oženil s jeho bývalou přítelkyní. Opakovaná prohlášení svědka byla ale konzistentní a během jejich konfrontace působil mnohem důvěryhodněji než stěžovatel, uvádí doslova mezinárodní soud.
Štrasburk: Výpověď určila výsledek případu
Svědek PH v hlavním líčení skutečně předložil doznání Petra P., což „představuje sice výpověď z doslechu, ale přesto i přímý důkaz v tom, že přímo potvrdila, že stěžovatel spáchal vraždu“. „Použití takového důkazu je podle českého práva přípustné,“ uvádí v rozsudku Evropský soud pro lidská práva.
Je pravda, že výpověď PH byla rozhodujícím důkazem pro odsouzení Petra P. a určila výsledek případu, uznal ESLP.
Soud obvykle považuje obhajobu za nepřiměřeně omezenou, pokud je odsouzení založené výhradně nebo převážně na důkazech od svědků, které obviněný nemohl v žádné fázi řízení vyslechnout. „V projednávané věci tomu tak však nebylo,“ uvedl soud.
Nepřímý důkaz není neslučitelný s Úmluvou
Z materiálů, které Štrasburku Petr P. poslal, nelze zjistit, zda on nebo jeho právník byli u výslechu PH před zahájením soudního řízení.
„Je nesporné, že PH byl soudem opakovaně vyslýchaný v přítomnosti stěžovatele, a dokonce s ním konfrontovaný. Stěžovatel tak měl dostatečnou a účinnou příležitost vyslechnout tohoto svědka, ověřit pravdivost a spolehlivost jeho výpovědi a předložit vlastní verzi událostí,“ uzavřel Evropský soud pro lidská práva.
Opakovaně pak shledal, že spoléhání se na nepřímé důkazy není samo o sobě neslučitelné s Úmluvou, zopakoval ještě ESLP. Jako celek tak nebyl proces nespravedlivý.
