Hotovost, karta, QR kód i kryptoměny. Všechny tyto platby se mají dostat pod kontrolu státu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO)chce od ledna příštího roku znovu zavést elektronickou evidenci tržeb. Týkat se má všech plateb realizovaných při osobním kontaktu prodejce se zákazníkem, ať již v provozovně nebo mimo ni. Kritici ale varují: vracíme se do bodu, který už jednou narazil u Ústavního soudu.
Nová podoba EET stojí na jednoduchém principu: evidovat se mají všechny platby, které proběhnou při osobním kontaktu prodejce se zákazníkem. Nezáleží na tom, zda zákazník zaplatí hotově nebo elektronicky. Mimo evidenci mají zůstat pouze klasické fakturační vztahy, kdy úhrada probíhá odděleně od osobního styku. „Tyto platby nebudeme do EET z jasných důvodů – z jejich jasné identifikovatelnosti,“ uvedla Schillerová.
Soud: Stát nemá jít nejpohodlnější cestou
Problém ale nastává u bezhotovostních plateb, tedy převodů a plateb kartou. Z minulého kola elektronické evidence tržeb je v roce 2017 vyřadil Ústavní soud. Právě tuto část zákona označil za protiústavní a nepřiměřeně zasahující do soukromí lidí.
„Tržby plynoucí z bezhotovostních převodů jsou poměrně dobře dohledatelné, a není tedy dostatečně silný a legitimní zájem státu na jejich plošné evidenci,“ uvedl Ústavní soud v nálezu z roku 2017. Stát podle něj musí dodržovat „informační sebeomezení“ a nesmí plošně sbírat data tam, kde může své cíle naplnit jinak.
Tento nález Ústavního soudu platí i po letech od svého vynesení. A měl by se vztahovat i na novou vlnu zavádění EET, tvrdí právníci. „S ohledem na předchozí zrušující nález Ústavního soudu, se lze domnívat, že by podobně nahlížel i na podobné ustanovení o bezhotovostních platbách v EET 2.0,“ říká partner a specialista na daňové právo Bříza & Trubač Ondřej Trubač.
Mohlo by vás zajímat
Podobně se na případ dívá také ústavní právní Jan Kysela. „Pokud Ústavní soud vysloví závěr vztahující k problému, který se dá zobecnit, tak by se měl každý takový problém, který se dá pod toto zobecnění podřadit, posuzovat se zřetelem k tomu, co o něm Ústavní soud řekl,“ míní Kysela. Ambicí soudu podle něj není posuzovat stejné věci opakovaně, byť ho k tomu už v minulosti v jiných situacích politici donutili. Kysela v tomto ohledu připomíná například opakované debaty o regulaci nájemného. V případě znovuzavedení elektronické evidence tržeb by mohlo jít o podobný případ.
Bez komplexních dat nejde cílit kontroly
Ministryně Schillerová slibuje v novém kole zavádění EET modernější přístup, bez povinnosti vydávat účtenku, bez speciálního softwaru, s cílenějšími kontrolami. Mluví o návratu Česka mezi „ekonomické premianty“ a zařazení bezhotovostních plateb do evidence hájí. Jde podle ní o nezbytnou podmínku pro to, aby EET mohlo fungovat efektivně. Praxe totiž ukázala, že dohledatelnost plateb kartou nebo přes různé platební brány není tak samozřejmá, jak by se mohlo zdát.
„Komplikaci při dohledatelnosti bezhotovostních plateb způsobuje též skutečnost, že podnikatel může platby směřovat na libovolný účet, který nemusí být veden ani ve prospěch jeho osoby,“ vysvětlila Schillerová. Byznysové platby tak často končí například na účtech rodinných příslušníků podnikatele.
„Některé platby jsou nedohledatelné. Máme různé platební brány i zahraniční. Tam se platba nedá dohledat,“ tvrdí ministryně. Právě komplexní datový obraz podle ní umožní správcům daně postupovat méně důrazně a současně efektivněji cílit kontrolní činnost, tedy volit šetrnější postup vůči těm, kteří si své povinnosti plní řádně.
Argumenty Schillerové podporuje i šéfka finanční správy Simona Hornochová. „S velkým respektem jsme nastudovali nález Ústavního soudu tak, abychom moderní verzi evidence tržeb skutečně dostali do bodu, kdy finanční správa bude mít z dat rozumný analytický potenciál,“ uvedla. Připomněla, že v praxi se bankovní účty, na něž směřovaly karetní platby, měnily a často nebyly vedeny na samotné podnikatele. „Pokud se snažila finanční správa ty toky dohledávat, šlo o velmi invazivní zásah do soukromí osob,“ upozornila.
Nový způsob podle ní staví na nálezu Ústavního soudu, nebude diskriminační a bude prospěšný pro všechny.
Soud dal zákonodárcům návod
Na takové situace, jaké popsala Hornochová, ale Ústavní soud pamatoval už v roce 2017. Ve svém tehdejším nálezu dal zákonodárcům jasný návod, jak mají postupovat. Pokud by se u konkrétní skupiny bezhotovostních plateb ukázalo, že jsou s ohledem na technologickou nebo jinou eventualitu prakticky nedohledatelné, může zákonodárce reagovat a danou platbu v zákoně přesněji vymezit.
„Pravděpodobně by záleželo na tom, zda by zákonodárce byl schopen vyargumentovat, že se v konkrétním případě, například QR plateb, jedná o technologii, při jejímž použití jsou platby nedohledatelné, a proto ji lze do systému EET zařadit,“ vysvětluje smysl nálezu Ondřej Trubač.
Podle ústavního právníka Kysely by bylo dobré, aby tuto otázku otevřeli zákonodárci při projednávání návrhu na zavedení elektronické evidence tržeb v parlamentu. Právě tam je to pravé místo, kde může ministryně své plány vysvětlit. A pokud zákonodárce její argumenty přesvědčí, nebude důvod znovu podávat ústavní stížnost.
Opozice se na Schillerovou chystá
Problém s bezhotovostními platbami si uvědomuje i opozice a plánuje s nálezem Ústavního soudu Schillerovou ve sněmovně konfrontovat. „Není přece možné zavádět znovu věci, o nichž už jednou Ústavní soud řekl, že jsou prostě protiprávní,“ řekl České justici poslanec a bývalý ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).
Zároveň zdůraznil, že není proti znovuzavedení elektronické evidence tržeb jako takové. Vůči poctivým podnikatelům totiž podle něj není fér, že musí čelit takové konkurenci, která své zisky tají. „Je ale nutné, aby stát pro podnikatele zavedl takový systém, který je nezatíží vysokými provozními náklady, jako tomu bylo v první vlně EET, a aby maximalizoval digitální nástroje, například v podobě digitální účtenky,“ pokračoval Vlček.
Pokud jde o bezhotovostní platby, právě ty by podle něj měl stát preferovat. Měl by přijímat takové zákony, aby zákazníci mohli kde to jen jde platit bezhotovostně.
Zda se to podaří, ukáže až konkrétní podoba návrhu a jeho parlamentní projednávání. Spor o EET 2.0 se totiž zjevně nebude vést jen o technické detaily nebo komfort podnikatelů, ale o samotnou hranici mezi efektivním výběrem daní a ochranou soukromí. Jasno by ale mělo být brzy: ministryně financí chce stihnout projednat novou podobu EET ve sněmovně nejlépe ještě před prázdninami.
