Česká kontrarozvědka BIS a policie poprvé v historii sáhly k nástroji, který rozděluje domácí politickou scénu i justici na nesmiřitelné tábory. Zatčení čínského lobbisty a novináře Jang I-minga z 22. ledna představuje historický milník v boji proti vlivu cizích mocností. Už ve středu přitom Ústavní soud rozhodne o ústavnosti nového trestného činu, na jehož základě je muž stíhán – pokud paragraf zruší, obviněný může jít z vazby na svobodu. Detektivové z Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě (NCTEKK) a příslušníci BIS však nevsadili na klasické vyzvědačství.
Místo toho využili zcela nový a podle mnoha kritiků „gumový“ paragraf. Pokud jej Ústavní soud zruší, dojde k zániku trestnosti skutku a trestní stíhání by muselo být zastaveno. O dalším postupu by následně rozhodoval soud. Stížnost podalo 24 senátorů v čele s Michaelem Canovem.
Pokud ústavní soudci návrhu skupiny senátorů vyhoví a nově zavedený trestný čin neoprávněná činnost pro cizí moc zruší, způsobí to dnem vyhlášení nálezu, popřípadě pozdějším dnem v něm uvedeným, zánik trestnosti stíhaného skutku, což by se v dalším procesním postupu orgánů činných v trestním řízení projevilo zastavením trestního stíhání obviněného a jeho propuštěním z vazby na svobodu. „Jeho trestní stíhání pro tento trestný čin by tím bylo navždy vyloučené,“ uvádí k tomu advokát se specializací na ústavní a správní právo Tomáš Nahodil. Zamítnutí návrhu skupiny senátorů Ústavním soudem by na další průběh tohoto trestního řízení nemělo žádný vliv, dodává Nahodil.
Revoluční bič na špiony, nebo omezování svobody?
Vládní koalice prosadila koncem roku 2024 Sněmovnou zavedení nového trestného činu – neoprávněné činnosti pro cizí moc. Podle koaličních představitelů má tento krok konečně umožnit postihování aktivit, které česká justice dosud trestala jen výjimečně. Policie tak získala do rukou nástroj proti lidem, kteří chtějí poškodit ústavní zřízení, územní celistvost nebo bezpečnost České republiky ve prospěch cizích států.
Dosavadní právní úprava umožňovala stíhat pouze osoby, které cizím rozvědkám předávaly prokazatelně utajované informace. To v minulosti prakticky znemožnilo potrestat například zaměstnance ministerstva zahraničních věcí, který měl podle zjištění bezpečnostních složek dlouhodobě za peníze vynášet informace ruské zahraniční rozvědce. Podobně vyvázl i Robert Rachardžo, který před více než deseti lety ruské vojenské rozvědce předával informace o špičkách armády.
Mohlo by vás zajímat
Právě případ čínského novináře Jang I-minga nyní otestuje, zda nový zákon tyto mezery skutečně zaplnil, nebo zda jde o příliš vágní právní konstrukci.
Pokud soudy dospějí k závěru, že Jang I-ming pouze vykonával novinářskou činnost a bezpečnostní složky zneužily vágní definici zákona, hrozí českému státu výrazné reputační selhání.
Babiš: Nápadně to připomíná podvracení republiky
Představitelé dnešní opozice, tehdy vládní koalicí kritizovaného paragrafu, při hlasování návrh nepodpořili. Podle kritiků hrozí nepřiměřené omezení svobody slova, které v mnohém připomíná předlistopadovou praxi trestního postihování názorových odpůrců režimu. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš nový trestný čin veřejně odsoudil.
„V extrémních případech to může znamenat, že lidé – nejen běžní občané, ale i novináři či opoziční politici – mohou být kvůli svým názorům monitorováni, odposloucháváni, vláčeni po soudech, nebo dokonce skončit za mřížemi,“ uvedl Andrej Babiš v rozhovoru pro Mladou frontu DNES.
Podle něj zákon nápadně připomíná komunistické stíhání za „podvracení republiky“ a může sloužit k likvidaci názorových oponentů.
Právě v tomto kontextu nyní probíhá vyšetřování Jang I-minga. Kritizovaným paragrafem se má tento týden na základě podnětu skupiny senátorů zabývat Ústavní soud. I pokud jej nezruší, samotné dokazování v trestní věci může být mimořádně obtížné.
Pokud by totiž soudy následně dospěly k závěru, že šlo o legitimní výkon novinářského povolání, hrozí českému státu významná ostuda.
Krytí pod hlavičkou stranického deníku a čínská povinnost
Zadržený Jang I-ming měl v Česku status akreditovaného novináře, přičemž ministerstvo zahraničních věcí mu akreditaci opakovaně prodlužovalo. Pracoval pro deník Guangming Daily, médium ovládané Komunistickou stranou Číny, které někteří bezpečnostní experti považují za možné krytí pro aktivity čínské civilní rozvědky MSS.
Jang se v Česku i na Slovensku pohyboval ve vysokých politických kruzích a zpovídal například Jana Zahradila, Kateřinu Konečnou či na Slovensku europoslance Luboše Blahu nebo Artura Bekmatova z poradního sboru premiéra Roberta Fica.
Podle informací z prostředí zpravodajské komunity mohla BIS získat poznatky o jeho skutečné roli od zahraničních partnerů. Bezpečnostní informační služba je civilní kontrarozvědka státu, která se zabývá ochranou ústavního zřízení, bezpečnosti a demokratických institucí.
Čínské zpravodajské služby podle expertů často využívají legální krytí: v zemi, kde mají oficiální akreditaci, se jejich operativci zpravidla vyhýbají nelegálním aktivitám a soustředí se na okolní státy. Pokud Jang v České republice vykonával legální novinářskou činnost, musely bezpečnostní složky sáhnout právě po novém paragrafu, který postihuje samotnou spolupráci s cizí mocí. V čínském právním řádu je přitom spolupráce s bezpečnostními složkami zákonnou povinností pro fyzické i právnické osoby.
Rozpor mezi tajnou službou a vládní linií
Případ vyvolává napětí i uvnitř státní správy. Ředitel BIS Michal Koudelka má okolnosti zadržení vysvětlovat před bezpečnostním výborem Poslanecké sněmovny. Zásah kontrarozvědky a policie přitom přichází v době, kdy část vlády prosazuje pragmatičtější přístup k Číně a návrat k ekonomické diplomacii.
Pokud Ústavní soud kritizovaný paragraf zruší, povede to k zastavení trestního stíhání a k propuštění obviněného z vazby. Státní zástupci proto budou muset v případě pokračování řízení předložit procesně čisté důkazy o tom, že Jang I-ming jednal na přímý pokyn cizí rozvědky a nesbíral informace pouze pro novinářské účely.
Jaké informace mohou BIS a NCOZ mít? Nabízí se například poznatky od partnerských zpravodajských služeb, že Jang I-ming je identifikovaným důstojníkem čínské MSS operujícím pod novinářským krytím. Pokud by však šlo pouze o informace o aktivitách v zahraničí bez přímé vazby na jednání na území České republiky, bylo by to pro trestní stíhání nedostatečné. Bez nového paragrafu by se tak s největší pravděpodobností žádné zadržení neodehrálo.
